Č. 11058.

Pojištění nemocenské, invalidní a starobní: I. V přihlášce zaměstnance zaměstnavatelem k povinnému nemoc, pojištění jest spatřovati závazné prohlášení zaměstnavatele o tom, že jest tu zaměstnání zakládající pojistnou povinnost. — II. Ve sporu mezi zaměstnavatelem a nemoc. pojišťovnou o účinnost učiněné přihlášky může býti jako svědek vyslechnut také kontrolní orgán pojišťovny.
(Nález ze dne 9. února 1934 čís. 2658.)
Prejudikatura: Boh. A 7674/29, 7938/29, 9411/31, 9540/31.
Věc: Okresní nemocenská pojišťovna v Ch. proti zemskému úřadu v Užhorodě o sociální pojištění.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Okr. úřad v Chustu výměrem z 28. května 1930 zrušil platební výměr okr. nemoc. pojišťovny v Ch., zavazující Vasila M., rolníka v B. k zaplacení pojistného za Marii S. za období od 1. prosince 1926 do 15. října 1927 s odůvodněním, že M. jmenovanou měl ve své domácnosti od 15. srpna 1927 do 15. října 1927 a nikoliv od 1. prosince 1926 do 15. října 1927 a že pojistný poměr vzniká vykonáváním smluveného poměru pracovního a nikoliv podepsáním přihlášky. Zem. úřad v Užhorodě nař. rozhodnutím nevyhověl odvolání okr. nemoc, pojišťovny v Ch. z důvodů uvedených v rozhodnutí okr. úřadu, k nimž dodal: »Podle ustanovení § 2 zák. č. 221/24 Sb. vzniká nemocenské pojištění nastoupením prací neb služeb nemocenskému pojištěni podrobených a přihláška má zde ráz pouze deklaratorní a nikoliv konstitutivní. Výslechem samotné služebné bylo zjištěno, že sloužila u Vasila M. pouze v roce 1927 a sice od kosení sena t. j. asi od srpna a více než dva měsíce že nesloužila. Tato podléhala tedy povinnosti nemoc, pojištění pouze po dobu svého skutečného zaměstnáni a příspěvky za ni platiti jest pouze po dobu od nastoupení služby až do odhlášení. Námitka, že manželka zaměstnavatele přihlášku, znějící na dobu od 1. prosince 1926 a vystavenou ať již vědomě a úmyslně chybně neb pouhým omylem kontrolním orgánem tamní pojišťovny, podepsala a tím založila pojistnou povinnost, jest tím tudíž vyvrácena. Při tom bylo nutno uvážiti i to, že jmenovaná neměla vůle podepsati nesprávně vystavenou přihlášku a nemohla tím tudíž pojistná povinnost vzniknouti. Tamnímu návrhu na vyslechnutí kontrolního orgánu jako svědka nelze vyhověti jednak z důvodu, že tento jako zaměstnanec okr. nemoc, pojišťovny jest vlastně ve sporu stranou a nikoliv třetí na sporu neinteresovanou osobou a důkaz výslechem stran jest podle § 49 vl. nař. č. 8/1928 Sb. nepřípustný, jednak z důvodu, že jeho výpovědi nemohla by býti věnována větší důvěra nežli výpovědi samotné služebné, neboť jest lidsky naprosto nemožné, aby si nyní ještě pamatoval, jakou pracovní dobu mu M.-ova manželka uvedla. Nevzdělanost a negramotnost Marie S. není důvodem pro to, aby nevěděla, zdali u M. sloužila dva měsíce nebo 3/4 roku.«
Stížnost podaná na toto rozhodnutí okr. nemoc. pojišťovnou v Ch. nemá námitky proti úsudku žal. úřadu, že Marie S. byla zaměstnána u Vasila M. způsobem zakládajícím pojistnou povinnost podle zák. č. 221/24 Sb. pouze v období od 15. srpna 1927 do 15. října 1927, nemůže proto nss zákonitost nař. rozhodnutí po této stránce přezkoumávati. Stížnost vytýká jedině, že žal. úřad neprávem neuznal jmenovaného zaměstnavatele povinným zaplatiti požadované pojistné od 1. prosince 1926 do 15. října 1927, ač zaměstnavatel Marii S. sám a dobrovolně s datem vstupu do zaměstnání 1. prosince 1926 k pojištění přihlásil a pojišťovna přihlášku tu s právní účinností přijala, čímž podle názoru stížnosti nastaly všechny důsledky pojistného poměru, tedy i závazek zaměstnavatele plynoucí z §§ 162 až 165 cit. zák.
Žal. úřad na toto stanovisko pojišťovny, jež bylo uplatňováno již během správního řízení, reagoval shora uvedenou úvahou založenou na právním názoru, že přihláškou samotnou nelze nikdy založiti pojistný poměr podle zák. z 9. října 1924 č. 221 Sb., nýbrž jedině nastoupením prací nebo služeb povinně pojištěných. Tento názor nemůže nss sdíleti.
Otázkou, jaký právní účinek nastává, přihlásil-li zaměstnavatel k povinnému pojištění podle cit. zák. osobu, tomuto pojištění nepodléhající, zabýval se nss již opětovně. Odkazuje na nál. Boh. A 7938/29 a 9540/31, v nichž vyslovil právní názor, že v takovéto přihlášce jest spatřovati závazné prohlášení zaměstnavatele o tom, že jest tu zaměstnání zakládající pro přihlášeného pojistnou povinnost, a že přihláška ta, byla-li pojišťovnou vzata na vědomí, zavazuje zaměstnavatele stejně, jako by šlo o zaměstnání povinně pojištěné, nepodal-li přihlášku s výhradou nebo upozorněním pojišťovny (neb jejího orgánu), že pojistné povinnosti neuznává, anebo byl-li k přihlášce pohnut se strany pojišťovny donucením nebo lstí. Přihláška taková nebyla by ovšem projevem svobodné vůle a nebyla , by ani na závadu, aby zaměstnavatel vznik závazků z titulu pojištění s úspěchem popíral (srov. také Boh. A 7674/29, 9411/31). Že by zaměstnavatel byl in concreto k podání přihlášky pohnut lstí nebo donucením, nebo že by byl přihlášku podal se shora zmíněnou výhradou, žal. úřad nevyšetřil a nezjistil. Úvaha úřadu, že manželka zaměstnavatelova neměla vůle podepsati nesprávně vystavenou přihlášku, nemá ve spisech opory, jak stížnost právem vytýká, jest tedy pouhou domněnkou, jež by ovšem k odůvodnění nař. výroku nestačila.
Bylo také přisvědčiti stížnosti, že jest mylný názor žal. úřadu, že kontrolní orgán stěžující si pojišťovny nemůže býti o tom, jak došlo k přihlášce, slyšen jako svědek, poněvadž jest jako zaměstnanec pojišťovny vlastně stranou a proto důkaz jest podle § 49 vl. nař. č. 8/1928 Sb. nepřípustný. Žal. úřad přehlíží, že nemoc, pojišťovna jakožto právnická osoba a její zaměstnanec jakožto osoba fysická jsou různé osobnosti nejen fakticky, ale i právně, ježto zaměstnanec pojišťovny je vůči pojišťovně v postavení smluvním a nenáleží podle zák. — §§ 31 až 68 zák. č. 221/24 Sb. — mezi její zákonné zástupce, které by ovšem s hlediska cit. § 49 bylo třeba považovati ve sporu pojišťovny za stranu.

Citace:

Č. 11058.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 419-421.