Čís. 13385.

Prohlásil-li směnečný věřitel dlužníku, že akcepty budou rozděleny při splatnosti na malé směnky, nebyl oprávněn v době splatnosti směnku zažalovati, nýbrž byl povinen poskytnouti dlužníku možnost, by splácel dluh ve lhůtách, a přijati po případě na tyto lhůty nové směnky. Nemohly-li se strany v tomto směru dohodnouti, nelze z toho dovozovati, že zůstalo při splatnosti směnky, nýbrž náleželo věřiteli, by ponechal soudci podle obdoby § 904 obč. zák., by podle slušnosti určil dobu plnění.
(Rozh. ze dne 22. března 1934, Rv II 142/34.)
Směnečný platební příkaz byl ponechán oběma nižšími soudy v platnosti.
Nejvyšší soud směnečný platební příkaz zrušil.
Důvody:
Podle zjištění odvolacího soudu učiněného na základě předložené korespondence prohlásila dovolatelka dopisem ze dne 1. srpna 1932, že nemůže podepsati směnky jí zaslané vzhledem na neutěšené poměry hospodářské a žádala, aby jí bylo umožněno, spláceti dluh v měsíčních lhůtách po 250 markách. Nato prohlásila žalobkyně dopisy ze dne 13. srpna a 19. srpna 1932, že oba akcepty budou rozděleny při splatnosti na malé směnky, by tedy dovolatelka jí zaslala oba akcepty, čemuž tato také vyhověla. Podle tohoto ujednání nebyla žalobkyně oprávněna žádati zaplacení zažalované směnky v den splatnosti dne 1. prosince 1932 a, dospěl-li odvolací soud k opačnému úsudku vzhledem k tomu, že nebylo nic určitého ujednáno o výši splátek a že se strany ani dodatečně v tomto směru nedohodly, jest na omylu. Žalobkyně nebyla vzhledem na své prohlášení, že oba akcepty budou rozděleny při splatnosti na malé směnky, žádným způsobem oprávněna žádati zaplacení zažalované směnky v den splatnosti ve směnce vyznačený, nýbrž byla povinna poskytnouti dovolatelce možnost, spláceti dluh ve lhůtách a přijati po případě na tyto lhůty nové směnky. Nemohly-li se strany v tomto ohledu dohodnouti, nelze z toho vyvozovati důsledek, že zůstane při splatnosti směnky, neboť žalobkyně měla vždy možnost zmařiti takové nové ujednání, nýbrž náleželo žalobkyni, by ponechala soudci podle obdoby § 904 obč. zák., by podle slušnosti určil dobu plnění. Žalobkyně nebyla však oprávněna zažalovati spornou směnku.

Citace:

č. 13385. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 365-366.