NPD documents search: České právo, 1 (1919) - Řádové dekorace sluší i nyní po státním převratu

Rozhodnutí nejvyššího soudu.

Řádové dekorace sluší i nyní po státním převratu dle § 90. nesp. pat. vraceti a soud pozůstаlostní má povinnost dědicům je odebrati.
Při projednání pozůstalosti po A-ovi v lednu 1918 zemřelém, bylo zjištěno, že zůstavitel byl majitelem konturského řádu císaře Františka Josefa s hvězdou a rytířského řádu železné koruny třetí třídy.
Jelikož přihlášení dědicové při projednávání pozůstalosti notářem, jako soudním komisařem, teprve po státním převratu prováděném, uvedené řády vrátiti odepřeli, udávajíce, že toho za změněných státoprávních poměru není potřebí, bylo jim tak uloženo usnesením pozůstalostního soudu.
Stížnosti dědiců, již opřeli o tvrzení, že § 90. nesp. pat. neplatí, poněvadž zrušením státu rakousko-uherského a hodnosti císařské zanikly úřady řádové s těmito institucemi nerozlučně spojené (velmistrovství řádů. řádové kanceláře), jakož i řády samy, takže tu není nikoho, komu by mohly a směly býti vráceny, kdyby i existovaly. Tento právní stav byl prý uznán zákonem z 10. prosince 1918 č. 61 sb. z. a nař., jenž zrušil nejen řády, ale i veškerá z nich plynoucí práva, tudíž i právo je zpět požadovati, takže řádové odznaky musí býti nyní pokládány za věci ničí.
Rekursní soud stížnosti nevyhověl z důvodů těchto: Dle zákona ze dne 28. října 1918 č. 11 sb. z. a nař., dle něhož veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti a všechny úřady prozatím úřadují a jednají dle dosavadních platných zákonů a nařízení, dále dle § 4. zákona ze dne 2. listopadu 1918 č. 1 sb. z. а n., § 20. zák. ze dne 13. listopadu 1918 č. 37 sb. z. a n„ kterými zákon ten opětně vyhlášen a platným byl uznán, dále dle zákona z 2. listopadu 1918 č. 2 sb. z. а n., kterým zřízeny byly nejvyšší správní úřady ve státě československém, dále dle § 3. zákona z 10. prosince 1918 č. 61 sb. z. a n„ kterým ministru vnitra uloženo, aby v dohodě se zúčastněnými ministry provedl zákon o zrušení šlechtictví, řádův a titulův konečně podle výnosu ministerstva spravedlnosti ze dne 29. března 1919 č. 6740/19, dle něhož prováděcí nařízení k zákonu o zrušení šlechtictví, řádův a titulův bude teprve za nějaký čas vydáno, při čemž pak ministerstvo vnitra sdělilo, že co se týče odvádění řádových dekorací, které po úmrtí majitele se vracejí, sbírají je i nadále příslušné zemské správy politické, kterým současně se dostává pokynů, jak s nimi prozatím až do konečného rozřešení této otázky naložiti mají, okresní soudy pak dle téhož výnosu poukázány, aby takové dekorace zasílaly zemské politické správě, nelze o tom pochybovati, že novými zákony a nařízeními nových správních úřadů uznává se platnost §§ 59. a 90. nesp. pat., pokud se týče odvádění řádových dekorací pozůstalostními soudy a že naříkané usnesení prvého soudce jest v těchto zákonech a nařízeních odůvodněno (sr. § 2. č. 5 nesp. pat.).
Rekurs proto není důvodným a nemohlo mu býti vyhověno. Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 11. června 1919 č. R 1 209/19 do volací mu rekursu pro nedostatek podmínek § 16. nesp. pat. nevyhověl, při čemž na vyvrácení vývodů stížnosti dovolací dodal: Státním převratem nenastala v soukromém vlastnictví žádná změna, takže uznává-li stěžovatel, že řády, o něž se jedná, byly zůstaviteli bývalým panovníkem uděleny jen k používání, bylo jeho povinností jako dědice, ihned po úmrtí zůstavitelově je soudu odevzdati, aby byly na patřičné místo vráceny. Mylně domnívá se stěžovatel, že zákonem ze dne 10. prosince 1918 č. 61 sb. z. a n., jenž zrušil nejen řády, ale i práva z nich plynoucí, zrušena byla i povinnost odznaky řádové vrátiti. Zákon má zřejmě na mysli jen práva, která z udělení řádu vykonávati směl vyznamenaný, netýká se tedy povinnosti ku vrácení odznaků dědici po zániku práv nastalém úmrtím osoby oprávněné.
Min. nař. z 29. března 1919 č. 6740 neřeší otázku vlastnictví řádových odznaků, nýbrž dává soudům toliko direktivu, na který úřad nyní po nastalém státním převratu, takové odznaky řádové, které po úmrtí držitele dle § 90. nesp. pat. musí se vrátiti, mají býti zaslány. Nařízení to není tedy proti zákonu vydáno, nýbrž podle zákona, neboť řády uděleny byly faktorem, svrchovanost státní moci vykonávajícím s výhradou jich vrácení a proto, když předpis o vrácení jich zůstal zachován, sluší je vrátiti tomu, kdo podle nyní platných zákonů v samostatném státě československém tuto svrchovanou státní moc vykonává.

Citace:

Řádové dekorace sluší i nyní po státním převratu. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1919, svazek/ročník 1, číslo/sešit 5, s. 60-60.