O přeměně společnosti s r. o. v družstvo.

Zákon ze dne 6. března 1906 čís. 58 ř. z. o společnostech s r. o. má v § 96 ustanovení pouze o přeměně resp. splynutí společnosti s r. o. ve společnost akciovou.
Přeměna společnosti s r. o. v družstvo nemohla býti následkem toho prováděna jinak, nežli, že společnost s r. o. likvidovala a jmění její převedeno bylo na družstvo.
Teprve zákonem ze dne 10. prosince 1924 čís. 279 provedena byla náprava. Dle § 1 tohoto zák. mohou se společníci společnosti s ručením obmezeným usnésti na tom, že společnost se přeměňuje, aniž mění v podstatě svůj předmět provozu ve výdělkové a hospodářské družstvo podle zákona ze dne 9. dubna 1873 čís. 70 ř. z. anebo v družstvo podle §§ 223—257 zák. čl. XXXVII/1875 uh. neb v hospodářské a živnostenské družstvo podle zák. čl. XXIII/1898 uh.
Nový zákon není však dosti jasný. V § 8. bylo sice stanoveno, že provedením zákona pověřují se ministři spravedlnosti, obchodu, vnitra a zemědělství ve shodě s ostatními zúčastněnými ministry, avšak k provedení tomu nedošlo.
Podmínkou přeměny dle nového zákona jest, že nesmí se v podstatě změniti předmět provozu. Již v tomto ustanovení jest kámen úrazu.
Dle § 1 zák. ze dne 9. dubna 1873 čís. 70 ř. z. požaduje se k založení výdělkového neb hospodářského družstva, aby provoz výdělkové resp. hospodářské činnosti obmezen byl na členy družstva. Dle § 2 zák. ze dne 10. prosince 1924 čís. 279 sb. zák. a nař. má soud povoliti zápis jen, odpovídají-li stanovy družstva platným předpisům.
Předmět provozu společnosti s r. o. není však nikdy obmezen na společníky; společníci ti bývají nejrůznějšího povolání, kdežto v družstvu výdělkovém neb hospodářském mohou býti členy pouze osoby, provozující výrobu nebo hospodářství, jež jest předmětem družstva.
Účelem družstva jest totiž hospodářské posílení členů kooperativním sdružením, naproti tomu účelem společnosti s r. o. jest docílení největšího zisku pro společníky.
Bude proto velice za těžko přeměniti společnost s r. o. v družstvo již stávající, leda, že by dříve předcházela změna stanov družstva, pokud jest přípustná s ohledem na § 1 zák. ze dne 9. dubna 1873 čís. 70 ř. z.
Nový zákon také, jak se zdá, nemá na mysli takovouto přeměnu společnosti s r. o. ve stávající již družstvo, neboť takováto přeměna jest vlastně splynutí (fuse), a o ní zákon se nezmiňuje. Tomu nasvědčuje § 3 cit. zákona, že soud má povoliti zápis družstva.
Bude proto lépe při zamýšlené přeměně společnosti s r. o. ustaví-li se nové družstvo, jehož stanovy upraví se tak, aby odpovídaly co do předmětu provozu v podstatě společnosti s r. o., která se má přeměniti, ovšem za šetření § 1 zák. o družstvech.
Usnesení společnosti s r. o. o přeměně musí se státi jednomyslně; pouze jde-li o společnost, jejímž účelem jest soustavná elektrisace aneb o společnost, jejížto členové jsou družstva stačí k takovémuto usnesení většina.
Tu jest opět sporno neb aspoň nejasno, zda-li stačí většina při společnostech, jež skládá se nejen z družstev, nýbrž také z fysických osob aneb, zda-li musí v tomto případě býti všichni společníci družstvy.
Sporno jest dále, může-li družstvo, v něž se společnost s r. o. přeměňuje, míti i jiné podílníky, nežli společníky přeměňované společnosti. Zdá se, že to není přípustno a contr. § 2 cit. zák., dle něhož kmenové vklady společníků mají býti plnou částkou přeměněny na závodní podíly družstva.
Sporno jest rovněž, zda-li může se přeměniti společnost s r. o., jež má toliko jediného společníka, v družstvo. Obchodní soud v Praze žádost za podobnou přeměnu zamítl z důvodu, že družstvo nemůže se skládati pouze z jediného podílníka, neboť to odporuje pojmu družstva.
