Rvačky

(§§ 143 a 157 tr. z). I. Pojem.
Rvačkou rozumí se srážka vzniknuvší z kterékoli příčiny mezi dvěma nebo více osobami. Rvačka sama o sobě bez ohledu k následkům svým není činností trestnou dle zák. trest., může však ovšem činnost jednotlivého rváče za okolností spadati jakožto činnost osobní bezpečnost ohrožující pod ustanovení § 431 tr. z. Utrpí-li však při rvačce někdo lehké poškození tak, že poškození to alespoň viditelné známky a následky vyvolalo, dopouští se přestupku dle § 411 tr. z. nikoli každý účastník rvačky, nýbrž jedině ten, kdo poškození ono způsobil (rozh. kas. dv. ze dne 18. listopadu 1886 č. sb. 987).
II. Trest na tento přestupek řídí se dle nebezpečnosti a potměšilosti skutku, dle Častého opakování, jako při rváčích ze zvyku, dle velikosti způsobeného poškození a dle vlastností osoby, jíž ublíženo bylo; nastupuje tu trest vězení od 3 dnů do 6 měsíců (§ 412 tr. z.). Byl-li však někdo při bitce nějaké nebo při týrání podniknutém proti jedné osobě nebo proti několika osobám ve společném úmyslu buďto současně nebo aspoň bez delšího přerušení (rozh. kas. dv. ze dne 10. prosince 1883 č. sb. 601 a ze dne 16. března 1886 č. sb. 889) zabit nebo jemu těžce na těle ublíženo (§ 152 tr. z.), a nedá se zjistiti, kdo mu smrtelně ublížil nebo těžce na těle ho poškodil, nebo byl-li některý z těchto výsledků toliko výslednicí všech poškození nebo týrání, dopouští se ti všichni, kdož vložili ruku na zabitého nebo ztýraného (sem náleží též případ, když by se za týraným protivníkem na útěku střílelo, nál. ze dne 30. dubna 1886 č. sb. 914), zločinu těžkého poškození na těle a podléhají trestu žaláře od 6 měsíců do jednoho roku, v případu zabití pak nastupuje trest žaláře od 1—5 let (§§ 143 a 157 tr. z.).
III. Vojenský trestní zákon a zák. trestní pro Bosnu a Hercegovinu.
Tatáž ustanovení obsahuje i voj. trest. zákonník (§§ 422, 436, 680, 681) a trest. zák. pro Bosnu a Hercegovinu (§§ 219, 233, 405 a 406); přitěžující okolností při rvačkách jest, užije-li pachatel nějaké zbraně, a v § 682 voj. zák. trest. se zvláště podotýká, že i toho sluší jako rváče potrestati, kdo podněcováním způsobil rvačku končící tělesným ublížením jedné nebo více osob, byť osobně nevložil na nikoho ruky své.
IV. Osnova nového trestního zákona.
Rakouská osnova zná ve shodě s německým trestním zákonem říšským zvláštní přečin účastenství ve rvačce nebo v útoku více lidmi podniknutém, byla-li tím způsobena smrt člověka nebo jemu těžce na těle ublíženo. Kdokoli se v případu tomto súčastnil v bitce nebo útoku onom, má býti potrestán již pro toto účastenství vězením od 1 dne do 3 let, leda že by byl bez viny své do bitky zavlečen nebo že by byl zakročil pouze v tom úmyslu, aby bitce učinil přítrž. Nastoupila-li smrt nebo těžké ublížení na těle následkem několika poškození společně působících, propadá každý, kdo se týrání takovéhoto dopustil, trestu vězení od 1 týdne do 5 let (§ 233). Nebyl-li v bitce nebo rvačce nikdo zabit aniž utrpěl tělesného ublížení, potrestán bude toliko ten pro přestupek vazbou od 6 hodin do 1 měsíce, kdo súčastniv se rvačky sáhne k zbrani nebo noži nebo k jinému nebezpečnému nástroji. Proti němu může býti též nalezeno na přidržení ku práci a na zostření trestu na svobodě (§ 465).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Rvačky. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 188-189.