Čís. 13387.

Otázka, zda podpis výstavce souhlasí se zápisem o podpisování firmy v obchodním rejstříku anebo s předpisem stanov, přichází v úvahu jen, jde-li o směnečný závazek výstavcův, nikoli však, jde-li o jeho směnečné oprávnění.
(Rozh. ze dne 23. března 1934, R I 198/34.)
Proti směnečnému platebnímu příkazu, jenž byl vydán k návrhu výstavce (právovárečného měšťanstva) proti přijatelům, namítli žalovaní, že směnka jest neplatná, ježto podpis žalobkyně jako vydatelky směnky nesouhlasi se zápisem o podpisování firmy v obchodním rejstříku. Procesní soud prvé stolice směnečný platební příkaz zrušil. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by ji, vyčkaje pravomoci, znovu projednal a rozhodl. Důvody: Napadený rozsudek, zrušující směnečný platební rozkaz, vychází z právního názoru, že se označení žalující strany na směnce, by se rovnalo výstavcovu podpisu, jaký žádá směnečný zákon, musí bezvýjimečně státi tak, jak je zapsáno v obchodním rejstříku, že tedy označení, lišící se od zápisu v obchodním rejstříku, nelze pokládati za podpis žalující strany a že to má tedy v zápětí neplatnost směnky. Tento právní názor nepokládá odvolací soud za správný. Neboť zápis v obchodním rejstříku jest jen listinným osvědčením skutečnosti i jinak dokazatelné a účinné, zápis v obchodním rejstříku má tedy jen deklaratorní význam, je průvodním prostředkem s důkazní silou veřejně listiny a je tudíž přípustný důkaz o opaku (§ 292 c. ř. s.). Podle toho měl býti proveden důkaz o údaji žalující strany, že zápis v obchodním rejstříku odporuje stanovám strany žalující, že tedy nesprávně osvědčuje prohlášení. Pro rozhodnutí otázky, zda tu je právně platný podpis žalující strany, přicházejí ostatně v úvahu jen stanovy této strany. S hlediska těchto stanov je posouditi, zda tu je podpis žalující strany, neboť tuto stranu, právovárečné měšťanstvo, jest pokládati za rovnou spolku s právy korporace.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Žalovaní uplatnili v námitkách, že prý zažalovaná směnka je neplatná podle § 3 čís. 5 směn. zák., protože prý podpis žalobkyně jako vydatelky směnky nesouhlasí se zápisem o podpisování firmy v obchodním rejstříku. Této neplatnosti tu však není, protože na směnce nechybí podpis výstavce. Otázka, je-li tento podpis materielně správný, rozhodovala by jen, kdyby šlo o směnečný závazek podepsané firmy, nikoli o její oprávnění směnečné, zvláště když po mentální stránce ani nebylo namítáno, že směnka nebyla určena pro žalobkyni jako výstavkyni. Protože tu není namítané neplatnosti směnky podle § 3 čís. 5 směn. zákona, nerozhoduje ani, co je o podpisování firmy ve stanovách anebo co v té příčině je zapsáno v obchodním rejstříku, a nesejde tedy na okolnostech, k nimž v posledním odstavci důvodů poukazuje odvolací soud. Při zrušení rozsudku procesního musilo však přes to zůstati, protože se rozsudek ten omezil jen na zrušení směnečného platebního příkazu pro neplatnost směnky, jíž tu není, takže bude se mu nyní obírati s ostatními námitkami žalovaných.

Citace:

č. 13387. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 367-368.