Čís. 13709.
Byla-li jistota určena k zajištění povinnosti pachtýře z pachtovní smlouvy, pachtovní smlouva však zanikla tím, že se splnila rozvazovací výminka, neslouží jistota k zajištění nároků propachtovatele proti pachtýři z důvodu, že pachtýř po rozvázání pachtovní smlouvy pachtovaný předmět nevykíidil, nýbrž ho dále užíval, aniž za toto bezdůvodné užívání dal úplatu.
(Rozh. ze dne 28. června 1934, Rv II 352/32.) Žalobce spachtoval od žalovaného hostinec s podmínkou, že bude žalobce schválen za pachtýře hostince, a složil jistotu k zajištění povinnosti z pachtovní smlouvy. Žalobce nebyl schválen živnostenským úřadem za pachtýře hostince. Žalobě o vrácení jistotyi bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Z pachtovní smlouvy ze dne 26. a 30. září 1928 je zřejmé, že jistota hvla určena k zajištění povinností ze smlouvy plynoucích, především zajisté k zajištění smluveného pachtovného. Pachtovní smlouva však zanikla tím, že se splnila rozvazovací výminka, an žalobce nebyl schválen živnostenským úřadem za pachtýře hostince. Není sporu o tom, že žalobce měl zaplaceno pachtovné předem na celý rok t. j. až do 18. řífna 1929. Jestliže po této době pachtovaný předmět nevyklidil, nýbrž ho dále užíval, aniž by byl za toto bezdůvodné užívání dal úplatu, nešlo o jeho povinnost ze smlouvy pachtovní, ani o jeho závazek z porušení smlouvy té, nýbrž o samostatný závazek z titulu bezdůvodného obohacení. Nešlo tedy o změnu původní obligace, nýbrž o novou samostatnou obligaci, k jejímuž zajištění jistota podle smlouvy určena nebyla.