Řád jednací rady říšské.

Řád jednací říšské rady obsahuje zákonné předpisy a pravidla, jimiž spravuje se říšská rada při projednávání a vyřizováni záležitostí jí ústavou přikázaných. Jednací řád říšské rady opírá se o zákon ze dne 12. května 1873 č. 94 ř. z., jenž upravuje projednávání přikázaných záležitostí, vzájemné styky obou sněmoven říšské rady a styky s vládou.
1. Zvláštní předpisy týkající se sněmovny poslanecké.
Po slavnostním zahájení říšské rady zkoumá sněmovna předkem volby. Odpory nebo protesty proti volbě vzneseny buďte nejdéle ve 3 dnech po slavnostním zahájení říšské rady, jde-li však o volby doplňovací během zasedání říšské rady, ve 14 dnech po volbě a sice u presidia sněmovny. Každému poslanci volebním certifikátem opatřenému přísluší místo a hlas, pokud sněmovna neprohlásí volbu jeho za neplatnou. Stalo-li se tak, neb byla-li sněmovna rozpuštěna neb jestliže poslanec zemře, složí mandát neb přestane býti z jakéhokoliv důvodu členem říšské rady, nastává nová volba; rovněž když člen nesloží slib předepsaný neb chce jej složiti s obmezením neb výhradou nebo po 8 dnů se nedostaví aneb bez dovolené neb přes čas dovolené se schůzí sněmovny nezúčastní a vyzvání předsedy po uplynutí 8 dnů učiněnému, by se ve 14 dnech dostavil anebo nepřítomností svou ospravedlnil, ježto by se jinak za to pokládalo, že vystoupl, nevyhoví. Vláda může své předlohy předložiti předkem buď poslanecké nebo panské sněmovně; jen předlohy finanční a zákon branný nutno předem předložiti sněmovně poslanecké.
2. Předpisy jednacího řádu vztahující se k oboum sněmovnám říšské rady.
Při určování denního pořádku mají vládní předlohy přednosť přede všemi ostatními předlohami, pokud se o nich ještě nejedná. Komise a výbory obou sněmoven mají právo žádati předsedou své sněmovny ministry a představené ústředních úřadů o zavedení potřebných šetření a o obeslání znalců nebo svědků k ústnímu slyšení neb o dožádání písemného dobrozdání neb svědectví. Byla-li zamítnuta v jedné sněmovně předloha vlády neb druhé sněmovny neb návrh hlavní, nelze je v témže ročním zasedání opětně položiti na denní pořádek téže sněmovny; pokud by však nebylo lze docíliti souhlasu obou sněmoven při poradě o ročním rozpočtu, zákoně finančním, zákoně braneckém neb o jiné nutné vládní předloze, kterou nelze odročiti k nejbližšímu zasedání, sestoupí se členové od obou sněmoven rovným počtem volení ke konferenci o společné zprávě. Interpelace, které člen chce učiniti k ministru neb náčelníku ústředního úřadu, buďtež odevzdány písemně předsedovi. Interpelace takové musí býti opatřeny ve sněmovně panské aspoň desíti, ve sněmovně poslanecké aspoň patnácti podpisy poslanců. Prosby písemné a jinaká podání lze jen tehdá přijati, když byly podány členem sněmovny.
Obě sněmovny říšské rady, jich komise a výbory smějí se na venek jen předsedy sněmoven a jen s ministry a náčelníky ústředních úřadů stýkati; tito mohou se opětně v každé z obou sněmoven slova ujati a písemně složené přednesy předčítati; jsou oprávněni dostaviti se do komisí, výborů a komité, by podali ohledně vládních předloh a jinakých předmětů porady objasnění a vysvětlení; nemají však práva býti přítomni poradě závěrečné a hlasování; též komise a výbory mají právo dotazovati se jich předsedou sněmovny po vysvětleních a je k tomu účelu ku schůzím pozvati, ministři a náčelníci ústředních úřadů mohou se při tom dáti zastupovati komisary. Každá sněmovna může vydati speciální řád jednací, avšak musí býti do něho pojaty předpisy shora citovaného zákona. Ostatně viz čl. Sněmovna poslanecká.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Řád jednací rady říšské. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 202-203.