Č. 11082.

Živnostenské právo: O právu živn. úřadu zakročovati proti předsedovi živn. společenstva podle § 127 odst. 5 a odst. 6 živn. řádu.
(Nález ze dne 19. února 1934 č. 16731/32.)
Věc: Antonín O. v B. proti zemskému úřadu v Praze o pořádkovou pokutu a o zbavení funkce předsedy společenstva.
Výrok: Stížnosti se zamítají pro bezdůvodnost. — — —
Důvody: K žádosti Svazu živn. a obchodních společenstev pro politický okres Ústí n./L. vyslovil okr. úřad v Ústí n./L. rozhodnutím z 20. prosince 1929, že společenstvo různých živností v B. jest povinno přistoupiti ke shora uvedenému svazu jako povinnému svazu; výměr odůvodnil v podstatě tím, že zmíněnému svazu byl přiznán povinný charakter podle § 130 c) odst. 5 živn. ř. výnosem býv. místodržitelství v Praze z 19. listopadu 1910, když byl před tím trval jako dobrovolný svaz, a že musí všechna obchodní a živn. společenstva politického okresu Ústí n./L k tomuto svazu přistoupiti, jak také v podobné záležitosti, vyvolané obchodním gremiem v Ústí n./L., vyslovil nss nál. Boh. A 7135/28.
Odvolání společenstva různých živností v B. bylo zamítnuto rozhodnutím zem. úřadu v Praze z 21. ledna 1930, k němuž připojeno právní poučení, že toto rozhodnutí jest ve smyslu čl. 8 org. zák. č. 125/1927 Sb. konečné. Toto rozhodnutí bylo společenstvu intimováno výměrem okr. úřadu v Ústí n./L. z 11. února 1930 s výzvou, aby do 14 dnů přistoupil ke svazu řemeslných a obchodních společenstev.
Stížnost zmíněného společenstva na nss byla usnesením tohoto soudu ze 16. dubna 1930 č. 5829 odmítnuta jako nepřípustná podle §§ 21 a 2 zák o ss. Mimo to podalo společenstvo odvolání k min. vnitra.
Výměrem z 24. července 1931 vyzval okr. úřad v Ústí n./L. společenstvo různých živností v B., resp. jeho starostu Antonína O. — dnešního st-le, — aby do 14 dnů přistoupilo ke Svazu živn. a obchodních společenstev a předložilo tomuto seznam svých členů, s pohrůžkou, že nestane-li se tak, bude zodpovědný starosta ve smylu § 127 odst. 5. živn. ř. přísně potrestán pro nedbání úředních příkazů; jestli by se starosta přes to zdráhal vyhověti tomuto příkazu, bude svého úřadu zbaven, z moci úřední bude dosazen společenstevní komisař a budou vypsány nové volby.
Proti tomu podal st-l odvolání ze 3. srpna 1931, v němž poukazoval k tomu, že proti přistoupení k uvedenému svazu jest podáno několik dosud nevyřízených rekursů a že předpoklad § 127 živn. ř. vůbec dán není. Dále podal st-l ještě odvolání z 31. července 1931, v němž upozorňoval na to, že Svaz se ustavil nezákonným způsobem. Kromě toho jsou ve spisech ještě protesty společenstva z 31. července 1931 a 3. srpna 1931.
I. Rozhodnutím ze 7. září 1931 uložil okr. úřad v Ústí n./L. st-li jako starostovi společenstva různých živností v B. ve smyslu § 127 odst. 5 živn. ř. pořádkovou pokutu 50 Kč, poněvadž opětovně nerespektoval příkazů okr. úřadu, zejména že neuposlechl vybídnutí ze 4. února 1930 a 24. července 1931, aby přihlásil společenstvo různých živností v B ke Svazu živn. a obchodních společenstev v Ústí n./L., neboť výnosem zem. úřadu v Praze z 21. ledna 1930 bylo právoplatně rozhodnuto o povinnosti členství tamního společenstva ve smíšeném svazu a jmenovaný dopouští se svým jednáním opětovného porušení svých povinností. Zároveň byl vyzván, aby do 14 dnů zařídil, aby společenstvo se stalo členem Svazu s upozorněním, že jinak bude zbaven své funkce.
