Sborník věd právních a státních, 1 (1901). Praha: Bursík & Kohout, 477 s.
Authors:
Prof. Dr. Walther Lotz, Verkehrsentwicklung in Deutschland 1800—1900. Sechs volkstümliche Vorträge über Deutschlands Eisenbahnen und Binnenwasserstrassen, ihre Entwicklung und Verwaltung, sowie ihre Bedeutung für die heutige Volkswirtschaft. Lipsko 1900, 142 str.
Kniha vznikla z přednášek, které Lotz konal o »vybraných kapitolách dopravní politiky« v 6hodinových cyklech v říjnu a listopadu 1899 v Hamburce a Mnichově. Nečiní nároku, aby podala něco nového znalcům, shrnuje pouze v populární formě výsledky cizích bádání, udává však v dobrém výběru i literaturu, a kde potřebí, i doklady statistické. Stručným a jasným výkladem i zvlášť výrazným vytčením všeho, co v dopravním vývoji Německa v min. století je důležitého, jest kniha Lotzova dobrým vzorem, jak by asi vypadati měly tištěné příručky našich přednáškových cyklů národohospodářských, minulých i budoucích. — V první přednášce líčí Lotz dopravní techniku a výkony z počátku 19. stol., počínaje přehledem hlavních pokroků v dopravě mezi r. 1500 a 1800 — renaissancí starověké kultury co do zakládání silnic a zařizování pravidelných běhů poštovních, i samostatnými pokroky co do plavby námořní a stavby průplavů (vynalezení plavebních komor) — a jejich hospodářských účinků na světovou soutěž v hromadných výrobcích průmyslových, a konče nástinem mezí výkonnosti dopr. prostředků kol 1800. — Druhá přednáška zabývající se dějinami železnictví v Německu vykládá zvlášť obšírně důvody, jež vedly k postátnění železnic v Německu, a přimlouvá se za starý projekt Bismarkův: převedení železnic ve správu říšskou. Prusko ovládá již dnes netoliko celé severní Německo — státní dráhy meklenburské a oldenburské a ojedinělé sítě drah soukromých jsou pro železniční politiku severoněmeckou bez významu — nýbrž domáhá se od prusko-hessenského železničního společenství, dnem 1. dubna 1897 nastalého, vlivu i v Německu jihozápadním. Ovšem Badensko, Virtembersko, Bavorsko a Sasko sotva budou v blízké době ochotny sítě svých drah státních podříditi říši nebo nějakému společenství s Pruskem a spíše je na snadě myšlénka užšího sdružení železničních správ jihoněmeckých vespolek. — Přednášky třetí a čtvrtá jednají o tarifech nákladních a osobních: zde používá Lotz příležitosti vyzývati Prusko, aby postavivši se v čelo pokroku v tarifnictví osobním hledělo nabyti sympatií v jižním Německu; — přednáška pátá líčí význam vodních cest nitrozemských a šestá účinky moderních prostředků dopravních na německé národní hospodářství. V zemědělství vyjadřuje Lotz účinky tyto dle Saxa větou, že světové hospodářství bylo rozšířeno i na suroviny a plodiny; v průmyslu a hornictví uvádí Lotz stoupnutí dopravnosti a tím i těžby a spotřeby uhlí (z nákladů železničních v Německu 1897 připadalo téměř 43% váhy na uhlí a koks), veliké snížení cen zboží libovolně rozmnožitelného, přeměnu sídel četných velikých odvětví průmyslových, soustřeďování a specialisaci výroby, vliv dopravních výloh na výrobní náklady, v tržbě větší bezprostřednost obchodování, zánik trhů, velkobazary atd.
G.
Citace:
Prof. Dr. Walther Lotz, Verkehrsentwicklung in Deutschland 1800—1900.. Sborník věd právních a státních. Praha: Bursík & Kohout, 1901, svazek/ročník 1, s. 364-364.