Čís. 13666.
Úprava pachtovného při zemědělských pachtech (vládní nařízení ze dne 29. července 1933, čís. 164 sb. z. a n.).
Jde-li jen o pacht parcelní podle § 1 nebo § 6 vl. nař. a nikoliv o pacht hospodářského celku podle § 7 vl. nař., nelze o návrhu pachtýře na soudní úpravu pachtovného projednávati v řízení nesporném, nýbrž jest jej odmítnouti.
(Rozh. ze dne 21. června 1934, R II 216/34.)
Pachtýř František B. žádal na soudě o úpravu pachtovného podle § 7 vl. nař. Soud prvé stolice ponechal pachtovné nezměněno. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud zrušil usnesení obou nižších soudů pro zmatečnost a odmítl návrh Františka B-a na úpravu pachtovného.
Důvody:
František B. učinil dne 24. září 1933 u okresního soudu v B. podání, v němž uvedl, že má od Josefa T-a spachtováno 16 měřic polí, a že žádá podle § 7 vlád. nařízení ze dne 29. července 1933 čís. 164 sb. z. a n. o soudní upravení pachtovného, poněvadž Josef T. dobrovolně nechce se s ním dohodnouti. Soud prvé stolice, neslyšev Josefa T-a, vydal usnesení, že se námitkám Josefa T-a vyhovuje a že se pachtovné nezměňuje. Dodatečným šetřením však bylo zjištěno, že propachtovatel Josef T. u soudu námitky nepodal, takže o nich nemohlo býti rozhodováno. Podkladem jednání byla tudíž jen žádost Františka B-a. Podle údajů žádosti opakovaných i v rekursu a v do volacím rekursu Františka B-a jde o pacht parcelní podle § 1 nebo § 6 vlád. nařízení z 29. července 1933 č. 164 sb. z. a n., nikoliv o pacht hospodářského celku po rozumul § 7; vládního nařízení. Při parcelním pachtu však podle § 5 odst, (2) a § 6 vládního nařízení nemá soudu pachtýř oznámiti své nároky na úpravu pachtu, neboť si zachová nárok, když jej včas a předepsaným způsobem [§ 5 odst. (1)] oznámil propachtovateli, nýbrž propachtovatel má soudu oznámiti námitky proti nároku pachtýřovu, a podle § 12 vlád., nař. rozhoduje pak soud v řízení nesporném o těchto námitkách propachtovatele podaných podle § 5 odst. (2) nebo podle § 6, o návrzích pachtýře na úpravu pachtovného pak jen tehdy, jde-li o případ § 7. O návrhu pachtýře Františka B-a nemohlo tedy býti podle § 12 zmíněného vládníňo nařízení v řízení nesporném projednáváno, pročež měl býti odmítnut.