Ve svém odvolání ze 14. září 1931 proti tomuto rozhodnutí podaném poukázal st-l k tomu, že rekurs společenstva proti rozhodnutí osp-é v Ústí n./L. ze 17. června 1925, jímž bylo vysloveno, že společenstvo má ke Svazu přistoupiti, jakož i rekurs k min. vnitra z r. 1930 dosud vyřízen není, a opětoval výtky stran sběhlých nezákonitostí při zřízení Svazu.
Dalším výměrem ze 4. března 1932 byl st-l opětně vyzván, aby společenstvo přistoupilo ke Svazu s tím, že st-l jest za provedení tohoto příkazu osobně zodpovědným. I proti tomu podal st-l odvolání ze 17. března 1932; společenstvo pak podáním z téhož dne prohlásilo, že se valná hromada dne 16. března 1932 usnesla ke Svazu nepřistoupiti, ježto při jeho založení bylo nezákonně postupováno.
Prvním dnes nař. rozhodnutím z 25. března 1932 zamítl zem. úřad v Praze odvolání proti výměru ze 7. září 1931, z důvodů v odpor vzatého rozhodnutí s podotknutím, že neustálým bezdůvodným zdráháním se jmenovaného starosty, uposlechnouti příkazů nadřízeného živn. úřadu, vznášen byl jím zmatek do náležitého vedení věcí společenstevních a pro hrubé porušování povinné úřední poslušnosti vůči živn. úřadu byl zcela právem potrestán. Proti tomuto rozhodnutí směřuje první stížnost.
II. Dne 2. května 1932 vydal okr. úřad v Ústí n./L další rozhodnuti, řízené na st-le, tohoto obsahu: »Ač jste byl vícekráte vybídnut, nevyhověl jste nařízením úřadu jako úřadu živn. Tímto Vaším bezdůvodným jednáním byl vznášen zmatek do náležitého vedení věcí společenstevních a Vy sám dopustil jste se tím hrubého porušení povinné poslušnosti vůči nadřízenému úřadu. Z toho důvodu zbavuji Vás a celé společenstevní představenstvo ve smyslu § 127 odst. 6 živn. ř. Vašich funkcí ve společenstvu různých živností v B. a nařizuji Vám a celému představenstvu a jeho členům, abyste všechny knihy, spisy, razítka, jakož i celé společenstevní jmění a všechny společenstvu náležející věci a zařízení odevzdali bez odkladu správnímu komisaři, který je současně z mocí úřední jmenován.«
V odvolání hájil se st-l v podstatě tím, že společenstvo nesouhlasilo s přístupem ke Svazu, odvolání proti dotyčným příkazům nejsou ještě vyřízena a jako starosta není povinen uposlechnouti příkazů, které postrádají zákonného podkladu; starosta také není oprávněn zákonná usnesení valné hromady sistovati, naopak jest jimi vázán.
Nař. rozhodnutím ze 4. června 1932, proti němuž čelí druhá stížnost, zamítl zem. úřad toto odvolání a potvrdil napadený výměr z důvodů v něm uvedených.
O stížnostech uvážil nss:
ad I. St-li byla uložena pořádková pokuta 50 Kč ve smyslu § 127 odst. 5 živn. ř., jenž praví: »Živn. úřad jest také oprávněn ukládati pořádkové pokuty až do 100 Kč takovým starostům společenstev nebo jejich náměstkům, kteří opětovně neuposlechnou úředních příkazů a nařízení jim na základě tohoto zákona daných, nebo kteří se dopustili hrubého porušení povinností nebo nepořádků.«
Jest nesporno, že st-l nevyhověl opětovným příkazům okr. úřadu v Ústí n./L, aby jako starosta společenstva různých živností v B. zařídil přistoupení jím zastupovaného společenstva ke Svazu živn. a obchodních společenstev pro politický okres v Ústí n./L, a právě v tomto jednání spatřoval žal. úřad důvod pro uložení pořádkové pokuty.
