Nový rok — 1930.

Konečně! . . . Nový notářský řád přijat! . . . Veškerá dávná přání stavu notářského splněna!
Notář stává se státním orgánem a tím včleněn jako nutný článek do ústrojí státního.
Vymezena a přesně ohraničena kompetence soudů, notářství a advokacie.
Notář stává se jako v jiných státech výhradným osvědčovacím a listinným orgánem.
Veškeré důležitější listiny nejen ty o nichž to dosud platilo, ale zejména i veškeré listiny, kterými nabývají se, pozbývají se neb mění věcná práva na nemovitostech neb zápisem do zástavního rejstříku vyžadují formy notářského spisu.
Zavádějí se notorietní akty a affidavit vůbec.
Každý notářský spis jest vykonatelný a připouští se vykonatelnost jeho ve styku mezistátním.
Ku nabytí notářského úřadu vyžaduje se doktorátu a notáře jmenuje president Republiky k návrhu komor a ministra spravedlnosti.
Kompetence velikých čtyř komor se rozšiřuje. V kárném řízení podléhá notář kárnému soudu, v němž polovice členů zasedá ze stavu notářského.
Nesporné řízení odebírá se soudům. Poručenství a opatrovnictví přikazuje se zvláštním úřadům. Projednání pozůstalostní, dobrovolné odhady a výkon dražeb dobrovolných i nucených přikazuje se notářům i s právem rozhodovacím.
Notářům jako komisařům přikazuje se řízení konkursní a vyrovnávací.
V každé zemi založí se archiv notářský pod pravomocí dotyčné notářské komory.
Stát postará se o řádné místnosti; za tím účelem eventuelně vystaví samostatné budovy.
Odměna za notářské úkony upravuje se výborem notářské komory a rozhodnutí jeho jsou vykonatelná.
Maximální hranice sazebníku se zrušuje.
Odměna notářů jako komisařů se paušaluje a jimi samotnými se vybírá.
Dozor nad notáři přísluší výboru komornímu, vrchnímu soudu a ministru spravedlnosti . . .
Probuzení . . . Skutečnost? . . . Žel, vše to jen luzný štědrovečerní sen a — dosud nesplnitelné přání novoroční!

Citace:

Nový rok — 1930. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, číslo/sešit 1, s. 101-101.