Čís. 13196.

Poskytlo-li společenstvo zápůjčku dvěma osobám, které mu vydaly k zajištění úvěru směnku jako přijatelky, ač členem společenstva byla jen jedna z nich a družstvu nebylo ve stanovách dovoleno poskytovati zápůjčky i nečlenům, jest poskytnutí zápůjčky nečlenu nicotným.
Tuto námitku může žalovaný nečlen vznésti ve směnečném řízení proti přímému smluvníku.
(Rozh. ze dne 19. ledna 1934, Rv I 2538/33.)
Žalující záložna, zapsané společenstvo s ručením obmezeným, poskytla žalovaným Bořivoji a Čestmířu B-ovým zápůjčku, k jejímuž zajištění jí žalovaní vydali směnky jako přijatelé. Členem žalující záložny byl jen Bořivoj B., nikoliv Čestmír B. Proti směnečnému platebnímu příkazu podali námitky oba žalovaní, z nichž žalovaný Čestmír B. namítl mimo jiné, že v době poskytnutí zápůjčky nebyl členem žalujícího družstva a že proto jeho závazek jest neplatný. Oba nižší soudy ponechaly směnečný platební příkaz v platnosti. Odvolací soud uvedl v otázce, o niž tu jde, v důvodech: Nesprávné právní posouzení spatřuje odvolání jen v tom, že se napadený rozsudek nezabýval námitkou, že žalovaní nejsou oba členy žalující záložny a že proto směnky jsou neplatné a bezúčinné. Napadený rozsudek výslovně však praví, že tato námitka je bezpodstatná, poněvadž je prokázáno, že žalovaný Bořivoj B. členem žalující záložny byl a že i jemu valuta byla vyplacena. To k vyvrácení námitky postačuje, neboť byl-li úvěr povolen jednomu ze žalovaných, jenž jest členem záložny, nevadil by zajisté spolupodpis nečlena na směnce, kdyby vůbec tato námitka mohla býti brána vážně a nebylo již předem zřejmo, že případné jednání žalující strany proti stanovám (poskytnutím úvěru nečlenu) mohlo by míti sice následky pro záložnu podle § 88 zák. o společenstvech, nikdy však neplatnost a bezúčinnost jinak platně vystavených směnek.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání žalovaného Bořivoje B-a, vyhověl však dovolání žalovaného Čestmíra B-a a zrušil ohledně něho směnečný platební příkaz. V tomto směru uvedl v
důvodech:
Právem uplatňoval Čestmír B. námitku neplatnosti a neúčinnosti úvěrového ujednání a tím i směnečného závazku proti žalobkyni, poněvadž nebyl členem společenstva. Nelze souhlasiti bezvýjimečně s právním názorem odvolacího soudu, že nedostatek členství v družstvu nemůže míti v zápětí neplatnost směnky jinak bezvadně vystavené. Žalobkyně v dovolací odpovědi připouští, že členem záložny, jež je společenstvem dle zákona č. 70/73 ř. z., byl Bořivoj B., nikoli jeho bratr Čestmír B. Činnost žalobkyně ve smyslu § 1 tohoto zákona musí směřovati jen ku podpoře výdělku nebo hospodářství jejích členů. Žalobkyně však poskytla podle rozsudkových zjištění úvěr oběma žalovaným, kteří jí k jeho zajištění vydali směnky jakožto přijatelé, uzavřela tedy zápůjčku i s nečlenem. Takovéto poskytnutí zápůjčky je podle stálé praxe nejvyššího soudu jednáním nicotným ve smyslu § 879 obč. zák., pokud to není ve stanovách dovoleno. Tuto námitku občansko-právní mohl dovolatel vznésti proti přímému smluvníku ve směnečném řízení, poněvadž sporná směnka byla vydána ke krytí závazku z nicotného jednání. Že žalobkyně mohla podle stanov poskytovati zápůjčky též nečlenům, se ani nepokusila tvrditi, naopak tvrdila, že strana žalovaná, to jest oba žalovaní — je jejím členem, — což se však ohledně Čestmíra B. objevilo nepravdivým. O tom, že úvěrní závazek prvého žalovaného měl býti upevněn převzetím závazku druhým žalovaným, nečlenem, směnečně, nebo že šlo o jeho přístup k dluhu prvého žalovaného ve smyslu §§ 1344, 1347 obč. zák., — což by nevybočovalo z mezí zákona (rozh. 11470, 11248 sb. n. s.) — nebylo žalobkyní nic tvrzeno v první stolici.

Citace:

č. 13196. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 87-88.