Č. 11184.

Pojištění úrazové (Slovensko): * Pouhé neplacení příspěvku (paušální premie) netvoří ještě skutkovou podstatu přestupku § 12 zák. čl. 8:1912.
(Nález ze dne 29. března 1934 č. 16245/31.)
Prejudikatura: srov. Boh. A 1459/22, 6560/27, 8042/29, 8273/29, 8719/30, 10640/33.
Věc: Slovenská pokladnice pre hospodárských robotníkov v Bratislavě proti zemskému úřadu v Bratislavě o přestupek úrazového pojištění.
Výrok: Stížnosti se zamítají pro bezdůvodnost.
Důvody: Podáními z 10. února 1931 učinila stěžující si pokladna okr. úřadu v Trebišově udání, že Pavel P. ve St., Andrej P., Jan B. a Ondřej M. v U. nepojistili na rok 1930 ve smyslu § 5 zák. čl. 8:1912 své tři mlátičky a jeden traktor u této pokladny jako předmět paušálního povinného úrazového pojištění dělníků při nich pracujících, čímž dopustili se přestupku § 7 nař. č. 1500/1912 FM a § 12 zák. čl. 8:1912. Stěžující si pokladna žádá, aby s těmito osobami na podkladě uvedených předpisů zavedeno bylo trestní řízení a uložena jim pokuta, jakož i povinnost zaplatiti dodatečně pojistné příspěvky, udávajíc, že tyto činí za jednu mlátičku 200 Kč a za mlátičku s traktorem 203 Kč.
Rozhodnutími z 20. března 1931 sprostil okr. úřad v Trebišově uvedené majitele hospodářských strojů obžaloby přestupků § 12 zák. čl. 8:1912 a § 7 nař. býv. uh. min. orby č. 1500/1912 a následků jeho. V důvodech uvedl, že na základě hlášení notářského úřadu v Ú. ze 17. března 1931 vzal úřad za prokázáno, že obžalovaní své povinnosti co do přihlášení hospodářských strojů ku pojištění na rok 1930 vyhověli a v důsledku toho vynesl ve smyslu § 155 bod 2 pol. trest. ř. osvobozující rozsudky.
V odvoláních na tyto rozsudky uvedla st-lka, že sice obžalovaní podali přihlášky ku pojištění svých strojů datované v Ú. dne 10. února 1930, resp. v U. dne 16. prosince 1929 a v Ú. dne 29. ledna 1930, avšak podle § 7 nař. min. orby č. 1500/1912 jest třeba k platnosti paušálního úrazového pojištění dělníků pracujících u stroje netoliko zaslání přihlášky, nýbrž i zaplacení příslušného pojistného paušálu. Obžalovaní však pojistné premie za své stroje, které činí 200, resp. 203 Kč, dosud nezaplatili, takže se dopustili přestupku § 12 zák. čl. 8:1912.
Nař. rozhodnutími zamítl žal. úřad tato odvolání, potvrdil rozhodnutí 1. stolice z jich důvodů a dodal, že na vývody odvolání nemohl býti vzat zřetel, poněvadž obžalovaní své přihlašovací povinnosti nezanedbali, neboť své mlátičky, resp. traktor ku pojištění v zák. lhůtě přihlásili. Za to, že premie nezaplatili, nemohou býti trestáni, poněvadž tato premie může býti cestou exekuce vymáhána a není proto důvodů ke změně rozhodnutí 1. stolice.
O stížnostech na rozhodnutí ta podaná uvážil nss:
Žal. úřad potvrdil rozhodnutí okr. úřadu v Trebišově, kterými byly osoby tam jmenované sproštěny obžaloby pro přestupek § 12 zák. čl. 8:1912 a § 7 nař. č. 1500/1912 FM, že nepojistily své hospodářské stroje na rok 1930 ve smyslu § 5 zák. čl. 8:1912 jako předmět paušálního úrazového pojištění dělníků při nich pracujících. Vysloviv, že obžalovaní svou přihlašovací povinnost nezanedbali, neboť své mlátičky, resp. traktor ku pojištění v zákonné lhůtě přihlásili, zaujal žal. úřad zřejmě stanovisko, že uvedené osoby učinily zadost své povinnosti k povinnému úrazovému pojištění dělníků pracujících při hospodářských strojích již tím, že přihlásily tyto stroje v zákonné lhůtě k pojištění na rok 1930 a že proto je nestihá trestní sankce, stanovená v cit. ustanoveních.
St-lka naproti tomu hájí stanovisko, které uplatňovala již v odvoláních k žal. úřadu, že podmínkou platnosti paušálního úrazového pojištění podle § 5 zák. čl. 8:1912 jest netoliko osvědčení o tom, že majitel stroje chce dělníky u stroje toho pracující pro případ úrazu pojistiti (což se děje přihláškou stroje k pojištění), nýbrž i zaplacení pojistného paušálu za řečený stroj; poněvadž v daných případech pojistný paušál za stroje dosud, jak nesporno, zaplacen nebyl, neprávem byli majitelé strojů těch sproštěni obžaloby pro přestupek § 12 zák. čl. 8:1912 a § 7 nař. uh. min. orby č. 1500/1912.
Nss nemohl v tom stížnostem přisvědčiti.
