Škola a prostředí dítěte.V měsíci červnu letošního roku byla konána po našich Školách mateřských a národních statistická šetření, jejichž účelem bylo, jak praví příslušný výnos ministerstva školství a národní osvěty, ukázati »utěšený rozvoj mateřských a národních škol od převratu, jako zvlášť významné složky kulturní v našem státě« pro výstavu v Brně r. 1928. Při tomto šetření nemělo však býti toliko zjišťováno, kolik dětí do škol dochází a pod., nýbrž mělo se přihlížeti i k rozvrstvení obyvatelstva, t. j. o jaké prostředí se opírá práce školní v jednotlivých oblastech a jaké jsou v tomto osvětlení její předpoklady i výsledky. Zvláštní tabulky, otištěné v květnovém »Věstníku min. škol. a nár. osvěty«, stanoví, co má býti zjišťováno: Průměrná výška a váha v určitém období věku, počet dětí osiřelých a stupeň osiřelosti, počet dětí obzvláště nadaných celkově i v jednotlivých předmětech, počet dětí nápadně neprospívajících, opakujících jednou i víckrát, počet těch, které přestály nakažlivou nemoc, trpí vadou řeči atd., vždy se zřetelem na prostředí, ve kterém žijí. Vedle výsledků úhrnných, z celého« státu, bude tu možno pak srovnati výsledky šetření o jednotlivých národnostech, zemích, krajích i menších okrscích, což bude jistě poučné a zajímavé. Vždyť i na jednotlivých školách jsou zřejmý určité tendence. Bylo by sice nerozumné přijímati je jako hotová fakta nebo dokonce je zevšeobecňovati, ale nelze jich neviděti.Třeba ovšem přiznati, že se způsob šetření nedál a nemohl se ani díti vždy tak, jak by toho vyžadovala tato významná akce. Věstník docházívá do škol opožděně, teprve koncem měsíce, a protože jeho instrukce leckde připouštěly různý výklad, očekávalo se, že bude k němu vydán podrobný návod a zejména, že dojdou příslušné jednotné tiskopisy, do nichž budou výsledky šetření poznamenávány. V tabulkách je řada otázek, které vyžadovaly pečlivého šetření zvláštního (duševní úchylky, krátkozrakost,, tuberkulosnost dětí a j.), na něž bez pomoci lékařovy a při časté stěhovavosti učitelstva ani nemohlo býti správně odpověděno. Červen, měsíc vycházek, výletů a závěrečných prací školních, je pro takové šetření dobou velmi nevhodnou, a kdyby výstava nebyla takřka přede dveřmi a zpracování dat nevyžadovalo tolik času, bylo by bývalo jistě lépe odložiti celou akci na dobu podzimní nebo zimní. Takto se stalo, že na některé otázky, u nichž se lhůta končila květnem,, vůbec nemohla býti dána odpověď. Jisto však jest, že i data takto získaná budou míti svou cenu v tom velikém množství se ztratí nepřesnosti z jednotlivých menších okrsků, s nimiž se konečně musí počítati při každé statistice.Budiž mi dovoleno, abych zde uvedl ukázkou některé výsledky šetření z jedné chlapecké školy pražské, kde se stýká živel dělnický (24%) s dětmi úřednickými (17%), drobných obchodníků (10%), řemeslníků (20%) a zřízenců (25%); jiná povolání nemají tu téměř významu.Tabulka 1. podává počet dětí různého věku v určitém období měřených a vážených. Výsledky jsou sice kusé, pro některá období není dat, přece však je tu patrna tendence ve vzrůstu i váze vykazují děti z rodin dělnických téměř veskrze (až na období 12 let 10 měs.—13 let 2 měs.) nejmenší čísla, děti z rodin úřednických, aspoň s počátku, čísla nejvyšší.Tabulka 2. byla tu zkrácena. Vypuštěn je počet dětí navštěvovavších mateřskou školu, počet děti nápadně vynikajících nebo nápadně neprospívajících v jednotlivých předmětech (posudky vyzněly z jednotlivých tříd velmi subjektivně) a uveden toliko počet dětí celkově vynikajících nebo neprospívajících, dále počet opakujících některou třídu jednou a víckrát. Celkem opakovaly některou třídu 103 děti, na děti dělnické připadá 31 (30%), na úřednické 11 (10%), na obchodnické 7 (skoro 7%), na řemeslnické 24 (23%), TABULKA Počet dětí.TABULKAPočet dětí školou povinných.TABULKAna zřízenecké a j. 30 (skoro 30%). Poněvadž jsou do poslední kategorie započteny i děti povolání jiných než zřízenců, vykazují děti, dělnické poměrně nejslabší prospěch. S tím je v souvislosti i počet dětí, které nápadně neprospívají: mezi 35 na celé škole náleží jich rodinám dělnickým 15, t. j. 43%, kdežto největší počet dětí vynikajících pochází z rodin úřednických (10, t. j. přes polovinu všech).Z rodin dělnických jest i největší počet dětí s vadnou řečí (4 z 9). Nepodivíme se těmto číslům, uvážíme-li, že jde o děti z přeplněných bytů na Novém Světě, o děti ze střešovických cihelen a z hradčanských kolonií barákových. Tak vrhají sociální i zdravotní poměry rodin své stíny až do školních světnic.V tabulce 3. jest vypuštěn počet dětí krátkozrakých, slepých, nedoslýchavých, přihluchlých, hluchých a hluchoněmých, který měl býti uveden v jediném sloupci. Počet tuberkulosních sotva asi bude správný. Při posledním lékařském šetření bylo ve škole shledáno z 266 vyšetřovaných dětí téměř polovina dětí podezřelých z tuberkulosy. V tabulce jde patrně o děti, u nichž tato choroba byla zjištěna. Nakažlivými nemocemi dětskými podle této tabulky trpí děti v každém prostředí a přestála je dobrá polovina všech dětí; největší (absolutní) číslo tuberkulosních vykazují (podle tabulky) děti řemeslnické, nejmenší úřednické.Jiných tabulek neuvádíme, protože jednak nemají přímého vztahu k prostředí dětí, jednak pozbývají svého významu vzhledem, k místním poměrům (na škole, k níž se naše data vztahují, je na pí.. obzvláště veliký počet dětí osiřelých — docházejí totiž z blízkého měst. sirotčince).Ostatně nejde tu ani o úplnost dat, ani o to, aby z nich byly vyvozovány nějaké závěry, nýbrž o to, aby naše veřejnost byla upozorněna na důležitost podnikané akce a na to, aby se v příštích letech konala s pečlivostí a opravdovostí, jaké si její význam vyžaduje. Není jistě pochyby, že podobná zjištění, která na konec vždy ukazují jedno a totéž: že chudoba ohrožuje tělesné i duševní zdraví, jsou s to, bud i ti sociální svědomí společnosti a argumentovati pro úsilnou práci sociálně pečovnou a sociálně politickou.