Právo a politika.

Nový ročník (V.) měsíčníku »Věda a život« zahájen byl v prvém čísle úvahou univ. prof. Dra J. Kallaba »Od realismu k mystice«, z níž uvádíme:
»Z pramenů dnešního duševního neklidu na celém světě za nejvydatnější považuji zvláštní zjev, že se po světové válce ztratila míra pro spravedlnost. Věci a činy, které již po staletí byly pokládány za nemožné (vraždění žen a dětí, klatba vykonávaná nad židy), vyskytují se náhle jako požadavky vyšší spravedlnosti... Kdo sleduje vývoj myšlení právnického a politického, nemůže neviděti, že nikdy tyto discipliny nepoklesly tak hluboko, jako od počátku XX. století. To proto, že právě v těchto oborech se věda úplně odcizila potřebám života... Mezi právem a politikou je vnitřní vztah, ano co do způsobu vědeckého poznávání jsou téměř totožné. Vždyť jak v právu, tak v politice hledáme odpověď na otázku „co má býti”... A právo je, jak se s nepodstatnými odchylkami obecně učilo a věřilo, soubor norem pro společenský život státní autoritou stanovených a zpravidla vynucovaných...
Máme-li se orientovati v dnešním myšlenkovém zmatku na poli práva a politiky, jest třeba si dobře vrýti v paměť, že lidské myšlení se v době světové války octlo zase jednou na přelomu, tentokráte na přechodu od realismu k idealismu. Právě hluboký úpadek právnického myšlení zaviněný přílišným ulpěním na některých poučkách realistických (positivistických), zavinil ne-li již světovou válku samu, aspoň neúspěch Společnosti národů a vznik politiky států dynamických, jež zcela otevřeně se zříkají obecných nějakých norem, a řeší otázku, co má a co nemá býti na venek podle zvláštních svých státních zájmů, uvnitř podle »zdravého právního přesvědčení lidu«, jež jest ku podivu totožné s politickým programem dočasných držitelů státní moci... Mystika alchymistů a astrologů XVI. a XVII. století byla v podstatě plodem netrpělivosti těch, kdo odklonivše se od idealismu scholastiky snažili se nedostatek vědy o skutečnosti nahraditi výplody básnické fantasie. Tak také postupují ti, kdo při nynějším odklonu od realismu chtějí předběhnouti myšlenkový vývoj k idealismu tím, že nahrazují idealistické soustavy myšlení, jež mohou býti plodem jen mnohaleté práce lidstva, fantasiemi mystiky, zbožněním národa, rasy, ekonomické nauky.
Mystika má však vždy vlastnost, že vystupuje velmi bouřlivě, je velmi nakažlivá, poněvadž zbavuje věřící největší lidské trýzně, trýzně myšlení a ovládání vášní rozumem, že však brzy vyprchá pod vítěznou silou zdravého lidského rozumu spojujícího ve vědě prvky idealistické dané obecně platnými podmínkami lidského myšlení s prvky realistickými, poznatky o podmínkách zdravého života.«

Citace:

Právo a politika.. Právní prakse, měsíčník československých právníků. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1938-39, svazek/ročník 3, s. 46-46.