Čís. 13542.

Předpis § 580 obč. zák. nevztahuje se jen na případ, kde zůstavitel neumí psáti, nýbrž i na případ, kde zůstavitel jest neschopen psáti pro tělesnou vadu.
(Rozh. ze dne 17. května 1934, Rv I 620/32.)
Žalobci opřeli žalobu o neplatnost závěti, na niž byli jako dědici ze zákona poukázáni usnesením pozůstalostního soudu mimo jiné o to, že zůstavitelka připojila na závěť jen vlastnoruční znamení ruky na místo podpisu, ačkoliv mohla dobře psáti (§ 580 obč. zák.). Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic. Nejvyšší soud uvedl v otázce, o niž tu jde, v důvodech:
Nemůže míti úspěch ani výtka, že jest neplatná závěť z toho důvodu, že jest na ni připojeno jen vlastnoruční znamení ruky zůstavitelčino. Podle § 580 obč. zák. musí zůstavitel, který nemůže psáti, připojiti vlastnoruční znamení ruky na místě podpisu a to za přítomnosti všech tří svědků. Podle smyslu zákona neznačí slova »který nemůže psáti« jen případ, jak míní dovolání, když zůstavitel neumí psáti, nýbrž týkají se i případu, když zůstavitel pro tělesnou vadu, na př. slabost neb z jiného důvodu, jest neschopen psáti. Nižší soudy pak zjistily, že zůstavitelka připojila na poslední pořízení znamení ruky z toho důvodu, že jí nebylo lze psáti pro její nemoc, a zejména pro vole. Z tohoto zjištění, kterým jest vázán i dovolací soud, vyplývá, že připojení znamení ruky zůstavitelkou na posledním pořízení bylo zákonem odůvodněno.

Citace:

Čís. 13542.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 579-580.