NPD documents search: Sociální revue, 8 (1927)

Knihy redakci zaslané.

Dr. Kamil Krofta, Němci v Čechách, »časové otázky« sv. 5. Praha 1927. Nákladem »Orbis«. Str. 41. Kč 5.-—. Práce Kroftova líčí vznik a postavení německé menšiny ve starém českém státě, potom v Rakousku před válkou a za války, až dospívá k době přítomné. Autor provádí zároveň důkazy, že úsilí českých Němců po převratu, vytvořiti samostatný stát, nebylo založeno ani eticky, ani politicky, ani hospodářsky, čeští Němci v minulosti nikdy neprojevili zvláštní touhy po vlastním životě státním a vlastně i dnes právu sebeurčení rozumějí tak, že chtějí splynouti s jiným větším státním celkem (Rakouskem nebo Německem), protože patrně nedůvěřují vlastním schopnostem státotvorným. Dr. Krofta proto očekává, že Němci ve vlastním svém zájmu odloží svůj odpor proti setrvání v čsl. státě, který jest ochoten a také s to, aby jim poskytl všechnu možnost k volnému jejich vývoji národnímu.
A. Serafimovič, Železný potok. Epopej. V Praze 1927. Vydavatelstvo Družstevní práce. Str. 261. Kč 18.—. Dílo Serafimovičovo, jež je pěknou ukázkou současné ruské literatury, není a nechce býti románovou skladbou v běžném slova smyslu. Kožuch, ústřední postava práce, není románovým hrdinou, o jehož osobní osudy by v knize šlo. Ale je hrdinou revoluce, je vůdce lidu, který je tu vlastně sám hrdinou celého románu. Dílo Serafimovičovo je opravdovou epopejí, líčící s mohutnou šíří, ale ne mnohomluvně, realisticky výstižně anabasi jednoho z proudů — křídla nelze říci — rudé armády, která se tu vlastně teprve formuje ve skutečnou vojenskou organisaci z obyvatelů krajů, přidavších se k revoluci a zaplavených na čas bílou armádou — pochod, vedoucí za stálých boju s vojskem protirevolučním a za stálých vnitřních rozbrojů ke konečnému spojení s hlavním kádrem již řádně organisované rudé armády. Při tom autor přímo mistrně zachycuje lidový živel, který dodává jeho skladbě nejen pestrotu v líčeni, nýbrž přímo pevnou páteř a jednotný ráz celé práci. Předností práce je spolu poměrná nestrannost, která nedává Serafimovičovi upadnouti do schematičnosti. Autor vidí a kreslí lidový živel sice s netajenou teplou láskou, aniž by však zavíral očí před jeho chybami a hříchy. Líčením i dějem práce v nejednom nám připomene Jiráskovy epopeje husitské, ale ovšem liší se zase od nich diametrálně nejen obsahem, nýbrž i svojí formou, plnou bezprostřednosti a zmocněné působivosti. V díle Serafimovičově prudce bije tep současného života, ne pouze chladná, byť i velká a milovaná historie časů dávno minulých.
Upton Sinclair, Petrolej. Přel. St. V. Klíma. Díl I. Str. 274. Díl II. Str. 481. Vydavatelstvo Družstevní práce. Praha 1927. Kč 18.— a 27.—. V románě Sinclairově nejprve otec hrdinův shání petrolejová pole, potom se vrtá a těží a pak se z dobytých peněz podniká ledacos špatného i dobrého. I světová válka zasáhne do děje. Do Sibiře přijíždíme z Ameriky od San Franciska. Dostaneme se až k československým legionářům. Mnoho věcí uzříme jinak, v novém osvětlení. A pak zažijeme zase v Americe pronásledování lidí, kteří si z ruské výpravy přinesli bolševické myšlenky. Syn petrolejářův Bunny sympatisuje s proskribovanými a končí se sny o kolonisaci těch, kdož odcházejí ze soudobé americké společnosti. Presidentské volby, podvody průmyslníků, filmové město Hollywood, moře a přemnoho amerických zvláštností naplňují celou práci. Amerika je tu vylíčena jako obrovská petrolejová studna, jež může co chvíli vyletět do povětří. »Petrolej« řadí se k velkorysým Sinclairovým románům sociálním, v nichž autor ukazuje Ameriku v její mravní nahotě. Přesvědčivý tón líčení, pestrost celé skladby a odvaha autorova, viděti věci, jaké jsou, nezakryté a v ostrém světle, dodávají všem dílům Sinclairovým vzácné poutavosti.
Edmond Vermeil, Soudobé Německo. Jeho složení a politický, hospodářský a sociální vývoj. Přel. dr. Jan Zlatník. Doslovem o nejnovějším vývoji opatřil dr. Kamil Krofta, vyslanec Čsl. republiky v Berlíně. Praha 1926. Naklad. »Orbis«. Str. 304. Kč 35.—. Vermeil, profesor štrasburské university, dobře obeznámený již s předválečným Německem, kde působil po několik let, zejména jako lektor francouzštiny v Göttingen, podává tu dějiny německé říše doby předválečné, let 1919—1924. Svému vylíčení dnešního stavu Německa ovšem předesílá stručný historický úvod, bez něhož by bylo těžko pochopiti současný německý vývoj. V dalším podává obraz ústavního a politického vývoje, zabývá se problémem německé jednoty, poměrem hospodářských a odborových skupin ke státu, tedy hospodářským a sociálním stavem říše, zejména mezi proletariátem a sociální reakcí a problémem reparací. Při tom vždy hledí k historickým souvislostem a tedy i k předválečnému stavu. Vermeil je nezaujatý pozorovatel, jenž není prost jisté blahovůle, toužící, aby i Německo se stalo klidným členem ve světovém souručenství.

Citace:

Knihy redakci zaslané. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1927, s. 493-494.