Čís. 13515.

Jde o případ § 1409 obč. zák., bylo-li nedílu nabyto způsobem odvozeným.
(Rozh. ze dne 9. května 1934, Rv I 657/32.)
Žalobkyně domáhala se na žalované zaplacení za zařízení vodovodu dodané V-ovi, od něhož žalovaná převzala nedíl. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu zamítl.
Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc odvolacímu soudu, by o ní dále jednal a znovu rozhodl.
Důvody:
Není správný názor odvolacího soudu, že žalobkyně nemůže žalobní nárok opírati o převzetí dluhu podle § 1409 obč. zák., protože žalovaná nenabyla rolnický nedíl odvozeně, nýbrž originérně, přídělem přímo od Státního pozemkového úřadu. Tento názor nesrovnává se s tím, co i odvolací soud o nabytí přídělu žalovanou ve shodě s tím, co bylo zjištěno, uvádí. Praví totiž v napadeném rozsudku, že nedíl byl původně přidělen tchánu žalované Františku V-ovi, správně byl přidělen i tchýni Františce V-ové a že od nich nedíl se svolením Státního pozemkového úřadu převzala žalovaná. Tomu-li tak, nejde u žalované o nabytí nedílu způsobem originerním, nýbrž odvozeným, a to od manželů V-ových (§ 37 zákona přídělového), při němž nevystupoval Státní pozemkový úřad jako úřad přidělující, nýbrž jen jako úřad sprostředkující a jednání mezi manželi V-ovými a žalovanou schvalující. Nabytí nedílu žalovanou bylo soukromoprávním jednáním (srovnej rozhodnutí konfliktního senátu ze dne 5. června 1931 č. j. 714/31 a ze dne 7. prosince 1931 č. j. 758/31 uveřejněné ve sb. n. s. z roku 1931 I a V dodatek, nález nejvyššího správního soudu ze dne 5. dubna 1930 čís. 3180/30, uveřejněný v »Pozemkové reformě« v roku 1931 str. 52) a žalovaná nabyla nedílu soukromoprávně, zcizením se strany manželů V-ových (§ 37 příd. zák., § 1409 obč. zák.). Důsledkem toho nelze ručení žalované podle § 1409 obč. zák. za závazky, k převzatému nedílu patřící, ač-li jsou i ostatní předpoklady tohoto ručení v uvedeném paragrafu stanovené splněny, odmítnouti. Podotknouti jest, že dluhy postihující nabyvatele podle § 1409 obč. zák. zůstávají týmiž, jakými byly za předchůdce, tedy v projednávaném případě zůstal by zažalovaný dluh osobním dluhem žalované a dluhem, kterým nelze bez svolení Státního pozemkového úřadu převzatý rolnický nedíl zatížiti. Co se týče otázky, zdali jsou ony další předpoklady ručení podle § 1409 obč. zák. u žalované splněny, je nepochybno a sporu o tom nebylo, že zažalovaný dluh je dluhem patřícím k převzatému nedílu. Jde totiž o nedoplatek úplaty za zařízení čerpadla vodovodu, jež bylo na nedílu provedeno a dosud na něm je. Nedoplatek ten byl zde již v době převzetí nedílu, to jest 20. února 1928 a nelze přisvědčili žalované, že se stal existentním teprve smírem ze dne 11. dubna 1929, uzavřeným mezi Františkem V-em a žalobkyní.

Citace:

Čís. 13515.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 539-540.