Byl-li exekuční titul vydán proti veřejné obchodní společnosti v čase, kdy již vystouplý společník nebyl jejím členem, nelze proti němu na základě tohoto titulu vésti exekuci, třeba vymáhaná pohledávka, vztahovala se na zboží dodané společnosti v době, dokud vystouplý společník byl ještě jejím společníkem.
(čl. 112 a 146 obch. z. oproti §u 11 ex. ř.)
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 27. dubna 1929 R I 197/29.
Krajský soud v Litoměřicích Ck IIa 200/28.)
A., maje exekuční titul proti obchodní společnosti, navrhl k vydobytí přisouzené mu pohledávky exekuci proti bývalému jejímu společníku zabavením jemu patřících svršků a pak jemu proti poddlužníku příslušející pohledávky.
První soud exekuční návrh zamítl.
Soud stolice druhé exekuci navrhovanou povolil, jelikož zjištěno bylo, že pohledávka vymáhaná vztahovala se na zboží dodané společnosti v čase od 22. září 1927 do 10. dubna 1928, tedy v době, dokud společník, proti němuž exekuce se vede, ještě společníkem byl, neboť týž vystoupil ze společnosti až 23. května 1928. Podle čl. 112 obch. z. ručí všichni veřejní společníci za dluhy společnosti rukou společnou a nedílnou a na tomto ustanovení nebylo podle předpisu čl. 146 obch. zák. ničeho změněno, jestliže se společnost následkem výstupu tohoto společníka ze společnosti rozešla a obchod byl veden pod touže firmou zbylým společníkem. Ustanovení §u 11 ex. ř. netvoří materielního práva odchylného od ustanovení čl. 146 obch. z., nýbrž chce jen vyloučiti bezúčelné spory, může-li otázka ručení dřívějšího společníka býti rozhodnuta jednoduchým vyúčtováním.
Nejvyšší soud k rekursu dlužníkově obnovil usnesení první stolice exekuční návrh zamítající.
Odůvodnění: Proti vystoupivšímu společníku možno po rozumu §u 11 ex. ř. vésti exekuci na základě exekučního titulu vydaného proti společnosti jen tehdy, byl-li exekuční titul vydán v době, kdy vystoupivší společník ještě ke společnosti přináležel. Tak uznal a vyložil nejvyšší soud již ve svém rozhodnutí č. 7152 sb. nejv. soudu.
Jest zjištěno, že rozsudek byl vydán dne 9. října 1928 a že exekut vystoupil ze společnosti již 23. května 1928. Neměla tedy býti proti němu exekuce povolena.
Uvádí-li rekursní soud, že § 11 ex. ř. netvoří hmotného práva, odchylujícího se od ustanovení čl. 146 obch. z., jest mu plně přisvědčiti. To také exekuční řád nezamýšlel, nýbrž stanovil jen pro oblast jím upraveného exekučního řízení normu, kdy možno vésti exekuci na základě exekučního titulu vydaného proti společnosti přímo proti společníkům.
Dovolací rekurs jest odůvodněn, bylo mu vyhověti a rozhodnouti, jak se stalo.
—r.