Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 60 (1921). Praha: Právnická jednota v Praze, 400 s. + příloha
Authors:

Co myslí § 1. odst. 3. zákon ze dne 27. května 1919 č. 318 sb. z. a nař. slovem „rodina“?


»Rodinu« nelze bráti ve smyslu § 40 obč. z. To by byl zákon, znaje předpis ten, na něj se odvolal, což by bylo se mohlo
státi lehce pouhou citací tohoto § za slovem »rodin«, kdyby tak
to byl myslil. Zákon »rodinou« myslí okruh osob příbuzenských (pokrevním neb švakrovským) svazkem zahrnutých až do těch
stupňů, do kterých se mezi lidem pravidelně přátelství právě
z důvodu tohoto příbuzenství pěstuje, a , sem patří díle obecné
životní zkušenosti rozhodně i švakr, pokud se týče synovec.
Rodinou myslí, se tedy přátelstvo ve smyslu obecného lidu, pro
nějž zákon je dán.
Rekursní soud patrně mylně pojímá rodinu po rozumu § 40 obč. z., když se domnívý, že to je pojem zcela jasně a určitě
vymezený, že svou přesností a ustáleností předčí definici shora
podanou a že podle něho (podle § 40 obč. z.), náleží k rodině
toliko potomci prarodičů v přímé, nikoli však i pobočné linii.
Že je na omylu, o tom mohl se přesvědčiti nahlédnutím do literatury, na př. jen u Krásnopolského F. R. § 1, kde se praví,
že pojem § 40 obč. z. pro svou neomezenou šířku nemá ani právního ani sociálního významu, a rozeznává se
dále užší pojem rodiny. Na tento užší a nejužší pojem nelze zde
vcházeti a jen se podotýká, že nejvyšší soud po zevrubném
zvážení neuznal ani applikaci těchto užších pojmů rodiny na § 1., odst. 3 požad. zák. za vhodnou a případnou. Applikace § 40 obč. z.
je však přímo nemožna, neboť jeho pojem rodiny zahrnuje
všecko pokrevenstvo do všech kolen (stupňů) a splývá tak
s pojmem rodu, neboť rozumí-li se rodinou prarodiče (Stammeltern, ne pouze Grosseltem) se všemi potomky, jsou všichni tito potomci do všech kolen v ní zahrnuti a ti nalézají se mezi sebou také v příbuzenství pobočném. Tak by měl podle tohoto pojmu požadovací právo každý, kdo by u předchůdce svého vůbec pokrevenství prokázati mohl, ať by si bylo stupně sebe vzdálenějšího, což zcela jistě nebylo úmyslem zákonodárce, jenž bezpečně nechtěl jíti tak daleko, kde se žádné přátelství mezi
dvěma osobami nejen neudržuje, ale ani nepociťuje, ba ani nepamatuje, třeba z matrik neb jiných dokumentů rodokmenových
snad nakrásně nějaké daleké příbuzenství dokázati se dalo.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 7. prosince .1920 čj. R.-I. 1028/20. Schin.
Citace:
Co myslí § 1. odst. 3 zákon ze dne 27. května 1919 č. 318 sb. z. a nař. slovem "rodina"?. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1921, svazek/ročník 60, číslo/sešit 1, s. 28-29.