St-l hájí se tím, že při založení zmíněného Svazu nebylo dbáno zákonných podmínek, že žal. úřad tuto okolnost vůbec nezkoumal a nepřihlédl k tomu, že dosud není vyřízen rekurs společenstva z roku 1925 proti příkazu, danému společenstvu, aby k tomuto Svazu přistoupilo, jakož i rekurs na min. vnitra ze 17. února 1930. Pokud stížnost vývody těmi vytýká vadnost řízení, že totiž žal. úřad nepřihlížel k okolnosti, že Svaz nebyl založen podle zákonných předpisů, odporuje námitka ta spisům, neboť žal. úřad, převzav důvody první stolice, vyslovil, že otázka, je-li společenstvo různých živností v B. povinno přistoupiti za člena k uvedenému Svazu, byla již právoplatně rozhodnuta výměrem zem. úřadu v Praze z 21. ledna 1930, a to ve smyslu kladném. Že se tak skutečně stalo, stížnost výslovně nepopírá a kdyby se i snad taková námitka mohla ze stížnosti vyčisti, odporovala by taktéž obsahu správních spisů. Bylo-li však toto rozhodnutí zem. úřadu konečné, a to stížnost nepopírá a také právem popírati nemůže, jest zcela lhostejné, že společenstvo podalo stížnost na min. vnitra, která vzhledem k tomu, že instančni postup byl již skončen a byla řízena na min. vnitra a nikoliv na min. obch., mohla míti a podle svého obsahu také jen měla povahu jakési »dozorčí« stížnosti a proto na pravoplatnost rozhodnutí zem. úřadu vlivu míti nemohla; není tudíž vadou řízení, když žal. úřad k okolnosti, že tato stížnost dosud není vyřízena, nepřihlížel, a není také vadou, že se o ní výslovně nezmiňoval, kdyžtě, jak uvedeno, jde o věc zcela irelevantní. Odporuje dále spisům, že odvolání z r. 1925 nebylo dosud vyřízeno, neboť výměrem osp-é v Ústí n./L. z 9. listopadu 1925 bylo společenstvo v B. vyrozuměno, že zsp v Praze zamítla podle § 116 c) odst. 2 živn. ř. odvolání společenstva a že také, přezkoumajíc věc in merito, neshledala příčinu z moci úřední něco opatřiti, nehledě ani k tomu, že vzhledem k pozdějšímu pravoplatnému rozhodnutí o povinnosti přistoupiti ke Svazu bylo by zcela bez významu, kdyby dřívější odvolání nebylo ještě vyřízeno.
Vzhledem k tomu, že o povinnosti společenstva různých živností, přistoupiti za člena k jmenovanému Svazu, bylo již cit. rozhodnutím pravoplatně rozhodnuto, byl st-l jako starosta společenstva povinen uposlechnout příkazů okr. úřadu, v tom směru mu opětovně udělených a neučinil-li tak, byl dán předpoklad pro zakročení úřadu podle § 127 odst. 5 živn. ř. Proti použití tohoto ustanovení nemůže se st-l s úspěchem brániti poukazem na to, že musel vykonávat zákonná usnesení valné hromady společenstva, neboť vzhledem k tomu, že o povinnosti společenstva bylo již pořadem instancí pravoplatně rozhodnuto, jest usnesení valné hromady, tuto povinnost opět popírající a ji zavrhující, v rozporu s oním rozhodnutím, nehledě ani k tomu, že starosta je povinen podříditi se příkazům živn. úřadu na základě živn. řádu daným. Má-li st-l za to, že živn. úřad měl ona usnesení valné hromady sistovati a proti společenstvu zakročit a že, nestalo-li se tak, jest jeho trestnost vyloučena, jest na omylu, neboť cit. § 127 odst. 5 dává živn. úřadu právo zakročit přímo proti starostovi, který nedbá úředních příkazů, aniž váže toto oprávnění na předpoklad, že dříve musí býti postupováno proti společenstvu, které nezákonný postup starostův svými usneseními kryje.
