Vládní návrh zákona o vykonávání soudní moci a příslušnosti řádných soudů ve věcech občanských.

Ministerstvo pro sjednocení zákonů vypracovalo osnovu zákona o soudní příslušnosti, který na to projednání v anketě interesovaných stavů, zejména příslušníků obou fakult právnických, ministerstva spravedlnosti, ministerstva obchodu a delegátů stavu soudcovského a advokátních a notářských komor. V poradách těch prodiskutován nový návrh vládní, který přidržuje se sice v celku staré jurisdikční normy ze dne 1. srpna 1895 č. 110 ř. z., avšak v mnohých bodech závažně ji pozměňuje a doplňuje.
Vládní návrh směřuje hlavně k tomu
1. aby sjednoceny byly veškeré normy o příslušnosti soudní platné v bývalých zemí koruny Česko a na Slovensku;
2. aby veškeré předpisy o příslušnosti soudní roztroušené v různých zákonech a nařízeních byly kompilovány v jediném zákoně;
3. aby předpisy ty, byly co nejvíce zjednodušeny a
4. aby bylo uleveno soudům, přetíženým pracemi.
V ohledu prvém pojata byla do osnovy mnohá dobrá ustanovení z práva uherského.
V ohledu druhém zrušena byla veškerá zákonná ustanovení o příslušnosti soudní, nalézající se v jiných zákonech, tak zejména: o žalobě syndikátní (zákon ze dne 12. července 1872 č. 112), o náhradě škody osobám neprávem odsouzeným (zákon ze dne 21. března 1918 č. 109), o náhradě za vyšetřovací vazbu (zákon ze dne 18. srpna 1918 č. 318), o náhradě poškození civilních osob za světové války (zákon ze dne 18. srpna 1918 č. 317), o pojišťovací smlouvě (zákon ze dne 23. prosince 1917 č. 501), o splátkových obchodech (zákon ze dne 27. dubna 1896 č. 70), o ručení železnic za poranění na těle neb zabití lidí (zákon ze dne 5. ledna 1869 č. 37), o sporech mezi zaměstnavateli a čeledí (min. nař. ze dne 7. prosince 1856 č. 2240), o zbavení svéprávnosti (nař. ze dne 28. června 1916 č. 207), o obřadnostech smlouvy manželské, a rozluce a překážkách manželských (zákon ze dne 22. května 1919 č. 320), o prohlášení za mrtva (zákon ze dne 16. února 1883 č. 20), o umoření listin (zákon ze dne 3. května 1868 č. 36) a některé předpisy o exekučním řádu ze dne 27. května 1896 č. 78.
Veškeré v těchto zákonech se nacházející předpisy kompetenční byly pojaty do nové osnovy.
Pokud se týká bodu třetího, totiž zjednodušení předpisů o příslušnosti soudní, zavádí osnova tyto změny:
1. Odstraňuje příslušnost vrchního zemského soudů v první stolici ve sporech syndikátních, ve sporech o náhradu škody osobám odsouzeným neprávem a o náhradě za bezprávné poškození osob ve světové válce.
2. Zrušuje příslušnost dosavadních kausálních soudů obchodního a zvláštních senátů obchodních a horních a přikazuje příslušnost jejich soudům krajským (čl. 16), následkem čehož zrušuje obchodní soud v Praze, dále zrušuje pojmenování zemský soud v Praze, v Brně, a Opavě a zavádí jednotné pojmenování soud krajský a na místě vrchní zemský soud, pojmenování vrchní soud.
3) Ve věcech exekučních zjednodušuje kompetenci u soudu povolujícího, jímž ustanovuje soud, jenž vydal exekuční titul a ve všech jiných případech, soud exekuční.
Ve směru čtvrtém (úlevy soudům) osnova:
1. Rozšiřuje pravomoc samosoudců u krajských soudů na veškeré spory majetkové bez ohledů na výši ceny předmětu, rovněž přiděluje samosoudcům i spory o rozvod a rozluku manželství, leč by strana navrhla, aby věc byla projednána před senátem. Dále vyhrazuje samosoudci povolovati exekuce a prozatímní opatření, prohlášení za mrtva veškeré věci knihovní a rejstříkové.
