Čís. 13370.

I když byla krycí směnka vyplněna dnem splatnosti předcházejícím době, kdy byly dospělé splátky na směnečnou pohledávku, nejde o vyplnění proti úmluvě, byla-li směnka zažalována až, když nastala již ztráta lhůt a splatnost zbytku pohledávky, k jejímuž zajištění směnka sloužila.
(Rozh. ze dne 16. března 1934, Rv I 338/34.)
Směnečný platební příkaz byl procesním soudem prvé stolice k námitkám žalované zrušen. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů a vrátil věc prvému soudu, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
Jde o bianco krycí směnku, kterou žalovaní odevzdali žalobkyní k zajištění zbytku kupní ceny za koupený motocykl a měli spláceti v měsíčních splátkách po 645 Kč, počínajíc 1. prosincem 1931, při čemž byla stanovena v odstavci 4. podmínek mimo jiné ztráta lhůt, nebudou-li dvě po sobě jdoucí měsíční splátky zaplaceny. Sporná směnka je vyplněna dnem splatnosti 15. dubna 1932 a byla zažalována 8. března 1933 pro částku 8.390 Kč se 6% úroky od 16. dubna 1932, avšak za sporu obmezena na 7.390, Kč se 6% úroky od 1. února 1933 do 25. března 1933 z 8.390 Kč a 6% úroky od 26. března 1933 z 7.390 Kč a na útraty. Soud prvé stolice zrušil směnečný platební příkaz k námitce žalovaných, že směnka byla proti úmluvě vyplněna co do splatnosti 15. dubna 1932, a to z důvodu, že nenastaly v té době předpoklady splatnosti kapitálu, zjistiv, že žalovaní do této doby nebyli v prodlení s dvěma po sobě jdoucími měsíčními splátkami, důsledkem čehož byla směnka vyplněna proti úmluvě (§ 6 (2) sm. zák.), a je tedy neplatná. Odvolací soud schválil názor prvého soudu. S názorem nižších soudů nelze bezvýhradně souhlasiti. Námitka protismluvního vyplnění směnky byla by zajisté opodstatněna, kdyby žalobkyně byla směnku takto vyplněnou soudně uplatnila v době, kdy ještě nenastala ztráta lhůt a tím splatnost celého zbytku kapitálu, poněvadž by tu nebyla splatnost pohledávky, k jejímuž zajištění byla směnka vydána. Než žalobkyně uplatnila směnku teprve, když již nastala podle rozsudkového zjištění ztráta lhůt a splatnost zbytku pohledávky. Nebylyť měsíční splátky od 1. prosince 1932 do dne žaloby, to jest do 8. března 1933 placeny, a byla také prosba žalobní za sporu přizpůsobena tomuto stavu věci. V takovém případě nelze důvodně popírati platnost směnky, jež právě k zajištění této pohledávky byla žalobkyni odevzdána, a je podřadnou okolnost, že žalobkyně vyplnila směnku dříve dnem splatnosti 15. dubna 1932, ana ji tehdy soudně neuplatnila. Ostatně doslov odstavce 1. podmínek opravňoval žalobkyni vyplniti a požadovali zaplacení, nedodrží-li kupitelé platební podmínky, zejména mohla žádati po případě i jen jednotlivé dlužné měsíční splátky rovněž směnkou kryté; to zejména padá na váhu v měsíci dubnu 1932, kdy žalovaní se zpozdili se splátkou o třináct dnů. Vyplnila-li žalobkyně tehdy směnku dnem 15. dubna 1932 jako dnem splatnosti, avšak uplatnila-li ji soudně teprve, když nastala dle úmluvy splatnost zbytku celé pohledávky, k jejímuž zajištění sloužila, nelze v tom spatřovati protismluvné vyplnění směnky, opačný názor by odporoval účelu a povaze krycí směnky. Nebyla proto věc po právní stránce nižšími soudy správně posouzena.

Citace:

č. 13370. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 340-341.