Nss zastává důsledně právní názor, že pojištění zemědělských zaměstnanců u Slovenské pokladnice pro hospodářské robotníky v Bratislavě jak podle § 8 zák. čl. 16:1900 (úrazové pojištění čeledínů), tak i podle § 5 zák. čl. 8:1912 (úrazové pojištění zaměstnanců při hospodářském stroji) vyžaduje ke své účinnosti nejen podání přihlášky (osvědčení), ale i zaplacení pojistného příspěvku, resp. pojistné premie (srv. Boh. A 1459/22, 6560/27, 8042/29, 8273/29, 8719/30 a 10640/33).
V daném případě však není na sporu účinnost úrazového pojištění, nýbrž otázka jiná. Jde o výklad trestní normy § 12 zák. čl. 8:1912 v tom směru, zda se dopouští přestupku zde normovaného i zaměstnavatel, jenž přihlášku (osvědčení) k paušálnímu úrazovému pojištění dělníků při stroji zaměstnaných učinil, pojistné však (včas) nezaplatil. Otázku tu nutno po názoru nss-u řešiti v tom smyslu, že zák. čl. 8:1912 staví v § 12 pod trestní sankci jen neplnění povinnosti přihlašovací.
Odst. 1 cit. § zní: »Keď zaměstnávateľ zatají svoju hospodársku čelaď pred vyrubením príspevkov K 1'20, ktoré musí zaplatiť v smysle § 8 zák. čl. 16:1900, alebo ju jiným spôsobom odstraní, tiež keď majiteľ hospodárskeho stroja zanedbá úrazové poistenie (dľa § 5 tohoto zák.) svojich robotnikov pracujúcich pri stroji, spácha priestupok a vrchnosti, označené v §e 62 zák. čl. 45:1907, zaviažu ho k peňažnej pokute do 100 K a na zaplatenie nezaplatených príspevkov, alebo poistnej premie, vzťahujúcej sa na zanedbané poistenie.« Tento paragraf stihá dva případy zanedbání úrazového pojištění zemědělských zaměstnanců a to jednak individuelní pojištění čeledi podle § 8 zák. čl. 16:1900, jednak pojištění dělníků při stroji podle § 5 zák. čl. 8:1912. Při prvém případě skutkovou podstatu přestupku shledává § 12 v tom, že zaměstnavatel zatají (odstraní) »svoju čelaď před vyrubením príspevkov«. Slova zatají, odstraní svědčí tomu, že trestný čin zákon shledává v nepřihlášení čeledína, neboť v tom (a nikoliv v neplacení příspěvků za zaměstnance již přihlášeného, lze podle významu slov spatřovati zatajení, odstranění čeledína.
Tento výklad týká se ovšem případu § 8 zák. čl. 16:1900, než nss je názoru, že neplacení příspěvku neprohlašuje za trestné ani v dalších případech podle § 5 zák. čl. 8:1912; zde používá sice k vyznačení skutkové podstaty přestupku slov »zanedbá úrazové pojištění«, tato odchylná dikce je však vysvětlitelna tím, že cit. § 5 zák. čl. 8:1912 zná dva druhy úrazového pojištění dělníků zaměstnaných při hospodářském stroji a to pojištění paušální (pojištění stroje) pojišťovací smlouvou mezi podnikatelem a pokladnou, která se děje podle min. nař. č. 1500/1912 vyplněním a zasláním osvědčení (přihlášky) a zaplacením paušální premie, a individuelní pojištění dělníků při hospodářském stroji zaměstnaných, jež vyžaduje ke své účinnosti rovněž přihlášky i zaplacení příspěvku (viz § 7 cit. min. nař. a cit. nál. Boh. A 10640/33 a j.).
Přihlédne-li se k tomu, že všecky tyto druhy pojištění mají v podstatě shodné předpoklady účinnosti, není podle náhledu nss-u možno rozuměti slovům »zanedbá úrazové pojištění« tak, aby vznikla disparita mezi trestní skutkovou podstatou při individuelním pojištění podle § 8 je názoru, že neplacení příspěvku neprohlašuje za trestné ani v dalších zák. čl. 16:1900, o němž jedná prvá věta cit §u 12 a při individuelním pojištění podle § 5 zák. čl. 8:1912, které má na mysli druhá věta §u 12 a třeba slova ta (zanedbání úrazového pojištění) chápati tak, že jimi zákon staví pod trestní sankci také jen nepřihlášení dělníků, a ovšem obdobně při paušálním pojištění rovněž jen nepřihlášení stroje (nepodání osvědčení podle § 7 cit. min. nař. č. 1500/1912) a že stejně jako u zanedbání pojištění čeledínů i u zanedbání pojištění dělníků zaměstnaných u stroje stihá trestní sankcí jen nepřihlášení a nikoliv nezaplacení příspěvku (premie). Výkladu tomu svědčí zajisté i okolnost, že cit. § 12 v poslední větě odst. 1 zřejmě obě zmíněné trestní skutkové podstaty označuje společným výrazem »zanedbané poistenie« a že při vymezení skutkové podstaty přestupku v cit. § 12 o placení příspěvků nemluví, a v poslední větě přímo mezi zanedbáním pojištění a nezaplacením příspěvku rozlišuje.
Z těchto úvah dospěl nss k závěru, ve pouhé neplacení příspěvku (paušální premie) netvoří ještě skutkovou podstatu přestupku § 12 zák. čl. 8:1912, resp. § 7 nař. č. 1500/1912 FM a bylo proto stížnosti, zastávající stanovisko opačné, zamítnouti pro bezdůvodnost.

Citace:

Č. 11184.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 764-766.