Fuse společenstva s jiným společenstvem není ničím jiným než zvláštním způsobem zrušení družstva; má-li tedy družstvo splynouti s jiným, nutno předem usnésti se na jeho zrušení a likvidaci a tu též provésti.(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 28. listopadu 1929 R I 647/29. Krajský soud v Písku Firm 1201/28.)Nájemní a stavební družstvo v R. usneslo se na zrušení a po provedené likvidaci, která byla valnou hromadou schválena, bylo vymazáno v obchodním rejstříku a spojilo se s jiným družstvem téhož druhu v P.Několik členů bývalého družstva v X žádalo o nové zapsání tohoto družstva uvádějíce v návrhu, že likvidace nebyla provedena správně.První soud zamítl návrh.Soud rekursní potvrdil usnesení to.Nejvyšší soud nevyhověl dovolací stížnosti. Odůvodnění: Napadené usnesení rekursního soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu rejstříkového, není ve zřejmém rozporu se zákonem ani se spisy, a není ani stiženo zmatečností. Není tu tedy podmínek § 16 cís. pat. ze dne 9. srpna 1854 č. 208 ř. z. a nemohlo býti dovolací stížnosti vyhověno.Vzhledem k vývodům této stížnosti dlužno však dodati toto:Jak nejvyšší soud již vyslovil v plenárním usnesení ze dne 21. června 1923 č. pres. 540/23 (číslo 2753 sb. n. s.), není k zápisu výmazu likvidace firmy vůbec třeba svolení berní správy ve smyslu § 8 zákona ze dne 17. února 1920 č. 134 sb. z. a n. Bylo ho ovšem třeba k zápisu usnesení o dobrovolném zrušení společenstva, rejstříkový soud si však před vyřízením opovědi zrušení a likvidace družstva ze dne 8. listopadu 1928 nevyžádal tohoto svolení a povolil zápis usnesením ze dne 19. listopadu 1926 čj. Firm 1056/26.Než tato závada byla odklizena dodatečným prohlášením berní správy v Prachaticích ze dne 13. listopadu 1929, že proti výmazu firmy »Nájemní a stavební družstvo v R.«, zapsané společenstvo s ručením obmezeným v likvidaci nečiní námitek.I jinak bylo vyhověno podmínkám, jež třeba splniti před výmazem firmy. Rské společenstvo usneslo se na valné hromadě dne 5. září 1926 na likvidaci po sloučení se stejným družstvem v P. Zákon ze dne 9. dubna 1873 č. 70 ř. z. se sice výslovně nezmiňuje o fusi jako zrušovacím důvodu, než fuse dle své právní povahy není ničím jiným než zvláštním způsobem zrušení Družstva usnesením společenstva (§ 36 č. 2 úvod. z.). Má-li tedy společenstvo splynouti s jiným, nutno se předem usnésti na jeho zrušení a likvidaci, což se právě stalo na valné hromadě z 5. září 1926. Jinak bude obdobně použíti také předpisu čl. 247 obch. zák., při čemž je však nezbytně třeba zachovati se i podle § 40 zák. družstevního, co do vyzvání věřitelů, aby se u společenstva přihlásili (viz: Dr. Em. Štross: das oesterr. Genossenschaftsrecht str. 245 a srovnej Dr. K. Hermann Otavský: všeobecný zákon obchodní str. 851 a II. díl str. 1774). Toto vyzvání jest ve spisech vykázáno.Valná hromada ze dne 26. října 1927 schválila konečnou likvidační bilanci, udělila likvidátorům absolutorium a usnesla se na výmazu družstva ze společenstevního rejstříku, tedy na výmazu likvidační firmy. Podle konečné bilance vyvažují pasiva družstva jeho aktiva.Není tedy závady, aby navrhovaný výmaz nebyl povolen.Vyslovují-li stěžovatelé domněnku, že likvidační bilance nebyla správná, nemůže to vyvrátiti skutečnost, že byla valnou hromadou schválena a že bylo likvidátorům dáno absolutorium. Bilance byla sestavena ke dni 28. října 1927 a téhož dne byla valnou hromadou schválena a absolutorium likvidátorům uděleno. Tím dnem nutno tedy pokládati likvidaci zrušeného družstva za skončenou.Pokud byla zamítnuta opověd stěžovatelů k opětnému zápisu družstva, stačí poukázati k důvodům, jež uvedeny jsou již v rozhodnutí nejv. soudu pod č. 3602 sb. nejvyš. soudu.r.