2. Zavádí pro veškeré senáty všech sborových soudů všech instancí, tedy i nejvyššího soudu systém tříčlenný.
3. Rozšiřuje kompetenci soudů okresních tím, že odnímá soudům sborovým a přikazuje soudům okresním;
a) spory o náhradě škody osobám neprávem odsouzeným, o náhradě škody za vazbu vyšetřovací, za bezprávné poškození za světové války, veškeré spory z nájemních smluv, tedy i o nájemném nehledě na jeho výši, dále spory ze smluv služebných a pracovních (i domovníků) a veškeré spory o pohledávce hypoteční a konečné věci konkursní a vyrovnací;
b) tyto nesporné věci: veškerá projednání pozůstalosti (§ 105) a výslovně se zmiňuje o tom, že příslušnost ta trvá, pokud soudy působí při projednání pozůstalosti, dále veškerá poručenství a opatrovnictví (§ 108), pokud tu není zvláštních úřadů poručenských, rozhoduje o zbavení svéprávnosti (§ 112), o prodloužení moci otcovské a poručnické, o zcizení nemovitosti do ceny 5000 Kč, o umořování listin (§ 120) a vedení knih (§ 122) následkem čehož zrušují se desky zemské a přikazují se soudu okresnímu.
4. Dle návrhů učiněných při anketě má se kompetence soudů okresních rozšířiti na spory až do 10000 Kč. Návrh advokátní komory, aby spory, kde předmět převyšuje cenu 2000 Kč byly podrobeny nucenému zastoupení advokátů, přijat nebyl a proto budou notáři na příště oprávněni zastupovati u okresních soudů ve všech sporech, pokud ovšem jim zastupovací činnost přísluší (v místech kde nenacházejí se advokáti, resp. kde advokát zastoupení převzíti nemůže neb nechce).
Osnova rozšiřuje důvody pro zamítnutí soudce i na poměr zasnoubení a na příbuzenský a švagrovský poměr soudce k zmocněnci neb zákonnému zástupci stran, jakož i na případ, když soudce byl slyšen jako svědek neb znalec.
Nově jest ustanovení, že delegace soudu může se státi nejen k návrhu strany, nýbrž i (ve věcech exekučních, konkursních, vyrovnacím a v nesporném řízení) k návrhu soudce samého.
Nové jest dále ustanovení, ze rozhodnul-li krajský soud ve věci samé, nemůže rozhodnutí to bráno býti v odpor z důvodu, že byl příslušným soud okresní a rozhodnutí soudu okresního ne proto, že byl příslušný jiný okresní soud, neb samosoudce krajského soudu a rozhodnul-li vrchní soud, že jest soud 1. stolice příslušný, není proti tomu opravného prostředku.
Nové jest dále ustanovení, že v jedné žalobě může býti spojeno i více nároků. Příslušnost řídí se pouze dle součtů všech nároků, nepřevyšuje-li ale žádný jednotlivý nárok, hranici stanovenou pro okresní soud, jest kompetentní soud okresní.
Soudům krajským vyhrazeny jsou spory:
1. jež nenáležejí před okresní soud,
2. o uznání neb popření manželského původu dětí,
3. o rozvodu, rozluce a neplatnosti manželství,
4. nikoliv majetkové rozepře mezi manžely, rodiči a
dětmi,
5. žaloby syndikátní, jež se rozšiřují i proti starostům, členům, zastupitelstva obecního, proti výboru a zastupitelstvu okresnímu a župnímu a proti výborům školním a senátům župním o náhradu škody
6. spory proti státu, obcím, okresům a župám o náhradu škody.
