Z Věstníku ministerstva spravedlnosti číslo 2., roč. 11. (1919).

Kolkováni některých podání ve věcech pozůstalostních.

Připomíná se soudům v Čechách a na Moravě-Slezsku výnos ministerstva financí ve Vídni ze dne 24. července 1907, č. 90755/6, který po úpravě citace sazebních položek nyní obvykle zní:
I. V protokole o projednání pozůstalosti nebo v podání obsažená žádost za udělení legitimace k výmazu:
1. zůstavitelových práv, která váznou už jen indebite;
2. zůstavitelových práv, která, ježto byla zajištěna na nemovitostech dědicových, zaniká jure consolidations; a
3. práv na opakující se plnění, která jsou zapsána jen na čas zůstavitelova života, je-li v tomto případě žádost podána před uplynutím tří let ode dne úmrtí (§ 34, odst. 2 knih. zák.), je projevem vůle strany (dědice), v němž strana prohlašuje svolení k výmazu, a podléhá tedy jako právní listina podle § 1 A 3 popl. zák. resp. saz. pol. 49/43 m) a 69/79 a) 2. zák. ze dne 13. prosince 1862, č. 89 ř. z., podle povahy konkrétního případu podle saz. pol. 19/101 I. A n) poplatku podle stupnice II. z hodnoty zrušeného práva nebo podle saz. pl. 19/101 II b) cit. zák. z roku 1862 kolkovému poplatku pevnému.
Sejde-li se několik takových případů v jedné žádosti, je nutno podle § 4 připomínek k sazebním ustanovením změněným citovaným zákonem zapraviti každý z těchto poplatků samostatně, resp. sejde-li se několik případů, jež jsou podřaděny pod sazební položku 19/101 II b), zapraví se pevný poplatek 5 Kč stanovený v této saz. pol. jen jednou.
Podá-li se v případě uvedeném shora pod č. 3 žádost za legitimaci k výmazu po uplynutí tří let ode dne úmrtí oprávněné osoby a nebyla-li povolena poznámka žaloby o zaplacení nedoplatků (§ 34 posl. odst. knih. zák.) nebo má-li žádost za legitimaci k výmazu za předmět výmaz zůstavitelových práv na plnění se opakující, zapsaných na dobu života, na př. doživotního práva na byt, nemůže býti těmto žádostem přiznána povaha listiny, poněvadž v tomto případě výmazného prohlášení není třeba (§ 34. odst. 1. knih. zák.).
II. Úřední listiny vydané od pozůstalostního soudu při vyřízení těchto žádostí nejsou jako úřední vyhotovení podle saz. pol. 99/7 i) popl. zák. předmětem kolkového poplatku. (C. 51173/1928.)

Poplatky z posledních pořízení.

O poplatcích z posledních pořízení platí podle výnosu ministerstva financí ze dne 20. prosince 1928, čís. 118.621, tyto předpisy:
I. V Čechách a na Moravě-Slezsku.
1. Poplatek z posledních pořízení činí 8 Kč z prvního archu a 5 Kč z každého dalšího archu (saz. pol. 19/101 I A 1) popl. zák. a § 3 připomínek k sazbě zák. č. 89/1862 s použitím § 1 d) zák. č. 54/1925.
2. Tento poplatek se zapravuje toliko tenkráte, dojde-li podle posledního pořízení k majetkovému převodu a nejde-li o pozůstalost, jejíž hodnota beze srážky dluhů a břemen nepřevyšuje 100 Kč cit. saz. pol., § 49 odst. 1., č. 1. a odst. 2., č. 1. saz. pol. 16 pozn. 10 a saz. pol. 17, písm. b), cís. nař. č. 278/1915.
Poplatek se vyměřuje zároveň s dávkami z pozůstalostního převodu (s daní z obohacení a s poplatky s ní spojenými) a vázne na pozůstalosti (cit. pod č. 1 saz. pol).
Jak se vyměřují pozůstalostní dávky, jest uvedeno v §§ 44—46 min. nař. č. 397/1915. Podle nich je vyměřují buď soudy nebo orgány správy finanční. V prvním případě se dávky platí kolky a stejně se tedy platí i poplatky z posledních pořízení. V druhém případě zase vyměří pozůstalostní dávky, a tedy i poplatky z posledních pořízení, orgány správy finanční.
II. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
1. Výše poplatku je táž, jaká je uvedena pod č. I. 1. (§ 74 zák. čl. XI. 1918 s použitím sazby § 1 d) a e) zák. č. 54/1925). 2. Tento poplatek se zapravuje kolky, jež se přepíšou jednou řádkou textu posledního pořízení již při jeho spisováni (cit. § 74).
Zda-li k majetkovému převodu podle posledního pořízení dojde či ne a jaká je hodnota pozůstalosti, nemá významu. Není-li poslední pořízení řádně kolkováno, je nutno sepsati o tom úřední nález. (C. 73/1929.)

Citace:

Z Věstníku ministerstva spravedlnosti číslo 2., roč. 11 (1919). České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, číslo/sešit 3, s. 34-35.