Rychnovský případ. Jak známo, projevila valná hromada Spolku notářů čsl. dne 9. října 1932 vůli, aby škoda způsobena úřadováním notáře Kučery byla celým stavem notářským odčiněna. Poněvadž Spolek sám nemá exekutivní moci, obrátil se na veškeré komory se žádostí, jak by nejlépe potřebná suma mezi příslušníky našeho stavu byla upsána.
Notářská komora pražská obrátila se proto na členy svého okrsku, aby předložili platební rozkazy na výdělkovou daň, neboř měla za to, že bude nejspravedlivější, jestliže příspěvky jednotlivých notářů budou stanoveny poměrně k výdělkové dani notářům předepsané. Vzhledem k tomu, že někteří notáři a to i pražští a z Plzeňska, zpěčovali se platební rozkaz zaslati a projevují neochotu v této věci pro celý stav tak důležité, bude asi nutno svolati sbor notářů a zvýšiti roční příspěvek ke krytí schodku rychnovského notářství. Jest s podivením, že vzdor usnesení valné hromady našeho spolku nalezli se notáři, kteří projevují malé pochopení pro zájem našeho stavu, neboř kdyby neměla býti celá škoda v Rychnove kryta, jak bylo veřejně prohlášeno, byl by tím celý stav blamován a mohlo by to míti nepříznivý důsledek pro celý náš stav. Uvažuje se proto zákonem stanoviti solidární ručení všech notářů resp. komor za škodu, způsobenou úřadováním notáře. Uzákonění to bylo by jen důsledkem neochoty některých kolegů, a to jmenovitě i těch, kterým ztráta dvou až třech tisíc nikterak by neuškodila.