Rozklad čili představení.

I. Pojem.

Rozkladem rozumí se zakročení strany, kterým u nějakého úřadu blíže vysvětluje a vykládá věcný dosah jisté žádosti, o které tento úřad zcela nebo z části nepříznivě rozhodl, za tím účelem, aby domohla se změny úředního rozhodnutí u té instance, která je vynesla.

II. Řízení nesporné.

Kdežto řízení sporné rozkladu nezná, jest v řízení nesporném rozklad výslovně připuštěn, ježto řízení nesporné zbudováno jest na zásadách zcela jinakých, než-li řízení sporné, a ježto na poli tomto musí býti ponechána soudci volnost změniti vyřízení učiněná, pokud jimi třetí osoby práv nenabyly. V řízení nesporném lze podati rozklad o sobě nebo ve spojení s rekursem. Soudci v 1. instanci jest pak zůstaveno změniti opatření svá a vyříditi rozklad, pokud třetí osoby nijakých práv opatřeními jeho nenabyly. Má-li soudce za to, že není k tomu povolán, může, byl-li podán pouze rozklad, odkázati stranu na dřívější opatření a zároveň ji poučiti o důvodech opatření toho, ač-li se tak již nestalo. Byl-li však s rozkladem spolu podán i rekurs, jest předložiti rekurs představenému úřadu k rozhodnutí. Rozklad dlužno podati do 14 dnů ode dne doručení; soud může však dle volného uvážení svého i po uplynulé lhůtě přihlédati k rozkladu, dá-li se opatření změniti bez újmy pro třetí osoby (§§ 9 —11 cís. pat. ze dne 9. srpna 1854).

III. Řízení správní.

I v řízení správním připouští se rozklad, a i zde s tím obmezením, že učiněné opatření smí býti jen potud k rozkladu podanému změněno, pokud dotyčným rozhodnutím třetí osoby nenabyly jistých práv. Jakožto jistý druh rozkladu jeví se býti patrně i reklamace, kteréž se podávají do zákonné lhůty k nabytí volebního práva nebo za účelem osobního plnění státu nebo obcím (služba vojenská, úřad porotní) z toho důvodu, aby v prvním případu dostalo se komusi volebního práva nebo kdosi vyloučen byl ze seznamů voličů, v posledních pak případech k tomu cíli, aby kdo byl osobní povinnosti sproštěn, pokud se týká, aby nabyl domnělého veřejného práva.

IV. Právo poplatkové.

Co do poplatkové povinnosti sluší rozhodnouti, zda byl podán rozklad samotný, tedy nikoli ve spojení s rekursem, či ve spojení s rekursem. V onom případu dlužno kolkovati rozklad tímtéž kolkem jako žádosti, v tomto případu podléhá rozklad kolku jako rekurs.
Bezpodmínečně osvobozeny jsou od kolku rozklady, které týkají se předepsání poplatků nebo vymožení zákonem připuštěného snížení a nahražení veřejných dávek nebo správnosti a právoplatnosti předepsaného kolku nebo přímých poplatků (p. s. 44 qu) popl. z.) a podobně i reklamace, o nichž se stala zmínka svrchu v odst. III.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Rozklad čili představení. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 146-147.