Rušení vojenské kázně a řádu.

Delikt tento jest odrůdou trestných skutků, kterými se porušují povinnosti služby vojenské a povinnosti stavu (§§ 261—270 tr. z. voj.).
I. Jakožto zločin trestá se rušení vojenské kázně a řádu těžce v těchto sedmi případech:
1. vzepře-li se kdo představenému nebo veliteli při výkonu trestu vlože na něho násilně ruku;
2. vzepře-li se kdo jiným osobám určeným k vykonání trestu;
3. nedovolené kořistění;
4. odcizí-li kdo vlastnictví bezbranných, poraněných neb onemocněvších nepřátel nebo týrá-li osoby tyto;
5. jde-li někdo po neobyčejné nebo zakázané cestě na pevnosti nebo válečném korábu a nepřítel jest na blízku;
6. opustí-li kdo, nemaje k tomu práva, vojsko v čas války a sice ne právě ze zbabělosti nebo v úmyslu přeběhnouti;
7. opije-li se kdo ve službě — vyjímaje službu strážní — a stane se tím nezpůsobilým ke službě a tím škodu způsobí.
II. Tresty.
ad 1. Trest smrti; ony osoby vojenské, které nejsou vázány válečnými články, podléhají z pravidla žaláři nanejvýše desítiletému (§§ 147 a 157 tr. z. voj.).
ad 2. Bylo-li způsobeno těžké ublížení na těle, nastupuje trest žaláře od 6 měsíců do 1 roku, po případě až do 5 let; je-li tu skutkový podklad § 434, vyměřiti jest trest od 1 do 5 let a je-li tu skutkový podklad § 435 tr. z. voj., místo má trest žaláře 10—15 let;
ad 3. žalář od 1 do 5 let, při vzdoru smrt zastřelením;
ad 4. žalář od 1 do 5 let, po případě těžký žalář do 10 let;
ad 5, 6, 7. žalář od 6 měsíců do 5 let.
III. Přečiny proti kázni a řádu.
§ 269 tr. z. voj. vypočítává 8 případů, ve kterých spáchán jest tento vojenský přečin a to: nenastoupí-li kdo přisouzený trest vězení, vznese-li kdo neoprávněnou stížnost, jedná-li kdo proti rozkazům svého představeného, kořistí-li neoprávněným způsobem osoby vojenské, kteréž nejsou vázány válečnými články, nýbrž zvláštními předpisy, chodí-li kdo po neobyčejných cestách v pevnosti, kasáren atd., avšak v době, kdy není nepřítele na blízku, opustí-li kdo vojsko nebo prodlévá-li pozadu a brzy opět se dostaví, opije-li se kdo ve službě, ale nezpůsobí nijaké škody, konečně opije-li se kdo mimo službu, dělá-li dluhy, v noci se toulá, a byl-li pachatel již dvakráte cestou disciplinární potrestán pro některý z těchto tří přečinů. Trest jest vězení 8denní, po případě 3—6měsíční. Jakožto zostření nastupuje při poddůstojnících degradace, při důstojnících propuštění z vojska (§§ 269 a 270 trest. zák. voj.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Rušení vojenské kázně a řádu. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 187-188.