Čís. 13321.

Jest zmatkem podle § 477 čís. 2 c. ř. s., nenařídil-li soud prvé stolice, skončivší jednání podle § 193, třetí odstavec, c. ř. s., když došly protokoly o výslechu svědků, ústní jednání před změněným senátem podle § 412, druhý odstavec, c. ř. s., nýbrž v neveřejném sezení usnesl se na rozsudku s přibráním soudce, jenž se vůbec nezúčastnil jednání předcházejícího rozsudku.
(Rozh. ze dne 24. února 1934, Rv I 1085/33.)
Oba nižší soudy zamítly žalobu o placení výživného.
Nejvyšší soud zrušil k dovolání žalobkyně rozsudek odvolacího soudu s předcházejícím mu odvolacím řízením, jakož i rozsudek soudu prvé stolice, a vrátil věc prvému soudu, by o ní dále jednal a ji znovu rozhodl.
Důvody:
Dovolání napadá odvolací rozsudek z dovolacího důvodu podle čís. 4 § 503 c. ř. s., aniž vytýká zmatečnost odvolacího rozsudku, jemu předcházejícího řízení a rozsudku prvého soudu podle § 477 čís. 2 c. ř. s. Soud prvé stolice připustil při ústním jednání dne 11. ledna 1932 důkaz svědky Filomenou S-ovou a Františkou Š-ovou a skončil jednání podle § 193, třetí odstavec, c. ř. s. Když došly protokoly o výslechu těchto svědků, nenařídil ústní jednání před změněným senátem, podle § 412, třetí odstavec, c. ř. s., nýbrž v neveřejném sezení usnesl se na rozsudku s přibráním soudce, který se vůbec nezúčastnil jednání předcházejícího rozsudku. Postupem tím, jakož i opomenutím odvolacího soudu, zjednati nápravu, porušeno ustanovení § 412, prvý odstavec, c. ř. s., podle něhož rozsudek může býti vynesen jen těmi soudci, kteří se zúčastnili ústního jednání, jež tvoří jeho základ. Porušení tohoto předpisu jest důvodem zmatečnosti podle § 477 čís. 2 c. ř. s., a nemohlo býti zahlazeno tím, že je žalobkyně nevytýkala ani v odvolání ani v dovolání, neboť jde o předpis, jehož strana se nemůže účinně vzdáti (§ 412 druhý odstavec a § 196 druhý odstavec c. ř. s.), tudíž ani mlčky, a jde o vadu veřejného, velícího práva. Soud musí přihlížeti k tomuto důvodu zmatečnosti z úřadu, pokud rozsudek odvolacího soudu jest dovoláním napaden (§ 504 čís. 1 c. ř. s.). Jest tudíž zmatečným rozsudek prvého soudu, jakož i odvolací řízení s rozsudkem na něm zbudovaným, a, poněvadž dovolání napadá rozsudek odvolacího soudu vůbec, bylo rozsudek odvolacího soudu s odvolacím řízením, jakož i rozsudek prvého soudu zrušiti a věc odkázati do prvé stolice (§ 510 druhý odstavec, §§ 494, 513 c. ř. s.).

Citace:

č. 13321. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 273-274.