Čís. 13303.

Není-li v pravoplatném rozsudku, jímž byla soudní výpověď prohlášena za účinnou, vyřčeno, kdy jest žalovaný povinen odevzdati najatý předmět, nelze na jeho základě povoliti exekuci vyklizením, třebaže je ze soudní výpovědi zřejmo, že den, ke kterému se stala soudní výpověď, již uplynul.
(Rozh. ze dne 22. února 1934, R I 119/34.)
Soud prvé stolice zamítl návrh vypovídatelův, by na základě soudní výpovědi byla povolena exekuce vyklizením bytu. Rekursní soud exekuci povolil.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu. Důvody:
Rekursní soud povolil navrhovanou exekuci nuceným vyklizením bytu maje za to, že soudní výpověď a rozsudky soudů první i druhé stolice, prohlašující výpověď za účinnou, tvoří dohromady jako celek exekuční titul, že ze soudní výpovědi je zřejmo, že den, ke kterému se výpověď stala, t. j. den, kdy odevzdání se mělo státi, již uplynul, takže prý nemůže býti pochybnosti o tom, že výpověď jest účinnou ihned, třebaže v rozsudcích nebylo vyřčeno, kdy jest žalovaný povinen najatý předmět vykliditi a odevzdati. S právním názorem rekursního soudu nelze souhlasili. Soudní výpověď nájemní smlouvy jest podle § 1 čís. 4 ex. ř. exekučním titulem tehdy, jestliže proti výpovědi nebyly podány včas námitky. Byly-li podány včas, pak exekučním titulem může býti jen pravoplatný konečný rozsudek (§ 1 čís. 1 ex. ř.), jímž bylo vyřízeno řízení o námitkách (§§ 572 a 573 c. ř. s.), po případě smír podle § 1 čís. 5 ex. ř. Podle § 7 ex. ř. smí exekuce jen tehdy býti povolena, lze-li z exekučního titulu mimo jiné seznati také čas dlužného plnění neb opomenutí. Z rozsudku obsahujícího jen výrok, že se uznává soudní výpověď účinnou (»že zůstává v moci«), nelze však tuto náležitost seznati. Podle zákona musí býti v rozsudku, jímž se vyřizuje řízení o námitkách, vyřčeno, zda a kdy žalovaný jest povinen najatý předmět odevzdati nebo převzíti (§ 572 c. ř. s.), při čemž soud v rozsudku může odchylkou od soudní výpovědi uznati na modifikaci doby k odevzdání nebo převzetí najatého objektu a v případě § 573 prvý odstavec c. ř. s. musí vysloviti, že odevzdání nebo převzetí má se státi ihned. Je to zřejmé také z posledního odstavce § 573 c. ř. s., který praví, že na základě pravoplatného rozsudku může býti povolena exekuce, jakmile vypršela lhůta, ve které podle předchozích odstavců — tedy také podle prvého odstavce — měl býti najatý předmět zcela vyklizený. Poněvadž v tomto případě byly proti soudní výpovědi podány námitky a rozsudek o námitkách nemá náležitosti v § 7 ex. ř. uvedené, rozhodl správně první soud, zamítnuv návrh na povolení exekuce nuceným vyklizením bytu.

Citace:

č. 13303. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 238-239.