Rozdělení podstaty konkursní

(§§ 168 — 190 konk. ř.).
I. Věřitelé podstaty dojdou uspokojení bez ohledu na stav konkursního projednávání, jakmile jich nároky nepochybný a splatný jsou. Správce konkursní podstaty jest povinen starati se o to, aby potřebné obnosy v pravý čas byly pohotově (§ 160 konk. ř.).
II. Co do uspokojení konkursních věřitelů ze společné konkursní podstaty, pokud se týká, co do rozdělení podstaty společné vytýká řád konkursní tyto zásady: 1. S rozdělením nemá se čekati, až se provede celé řízení konkursní, nýbrž k rozdělení má se pokaždé přikročiti, jakmile pohotově jest nějaká část ze jmění podstaty. § 168 konk. ř. připouští tedy rozdělení postupné (sukcessivní); při tom ovšem nutno předpokládati, že takovéto časté rozdělování lze podniknou ti jen tehdy, není-li se třeba obávati nepoměrně velkého nákladu.
2. Je-li pohotové dosti prostředků k úhradě útrat podstaty a dluhů její, dojdou uspokojení předkem věřitelé první, pokud se týká, i druhé třídy, pokud jich pohledávky právoplatně určity jsou a bez ohledu na pohledávky jiných věřitelů, pokud se týká, přikročí se bezodkladně k rozdělení, jedná-li se o sporné pohledávky jiných věřitelů, kteříž domáhají se téhož pořadu nebo pořadu lepšího. Samo sebou se však rozumí, že pro tyto věřitele uchová se dostatečný obnos za jmění podstaty, aby při konečném zjištění svých pohledávek obdrželi alespoň tutéž kvótu, která připadá rozdělením na ony věřitele, s nimiž jsou v témž pořadu nebo mají dokonce pořad lepší.
3. Téhož postupu sluší šetřiti i při věřitelích třetí třídy, byly-li veškery dluhy podstaty a veškery pohledávky první a druhé třídy rozdělením uspokojeny.
4. Co se tkne věřitelů reálních, dojdou uspokojení rovněž jako ostatní věřitelé podstaty, avšak jen tehdy, vystoupí-li zároveň jako věřitelé konkursní.

III. Řízení.

1. Rozdělení navrhuje správce podstaty ve srozumění s výborem věřitelů a může se provésti ihned beze sdělání rozdělovacího návrhu a bez dorozumění s účastníky, dá-li k tomu souhlas svůj konkursní komisař.
2. Nedá-li komisař souhlasu svého, zavésti jesst toto přípravné řízení:
a) správce podstaty sdělá návrh na rozdělení; návrh tento obsahujž
aa) výkaz jmění k rozdělení způsobilého, které zbývá po srážce útrat podstaty a dluhů;
bb) seznam všech pohledávek na jistinách a vedlejších poplatcích, které příslušejí konkursním věřitelům súcastněným v rozdělení dle pořadu jich;
cc) výpočet podílů na jednotlivé věřitele vypadajících.
b) Nároky co do obnosu svého nebo pořadu sporné posuzují se při sdělání návrhu na rozdělení prozatím tak, jakoby co do celé pohledávky byly správny a pořadem svým nesporny; toliko vyznačiti jest, že a pokud sporny jsou.
c) Nároky však, které musí se teprve ve zvláštních procesech ku platnosti přivésti, zůstávají při sdělání návrhu na rozdělení nepovšimnuty v tom případu, že se do té doby nepodá potřebný důkaz o tom, že dotyčný proces byl zaveden. Podá-li se tento důkaz dodatečně cestou včasného připomenutí proti návrhu na rozdělení, sluší návrh na rozdělení opraviti při stání přiměřeným zařáděním pohledávky (§ 175 konk. ř.).
d) Návrh na rozdělení podepsati má správce podstaty a výbor věřitelů a předložiti ve dvojím vyhotovení konkursnímu komisaři.
e) Konkursní komisař povinen jest uveřejněním a nadto zvláštním vyrozuměním oznámiti všechněm věřitelům konkursním, kteříž doposud své pohledávky ohlásili, že mohou u něho nebo u správce podstaty nahlédnouti do návrhu na rozdělení a poříditi si opis, a že mají případné námitky proti návrhu tomu do určitého dne buďto ústně nebo písemně podati u komisaře konkursního a že pak v tom případu, podají-li se námitky od nich, projednány budou při stání odbývaném před konkursním komisařem spolu i pro tento případ a rozdělení že se pak upraví (§ 176 konk. ř.).
f) Lhůtu, do které podati se mají zmíněné námitky, položití jest nejdéle na 14 dní, stání pak nejdéle na 8 dní po vypršení lhůty. Správci podstaty oznámiti jest ještě před terminem docházející námitky (§ 177 konk. ř.).
g) Při stání k projednání těchto námitek jest povinen konkursní komisař zjistiti při každé položce, zda-li a pokud nějaká námitka proti ní učiněna, byla-li pak některá položka vadnou označena, má se zasaditi dle možnnosti o smírné narovnání a vůbec působiti k tomu, aby se nezdržovalo bezodkladné provedení návrhu na rozdělení v těch částech, kteréž nebyly následkem projednávání podaných námitek dotčeny (§ 178 konk. ř.).
h) Jestliže lhůta naznačena prošla a proti návrhu na rozdělení nebyly učiněny nižádné námitky nebo jestliže byly dohodnutím účastníků při odbývaném stání uklízeny, má o tom konkursní komisař zpraviti správce podstaty a tento má pak ihned provésti sjednané rozdělení; má tedy k tomuto působiti, aby vyplaceny byly vypočítané podíly věřitelů, jichž nároky nejsou sporny, nároky pak sporné — nedošlo-li k jinakému dohodnutí — zajistiti složením obnosu u soudu a o tom podati výkaz (§ 179 konk. ř.).
i) Nejsou-li vznesené námitky při stání uklizeny, jest povinen konkurní komisař pohnouti strany, aby ihned vyslovily se o sporných bodech, sepsati o tom zvláštní protokol a zaslati jej i s potřebnými doklady ihned konkursnímu soudu, kterýž o tom má výměrem rozhodnouti. Obnosy, jichž výplata závislou jest na tomto výměru, složití jest k soudu až do právoplatnosti výměru, ač-li strany vzájemným dohodnutím neustanoví jinak (§ 180 konk. ř.).