Jest tudíž stížnost tato nejen bezdůvodná, nýbrž vzhledem k jasnému znění zákona a stavu věcí i svévolná.
Ad II. Stížnost označuje nař. rozhodnutí jako nezákonné, poněvadž § 127 odst. 6 živn. ř., o který se opírá, nepřichází zde prý vůbec v úvahu, ježto předpoklady pro zakročení úřadu tam jmenované nejsou dány; stížnost uplatňuje jako vadu řízení, že v rozhodnutí nejsou uvedeny kon- kretní okolnosti, nýbrž že se operuje toliko se všeobecným poukazem, že opětovným výzvám a příkazům nebylo vyhověno, takže nař. rozhodnutí po stránce skutkové nelze přezkoumati.
Co se týče poslednější námitky vadnosti řízení, je stížnost zřejmě bezdůvodná. Rozhodnutí první stolice jeví se jako poslední článek v řetězu dlouho trvajících sporů, k nimž zavdalo podnět odmítavé stanovisko společenstva různých živností v B., přistoupiti za člena ke Svazu živn. a obchodních společenstev pro okres v Ústí n. L., a zdráhání st-le, provésti nařízenou přihlášku. Musel tudíž st-l i při nejmenší normální pozornosti věděti, co jest důvodem zbavení jeho funkce starosty a mohl také úřad předpokládati, že to vzhledem k celému vývoji věci ví, aniž byl nucen ještě jednou všechny okolnosti více než známé opakovati. A st-l také ani okamžik nebyl v pochybnostech, co zavdalo podnět k onomu úřednímu opatření, jak tomu svědčí vývody odvolání a stížnosti na nss, a jest tvrzení, že nemůže nař. rozhodnutí po stránce skutkové přezkoumati, přímo svévolné.
Podle § 127 odst. 6 živn. ř. může živn. úřad zbaviti členy představenstva jejich funkcí, vyskytnou-li se dokázané nepravidelnosti ve správě pokladní neb opětovně vytýkané skutky proti stanovám nebo nepravidelnosti v úředním jednání. Žal. úřad zřejmě vycházel z toho, že zde jest dán posléze zmíněný předpoklad, totiž nepravidelnosti v úřadováni. Pod pojem »nepravidelnosti v úřadování« nespadají toliko nepravidelnosti v trestním smyslu, nýbrž vše, co ruší pravidelný, totiž zákonným předpisům odpovídající chod úřadování společenstva; že pak zásadní neuposlechnutí příkazů nadřízeného živn. úřadu jest s to, býti na újmu obstarávání záležitostí společenstvu svěřených, o tom nemůže býti pochybnosti. Ježto pak, jak ze spisů plyne a což stížnost ani sama nepopírá, st-l se zdráhal vyhověti opětovně mu daným příkazům okr. úřadu a tím vznášel zmatek do náležitého vedení věcí společenstevních, nelze shledati, že by úsudek žal. úřadu, že v tomto počínání jest spatřovati nepravidelnosti v úřadování a že tento předpoklad § 127 odst. 6 živn. ř. je splněn, byl v rozporu se zákonem.
Pokud se ostatních námitek týče, stačí odkázati k tomu, co bylo uvedeno shora ad I.; k námitce, že o povinnosti k přistoupení ke Svazu bylo by lze jen tehdy mluviti, kdyby šlo o nucený svaz, budiž jen podotknuto, že o povinnosti společenstva různých živností v B., přistoupiti za člena, bylo již pravoplatně rozhodnuto zem. úřadem v Praze výměrem z 21. ledna 1930. — — —

Citace:

Č. 11082.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 482-486.