Čís. 13692.
Poznámka žaloby o rozdělení spoluvlastnictví nemůže omeziti spoluvlastníka v disposičním právu co do jeho ideálního spoluvlastnického podílu.
Předpis § 126, druhý odstavec, knih. zák., podle něhož nesmějí býti v rekursu činěny nové údaje, nepozbyl platnosti ustanovením § 49 (3) zákona ze dne 19. června 1931, čís. 109 sb. z. a n.
(Rozh. ze dne 27. června 1934, R II 296/34.) Knihovní soud zamítl návrh Bohumila K-a, by na ideální desetině nemovitostí, připsané dosud Rosalii K-ové ve vl. čís. 72, bylo vloženo na základě trhové smlouvy vlastnické právo pro navrhovatele. Důvody: Na nemovitostech vložka číslo 72 jest poznamenána žaloba o zrušení spoluvlastnictví k této nemovitosti. Podle výsledku tohoto sporu není jisto, zdali a jaký ideální díl nemovitosti připadne prodatelce, a bylo proto žádost zamítnouti. Rekursní soud vyhověl knihovní žádosti Bohumila K-a. Důvody: Poznámka o rozdělení spoluvlastnictví k nemovitostem má v zápětí, že, kdyby ve sporu zvítězila žalob- kyně, k jejíž žádosti povolil soud poznámku, nemůže převod knihovního spoluvlastnictví na třetí osobu zabrániti exekuci k rozdělení nemovitosti podle pravoplatného rozsudku. Nemůže tedy tato poznámka býti na závadu vkladu převodu vlastnického práva, neboť nedotýká se disposičních práv žalované. Avšak ani další poznámka zatímního opatření usnesením ze dne 27. září 1933 zapsaná nemůže býti na závadu kladnému vyřízení stížnosti, poněvadž stížnost jest vyříditi podle stavu, kdy hyl podán původní knihovní návrh.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu Růženy Š-ové.
Důvody:
Stěžovatelce lze přiznali právo k dovolacímu rekursu jen proto, že na ideální desetině nemovitostí vložka čís. 72 podle usnesení krajského soudu civilního v Brně z 27. září 1933 bylo poznamenáno prozatímní opatření zákazem zcizení, zatížení nebo zastavení tohoto spoluvlastnictví. Správně však uznal rekursní soud, že toto prozatimní opatření nemůže býti na závadu kladnému vyřízení rekursu a knihovního návrhu, poněvadž rekurs jest vyříditi podle stavu, kdy byl podán původní knihovní návrh, tedy podle stavu v den 4. července 1933. Dovolací rekurs není opodstatněn a stačí odkázali na správné, stavu věci i zákonu odpovídající důvody napadeného usnesení, které nebyly vývody dovolacího rekursu vyvráceny. Správně rekursní soud uznal, že poznámka žaloby o rozdělení spoluvlastnictví nemůže omezili spoluYlastníka (zde dokonce žalobkyni samu, jejíž žaloby Ck IIa 1580/32 se ona poznámka podle dovolacího rekursu týká) v právu disposičním s jeho ideálním spoluvlastnickým podílem. Podle § 126 druhý odstavec knih. zákona, jenž vzhledem k § 1 (2) zákona čís. 100/31 nepozbyl platnosti ustanovením § 40 (3) téhož zákona, nesmějí v rekursu býti činěny nové údaje, totiž nelze přihlížeti k novotám v dovolacím rekursu, jež stěžovatelka nemůže uplatňovali dovolacím rekursem proti usnesení vydanému v knihovní věci.