Čís. 13677.
Nabylo-li rozvrhové usnesení, pokud jím byl odpor poukázán na pořad práva, právní moci, nelze tomu již odporovati v řízení o žalobě, zejména nelze v řízení o žalobě namítati nesprávnost formálního postupu při odkázání odporovatele na pořad práva.
(Rozh. ze dne 27. června 1934, R I 412/34.)
V rozvrhovém usnesení byla žalobkyně poukázána s odporem na pořad práva. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, maje za to, že odpor žalobkyně při rozvrhovém roku byl neprávem podle § 231 ex. ř. odkázán na právní pořad, nýbrž že měl býti odmítnut, an nebyl ničím doložený. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by vyčkaje pravomoci dále jednal a znovu rozhodl. Důvody: S právním názorem prvého soudu nelze souhlasili. První soud přehlíží, že rozvrhové usnesení, jímž žalobkyně byla s odporem poukázána na pořad práva, nabylo právní moci a že ani při ústním jednání nebyla v tom směru námitka stranou žalovanou uplatněna. Rovněž má procesní soud neprávem za to, že žaloba uplatňující odpor vznesený při rozvrhovém roku jest jinou žalobou, než o které mluví čtvrtý odstavec § 231 ex. ř., neboť jde o tutéž žalobu uplatňující lepší právo odporovatelovo. Neprávem proto prvý soud z toho důvodu žalobu zamítl, což ostatně vychází i z toho, že i věřitel, který v rozvrhovém řízení odpor proti přikázání pohledávky nevznesl, může své lepší právo u exekučního soudu přes to uplatňovali žalobou, pokud se opírá o skutkový děj, o němž v rozvrhovém usnesení rozhodnuto nebylo.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Nelze sice přisvědčili odvolacímu soudu, že žaloba podle § 231, první odstavec ex. ř. jest totožná se žalobou podle odstavce čtvrtého téhož paragrafu. Leč na tom nezáleží. Rozvrhovým usnesením byla žalobkyně pravoplatně odkázána na pořad práva a žalobu podala včas. Tomuto usnesení nabyvšímu právní moci nelze již odporovati, zejména nelze V řízení o žalobě namítali nesprávnost formálního postupu při odkázání odporovatele na pořad práva. Procesní soud musí se omeziti na vyřízení žaloby podle žalobních důvodů a žalobního návrhu, ovšem jen potud, pokud byla žaloba založena na skutečnostech, jimiž byl v exekučním řízení odůvodněn odpor (§ 231 ex. ř.). Poněvadž se sond prvé stolice, vycházeje z jiného právního názoru, nezabýval okolnostmi pro spor rozhodnými, zrušil odvolací soud právem jeho rozsudek a nařídil mu, by dále jednal a znovu rozhodl.