IV. Rozdílení při zvláštních nárocích.

1. Nárok na požívání ročních důchodů (rent), výživného nebo jinakých opětujících se platů dojde uspokojení, byl-li v penězích odhadnut, tím, že se uloží na úroky kvóta kapitálu při rozdělení vypadajícího a osobě oprávněné poukáží se úroky z kvóty této.
2. Běžící úroky z poukázané kvóty kapitálu počítají se až do dne, kterého nárok pravděpodobně dojde uspokojení.
3. Pokud jde o věřitele, jichž sporné, podmínečné nebo opětující se nároky zjistiti se mají, povinen jest správce podstaty postarati se o to, aby provedeny byly potřebné snad knihovní nebo depositní zápisy a poznámky, jakož i učiniti opatření k úhradě jich nezbytná.
4. Dojde-li na reálného věřitele, kterýž současně vystupuje jako věřitel konkursní a má podíl ve všeobecné podstatě, v pozdější době i při rozdělování peněz za statek stržených, a uhražuje-li podstata statků sama o sobě celkový obnos jeho původní pohledávky, srazí se mu to, co dříve z konkursní podstaty přijal, a nahradí se z podstaty statků podstatě konkursní; neuhražuje-li však podstata statků o sobě celkového obnosu původní jeho pohledávky, srazí se věřiteli z podílu vypadajícího na jeho po- hledávku z podstaty statků a nahradí se od podstaty statků podstatě konkursní tolik, že podstata konkursní na konec nésti má jen tu kvótu, která vypadá na zbytek pohledávky neuhražený z podstaty statků (§ 171 konk. ř.).
V. Řízení po skončeném rozdělení.
1. Ve zprávě o provedeném rozdělení, kterou sluší podati konkursnímu komisaři, má správce podstaty vykázati, že splněny byly všechny tyto povinnosti, a předložiti potřebné k tomu doklady, jmenovitě kvitance věřiteli vystavené a odeslané spisy k uschování při spisech (§ 184 konk. ř.).
2. Nevyčerpává-li se prvním rozdělením jmění konkursní, jest řízení opětovati, jakmile se dostatečné množství nahromadilo.
3. V každém pozdějším návrhu na rozdělení vyznačiti jest, kolik na jednotlivé pohledávky splaceno nebo zajištěno bylo a o kterých sporných položkách a jakým způsobem doposud s konečnou platností bylo rozhodnuto (§ 185 konk. ř).
4. Věřitelé ohlásivší pohledávky své teprve po vyjití položené lhůty vyloučeni jsou z rozdělení provedeného na základě formálného návrhu na rozdělení. Při pozdějším rozdělování přihlíží se k nim jen potud, pokud jejich pohledávky ohlášeny byly před vyjitím lhůty k námitkám stanovené. Aby se vyšetřila suma, která vypadá na takovéto pohledávky z rozdělované massy, musí být při rozdělení, u něhož se k nim poprvé přihlíží, uvedeny plným obnosem, pohledávky však, k nimž se již při dřívějším rozdělování přihlíželo, uvésti jest toliko zbytkem, kterýž ještě uspokojení nedošel (§ 186 konk. ř).
VI. Ke konečnému rozdělení dojde, bylo-li známé jmění podstaty úplně realisováno a též o veškerých sporných pohledávkách v té míře rozhodnuto s konečnou platností, že zjišťovací obnosy uspokojují spornou stranu nebo připadnou podstatě k dalšímu rozdělení. Před konečným rozdělením dlužno však dříve
1. konečně zjistiti pohledávky správce podstaty a jeho zástupce dle § 161 konk. ř.;
2. přijmouti a opraviti závěrečný účet, jejž povinen jest složiti správce podstaty dle § 151 konk. ř. (§ 187 konk. ř).
S konečným rozdělením nemá se otáleti z toho důvodu, že není zjištěno, zda a pokud postihnou podstatu dávky, kteréž vzejíti mohou z podmínečných pohledávek anebo periodických důchodů. Na postižení toto pomýšleti se má tím způsobem, že se stanoví, kolik procent volných snad obnosů svého času rozděliti bude nutno na jednotlivé, dle jmen vyznačené věřitele, jimž ponechává se další provedení jich práv (§ 188 konk. ř.).
Je-li vykázáno, že konečné rozdělení bylo provedeno, má konkursní soud k návrhu konkursního komisaře nařízením vysloviti, že konkurs jest skončen (§ 189 konk. ř.). Viz čl. Konkurs, Nároky věřitelů konkursních, Podstata konkursní.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Rozdělení podstaty konkursní. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 138-141.