Čís. 13563.

Pracoval-li syn po řadu let na usedlosti rodičů, i sám i jeho manželka a děti, protože mu rodiče slibovali, že mu usedlost předají, nemůže z tohoto důvodu požadovati výbavu vyšší, než by mu podle zákona jinak příslušela. Ani četná rodina navrhovatele nemůže býti důvodem ke zvýšení výbavy.
Rozsah nároku na výbavu se posuzuje podle poměrů v čase, kdy sňatek byl uzavřen, způsobilost osoby výbavou povinné poskytnouti výbavu takto vyměřenou, podle doby, kdy se žádá výbava.
(Rozh. ze dne 24. května 1934, R I 441/34.)
Soud prvé stolice uložil navrhovatelovým rodičům, aby zaplatili navrhovateli výpravu 22000 Kč. Rekursní soud vyhověl rekursu rodičů potud, že jim uložil zaplatiti navrhovateli výpravu jen 10000 Kč.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu navrhovatelovu.
Důvody:
Stěžovatel se domáhá v nesporném řízení určeni výbavy, kterou mu podle § 1231 obč. zák. jsou rodiče povinni dáti. Hledíc k zákonným předpisům (§§ 1220 až 1222 obč. zák.) nelze při určení výbavy bráti v úvahu skutečnosti, jež stěžovatel k odůvodněni svého nároku uvádí, které však s touto věci nemají nic společného. Pracoval-li navrhovatel po řadu let na usedlosti rodičů i on sám i jeho manželka a děti, protože prý mu rodiče slibovali, že mu usedlost předají, nemůže z tohoto důvodu požadovati výbavu vyšší než podle zákona by mu jinak příslušela, neboť tu šlo by snad o odměnu za práci, ne však o výbavu. Ani četná rodina stěžovatelova (osm děti) nemůže býti důvodem ke zvýšeni výbavy. Pro výměru výbavy nemůže býti rozhodující ani to, že matka prohlásila, že chce dáti 15000 Kč až usedlost prodá. Otec stěžovatelův zase prohlásil, že vyplatí mu pódii ze statku 10000 Kč, ovšem až je bude míti. K tomu se připomíná, že rozsah nároků na věno (výbavu) se posuzuje podle poměrů v čase, kdy sňatek byl uzavřen a jen způsobilost osoby věnem povinné, poskytnouti věno takto vyměřené, podle doby, kdy se žádá věno (viz rozh. n. s. čís. 1168, 11413 sb. n. s.).

Citace:

Čís. 13563.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 607-608.