7. spory z ochrany známek, vzorků, modelů a vynálezů,
8. rozepře z plavby lodí,
9. rozepře o nároky z dílčích dluhopisů,
10. rozepře z právního poměru mezi obchodní společností akciovou, akciovou komanditou, společností s r. o. a společenstvem s r. o. a jejich společníky, resp. členy,
11. rozepře horní.
Pokud se týká příslušnosti výlučné, řeší vládní návrh podrobně sporná ustanovení o příslušnosti soudní ve věcech manželských, pokud jde o rozvod, rozluku neb neplatnost manželů. Je-li alespoň jeden z nich příslušníkem Československým, přináleží spory ty před soud posledního společného bydliště a jestliže manželé takovéhoto v tuzemsku neměli, jest příslušným obecní soud žalovaného a není-li ho v tuzemsku, soud žalobcův, a ji když ani toho není, krajský soud v Praze. Jsou-li oba manželé cizinci a bydlí v tuzemsku, jest příslušným soud jejich společného posledního bydliště; není-li ho v tuzemsku, jest příslušným soud bydliště žalovaného.
Proti manželi, který byl příslušníkem naším v době uzavření sňatku, ale později našeho občanství pozbyl, může manželka, která bydlí, neb trvale se zdržuje v naší Republice, žalovati u obecného soudu žalovaného a není-li ho v tuzemsku, u obecného soudu jejího bydliště. Byla-li manželka v době uzavření sňatku naší příslušnicí, může o neplatnost manželství žalovati u zdejšího soudu, v jehož obvodě naposled bydlela před uzavřením sňatku. Nemá-li zde bydliště, jest příslušný krajský soud v Praze.
Obecní soud manželů jest také soudem jeho manželky. Jestliže však manžel zrušil své bydliště v tuzemsku, avšak svou manželku zde zanechal, jest místo jejího trvalého pobytu obecním soudem pro ni i její dítky pokud se nacházejí v její péči. Nenacházejí-li se děti v její péči, jest obecním soudem pro děti soud místa trvalého jejich pobytu. Proti otci, jenž byl naším příslušníkem, než se dítě narodilo, později ale státního, občanství pozbyl, jest pro spory dětí, pokud nejsou ryze majetkové příslušný soud, kde se zdržuje trvale manželka, jež děti má ve své péči a nemá-li jich ve své péči, soud trvalého pobytu dětí.
Žaloby o spravení záznamu přikazují se soudu reálnímu. Příslušnost soudů na výběr byla změněna a doplněna takto:
a) Příslušnost soudu provozovny byla rozšířena tím způsobem, že osoby, které mají mimo obvod svého bydliště nějakou provozovnu, mohou býti žalovány ve sporech, které se vztahují na činnost s jejich povoláním spojenou, u soudu, v jehož obvodě se nalézá provozovna.
b) Dlouhá debata se rozpředla o fakturovém soudu na výběr. Vláda navrhuje, aby pohledávky protokolovaných obchodníků mohly býti proti jiným obchodníkům žalovány do dvou let ode dne zápisu posledního obchodu před soudem místa, kde byly v čas sjednání obchodů vedeny obchodní knihy, třebas byl žalobce v době podané žalobě z obchodního rejstříku vymazán. Žaluje-li takovýto obchodník neobchodníka vědomě, dovolávaje se této příslušnosti, podléhá pokutě až 1000 Kč.
c) Pojišťovatel může býti z pojišťovacího poměrů žalován také u soudu, v jehož obvodu jest poboční závod, který smlouvu s ním uzavřel a pojistník u soudu, v jehož obvodě jest jeho živnostenský neb zemědělský podnik, ohledně něhož pojištění to uzavřel.
d) Žaloba o určení, zda smlouva tu je čili nic, na její splnění neb zrušení a na náhradu pro nenáležité splnění, může býti podána u soudu místa, na kterémž smlouva má býti žalovaným splněna. Úmluvu tu dlužno prokázati listinou již v žalobě.
e) U soudu reálního může býti spojena se žalobou, kterou jest uplatňováno zástavní právo, žaloba na zaplacení pohledávky a se žalobou o zrušení zástavního práva, žaloba o určení, že tu není pohledávky, když obě žaloby směřují proti témuž žalovanému;
f) žaloba o náhradu škody, může býti podána u soudu, v jehož obvodě byla škoda způsobena.
