Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 71 (1932). Praha: Právnická jednota v Praze, 704 s.
Authors:
= Právník, 71 (1932)
PDF

DENÍK.


I. sjezd právníků států slovanských v Bratislavě 1933. Na schůzi přípravného výboru dne 17. dubna v Bratislavě dostavilo se osobně 75 delegátů, zastupujících 102 korporace ze států slovanských. Mezi jinými byli přítomni: Dr. Kazimierz Wlad. Kumaniecki, děkan práv. fakulty a býv. ministr škol. v Krakově, Konrad Berezowski, člen pol. komise pro mezinár. spolupráci a soudce nejv. s. ve Varšavě, univ. prof. Dr. Kamil Stefko, děkan práv. fakulty, Lvov, prof. Dr. Štefan Zaleski, děkan práv. fakulty, Poznań, Dr. Bohdan Winiarski, univ. prof., Poznaň, Dr. Witold Langrod, min. rada, Varšava, Stanislaw Peszyński, gen. taj. Stálé delegace spolků a korporací právnických, Varšava, Dr. Josef Fadenhecht, univ. prof, a předseda Svazu bulhar. advokátů, býv. ministr sprav., Sofia, Vasil N. Mitakov, předs. kodif. komise, Sofia, Dr. Stanislav Danev, univ. prof., Sofia, Dr. Ljuben Danajlov, člen mezinár. Svazu adv. a nejvyšší adv. rady v Sofii, Dr. Toma Živanovic, univ. prof. a president Association Yougoslave de droit International, Bělehrad, Dr. Vidan Blagojevic, univ. prof., Bělehrad, Mihajlo Zlatanovic, president soudu, Bělehrad, Dr. Anton Urbane, člen advokát, komory, Lublaň, Dr. Hinek Lučovnik, stát. zástupce, Lublaň, Dr. Lavoslav Honigsberg, apelační soudce, Záhřeb, Dr. Sergij Troicki, univ. profesor, Subotica, Dr. Ivan V. Subbotié, odb. přednosta min. zahraničí a gen. tajemník Association Yougoslave de droit International, Bělehrad, Stojan Jovanovic, apelační soudce, Bělehrad.
V neděli v zasedací síni krajinského zastupitelstva konána
generální porada za přítomnosti všech 75 delegátů, zastupujících
102 korporace.
Předseda Dr. K. W. Kumaniecki přivítal přítomné, poděkoval zemi Slovenské, městu Bratislavě a Právnické jednotě v Bratislavě za projevený zájem a spolučinnost a gen. tajemníkovi za úspěšné skončení přípravných prací a jednomyslně byla přijata zpráva gen. tajemníka Dr. Cyr. Bařinky, přednesená polský, bulharsky, jugoslovansky a Československy. Podle jím navržené resoluce usneseno: Přípravný výbor kooptuje všechny přítomné delegáty do svého výboru, přetvoru je a ustavuje se ihned jako pořadatelský výbor I. sjezdu právníků států slovanských. Usneseno uspořádati v Bratislavě na podzim r. 1933 První sjezd P. S. S.
Zřízeny tyto vědecké odbory : I. Právo soukromé: Sjednocení obligačního práva ve státech slovanských. Sjednocení manželského práva ve státech slovanských. Hypotéka na říční parníky.
II. Právo obchodní a směnečné: Jednotná úprava směnečného práva podle ženevských konvencí.
Ш. Občanský soudní řád: Jednotná úprava předpisů o exekuci, nuceném narovnání a konkursu v právech států slovanských.
IV. Právo trestní: Trestní odpovědnost za jednání, pro- vedené na rozkaz představeného. Potřeba a rozsah sjednocení trestního práva ve státech slovanských. Doporučuje se účast občanského živlu v trestním řízení států slovanských?
V. Právo ústavní a správní: Jednotné zásady o nabývání státního občanství a práva domovského ve státech slovanských. Soudnictví administrativní.
VI. Otázky hospodářské: Hospodářská spolupráce států slovanských.
VII. Dějiny slovanského práva: Společný základ historie slovanského práva.
VIII. Právo mezinárodní: Jednotná úprava práva mezinárodního soukromého a práva procesního ve státech slovanských.
IX. Právo církevní: Poměr církví ke státu ve státech slovanských.
Zpracování jedné vědecké otázky vyhrazeno právníkům ze států neslovanských, kterým vyhrazeno zastoupení v předsednictvu vědeckých odborů i ve výboru. Schválen jednací řád, pořad, odznak, i sjezdový příspěvek 50— Kč. Předsednictvo pověřeno, aby požádalo právnické ústavy, úřady, spolky a korporace ve státech slovanských, které nebyly zastoupeny na této poradě, aby jmenovaly dodatečně do pořadatelského výboru své úřední zástupce. Doporučeno vydati právnické názvosloví slovanské a pokusiti se o vydávání časopisu »Mezinárodní věstník právníků států slovanských«. Doporučeno konati vzájemné přednášky, vypracovati informativní srovnávací práce z oboru práva soukromého i veřejného ve státech slovanských a uveřejňovati v právnických časopisech slovanských informativní články o stavu unifikace ve státech slovanských, uspořádati po dobu sjezdu výstavu právnických časopisů slovanských a uskutečniti jejich vzájemnou redakční výměnu.
Úmluva o vykonatelnosti cizích rozhodčích výroků, sjednaná v Ženevě dne 26. září 1927, byla schválena Československou republikou a vyhlášena pod č. 192 Sb. z. a n. z r. 1931. Zároveň byl schválen i protokol o doložkách o rozsudku, sepsaný v Ženevě dne 24. září 1923 (č. 191 Sb. z. a n. z r. 1931). O obsahu těchto mezi- národních aktů přinesl náš časopis (1929) podrobný rozbor z péra prof. dr. V. Hory, který se účastnil na přípravných pracích shora uvedené úmluvy v Ženevě v r. 1927.
Odkazujíce na tento článek připomínáme, že náš stát podepsal Protokol z r. 1923 s výslovnou výhradou, že se Československá republika bude pokládati za zavázánu jen vůči státům, které ratifikovaly úmluvu z 26. září 1927 a nechce se tímto podpisem dotknouti dvoustranných smluv, které uzavřela a které upravují otázky dotčené Protokolem v rozsahu převyšujícím jeho ustanovení. S výhradou posléze uvedenou podepsána i Úmluva ze 26. září 1927. Úmluva tato, nabyvší pro náš stát mezinárodní působnosti dnem 18. prosince 1931, je podepsána dosud 36 státy.
Citace:
l. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1932, svazek/ročník 71, číslo/sešit 8, s. 278-279.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).