Nejasné jest též ustanovení § 3 cit. zák. o zápisu družstva. Dle § 2 totiž má soud povoliti zápis o zamýšlené přeměně společnosti s r. o., odpovídají-li stanovy družstva platným předpisům, kdežto při zápisu družstva dle § 4 cit. zák., nenáleží soudu povolujícímu zkoumati, zda-li stanovy družstva, jež musí býti totožný se stanovami, podle nichž se stala poznámka podle § 2, vyhovují zákonným předpisům o družstvech.
Tedy při poznámce přeměny má soud zkoumati, zda stanovy družstva odpovídají platným předpisům, ale při zápisu družstva mu nenáleží to zkoumati.
Z toho všeho jest patrno, že v praksi jest provedení přeměny společnosti s r. o. v družstvo, ne-li zcela nemožné, tož aspoň velice obtížné. Bylo by proto záhodno, aby vydáno bylo prováděcí nařízení, které by tyto rozpory objasnilo.
Ještě jest věc nesnadnější se stanoviska práva finančního.
Dle zákona ze dne 4. července 1923 čís. 151 sb. zák. a nař. prodlouženého zákonem ze dne 2. července 1924 čís. 163 zajištěno jest i při fusi neb přeměně společnosti s r. o. v jinou společnost s r. o. neb v akciovou společnost osvobození od různých daní a poplatků.
Dle §§ 6., 9. a 10. zák. ze dne 4. července 1924 čís. 151 sb. zák. a nař., přemění-li se společnost elektrárenská neb společnost, jejímiž členy jsou družstva, v hospodářské neb výdělkové družstvo, jsou smlouva ta jakož i knihovní převody, prosty poplatků a převody práva vlastnického od poplatku vkladního a konečně majetkové převody jsou osvobozeny od daně z převodu statků a od daně přepychové a při převodu nemovitostí nevybírá se dávka z přírůstku hodnoty nemovitosti.
Dle § 13. téhož zákona platí při přeměně takové i úlevy dle zákona ze dne 12. srpna 1921 čís. 293 sb. zák. a nař. (totiž odpadá dodatečné zdanění záloh, fondů a přebytku).
Opět se tu naskytá otázka, zda-li osvobození to vztahuje se na přeměnu společnosti s r. o., jejímiž společníky jsou jen družstva, aneb také na společnosti s r. o., jsou-li jejími společníky mimo družstva také fysické osoby.
Osvobození to jistě však nenastane při přeměně společnosti s r. o., jež sestává pouze z fysických osob, neb osob právnických, jež nejsou družstva, neboť o takovýchto společnostech se zákon ze dne 4. července 1923 čís. 151 sb. zák. a nař. nezmiňuje, jakož vůbec zákon ten nemohl míti na mysli přeměnu ve smyslu zák. ze dne 10. prosince 1924 čís. 279 (o přeměně společnosti s r. o. v družstva), poněvadž zákon poslednější jest mnohem pozdější.
Zákon ze dne 4. července 1923 čís. 151 sb. zák. a nař. platí pouze do konce r. 1925, má však býti nadále prodloužen. Bude proto záhodno při jeho prodloužení pamatovati také na případy přeměny společnosti s r. o. vůbec, nejen elektrárenských nebo skládajících se pouze z družstev, v družstva výrobní a hospodářská.
Zákon ze dne 10. prosince 1924 čís. 279 sb. zák. a nař. jest v dosavadním znění málo praktický. Nejlepší toho důkazem jest, že u Obchodního soudu v Praze podány byly dosud dvě žádosti za přeměnu společnosti s r. o. v družstva a obě tyto žádosti byly v první stolici zamítnuty. Nestal se tudíž u obchodního soudu v Praze dosud ani jediný případ zápisu přeměny společnosti s r. o. v družstvo.
Novelisace zákona toho a jeho jasnější stylisace jest proto nutností, nemá-li zákon zůstati nepotřebným kusem inventáře našeho státu.

Citace:

ČULÍK, Jaroslav. O přeměně společnosti s r. o. v družstvo. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1925, svazek/ročník 7, číslo/sešit 7. a 8., s. 61-62.