V řízení exekučním zjednodušena byla kompetence tím, že povoliti exekuci přísluší, vzešel-li exekuční titul z činnosti řádného tuzemského soudu civilního, tento soud (1. stolice); ve všech ostatních případech soud exekuční. Exekuční soud může povoliti exekuci též tehdá, když vymáhající věřitel předloží mu exekuční titul opatřený doložkou vykonatelnou.
Exekučním soudem jest, jde-li o exekuci na nemovitosti, neb věcná práva knihovně zapsaná, okresní soud, v jehož obvodu věci leží, jde-li o pohledávky a nároky knihovně nezajištěné, okresní soud, v jehož obvodě má dlužník obecní soud a nemá-li ho v tuzemsku, v jehož obvodu má poddlužník své bydliště neb pobyt a je-li neznám neb není-li v tuzemsku, okresní soud, v jehož obvodě jest daná zástava za pohledávku, ve všech ostatních případech okresní soud, v jehož obvodě se nalézají při počátku výkonu exekuce věci, na něž se exekuce vede. Exekučnímu soudu přináležejí též veškeré spory, ku kterým dojde za trvání exekučního řízení.
Prozatímní opatření přísluší povolovati soudu, u něhož byl spor zahájen; není-li zahájen, okresní soud, v jehož obvodě má odpůrce navrhovatelů obecní soud a není-li takovéhoto, kde se nalézá věc aneb kde má poddlužník své bydliště neb pobyt.
Pokud se týká řízení konkursního a vyrovnávacího, nadhozen byl v anketě námět, zda-li řízení ta nemají býti přikázána soudům okresním. Návrh vládní přikazuje řízení ta soudům krajským, v jehož obvodě má úpadce podnik a, nemá-li podniku, své bydliště a nemá-li ani toho v tuzemsku, kde se nachází jeho majetek.
Konkursní soud pro společnosti jest také konkursním soudem pro společníky.
V řízení nesporném přikázána veškerá projednání pozůstalosti pouze soudům okresním, podobně věci poručenské a opatrovnické; to platí též, jak již shora uvedeno, o rozhodnutí o zbavení svéprávnosti, o prodloužení moci otcovské neb poručenské, o umořování listin a vedení knih (desk zemských).
Pouze vedení knih horních a železničních, ponecháno krajským soudům, při nichž dosud byly vedeny.
Delegát stavu soudcovského navrhoval, aby okresním soudům bylo dáno též oprávnění zřizovati affidavit. Návrh ten však nebyl přijat.
To jsou tak asi veškeré důležitější odchylky od nynější jurisdikční normy, jejíž další předpisy byly podrženy.
Vládní návrh jest práce skutečně pozoruhodná a bedlivě promyšlená. Docílí se jím jistě zjednodušení předpisů o příslušnosti a uleví se soudům sborovým, naproti tomu přiroste práce soudům okresním. Rozšířením působnosti samosoudců uleví se rovněž soudům sborovým, jest ovšem otázka, zda-li tím neutrpí strany, práva hledající, jež budou se museti spokojiti s náhledem jediného soudce, naproti nynějšímu stavu, kde rozhoduje o jejich právu senát. Vláda ovšem v důvodech předkládá statistiku, dle kteréž počet odvolání z rozsudků samosoudců jest menší, než z rozsudků senátních a počet rozsudků samosoudců potvrzených k odvolání, přibližně poměrně stejný jako u rozsudků senátních.
Předložiti bude lze vládní návrh Národnímu shromáždění jen současně s osnovou nového soudního řádu a řádu exekučního.

Citace:

ČULÍK, Jaroslav. Vládní návrh zákona o vykonávání soudní moci. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1924, svazek/ročník 6, číslo/sešit 1, s. 9-11.