Práva zastupitelská nemohou býti předmětem věcných vkladů při společnostech s ručením obmezeným.

Při utvořivší se společnosti s ručením obmezeným započteny byly dle smlouvy společenské jednomu společníku na kmenový vklad jeho práva, zastupovati různé firmy, tudíž práva býti pro ně činným.
Soud rejstříkový neshledal ve smlouvě společenské závady a povolil zapsání společnosti do rejstříku obchodního.
K rekursu finanční prokuratury změnila druhá stolice toto usnesení v tom směru, že nařídila opravu a doplnění společenské smlouvy vymýtáním uvedeného věcného vkladu a zaměnění jiným ve lhůtě dané, jinak že zápis bude zrušen.
Revisnímu rekursu společností vznesenému třetí stolice nevyhověla.
Důvody:
Především sluší podotknouti, že z §. 11. zák. ze dne 6. března 1906, č. 68. ř. z., a z motivů vládní osnovy jasně plyne, že soudům přísluší zkoumali jak formální, tak materielní podmínky každého vkladu (zápisu).
Soudům jest tedy i z úřední povinnosti zaujati určité stanovisko, shledají-li pochybnosti ohledně správnosti učiněných údajů, pochybnosti ve směru tom, zda-li vklady kmenové byly splaceny, zdali s vklady věcnými jednatelé volně mohou nakládati a pod.
V případě našem shledána byla závada ohledně způsobilosti věcných vkladů (tak nazv. apportů). Vším právem.
Předmětem věcného vkladu může býti každá již existující majetková hodnota, věc hmotná i nehmotná, jež pojata býti může jako aktivum v bilanci, vše, co je předmětem obchodu a nabytí.1 Jsou tedy způsobilými předměty: věci, práva, podniky, nikoliv však poskytování služeb (§ 6., odst. 4. cit. zák. »majetkové předměty«). Práva zastupitelská nemohou jednostranně býti přenesena, nemohou od osoby oprávněného býti jednostranně odloučena a převedena ve vlastnictví společnosti jako právnické osoby (§ 61.), nehodí se k tomu, by na ně věřitelé vsáhli (§§ 61., 63., 70., a 83.). Každá nová společnost musí na pevném základě spočívati, poněvadž jen pak její věřitelé dovedou posoudili, mohou-li se vší jistotou počítati na kapitál základní.2 S tohoto hlediska nehodí se práva zastupitelská k — 20 —
použití věcných vkladů, tak že bezdůvodnému rekursu nebylo lze vyhověti.
(Nález nejvyššího soudu ze dne 1. října 1912, č. j. R II 686/12.)
Flieder.

Srovnej motivy vládní osnovy k akciovému zákonu z r. 1881, str. 151; dále Staub-Pisko, vyd. 2. na str. 633 násl.
K jakým nepřístojnostem vésti mohou vklady věcné (jich bezcennost, přecenění a pod.) a jak tu nevydatně zákonem upravena jest ochrana zájmu věřitelského, o tom viz český komentář zákona vzpomenutého, jejž vydali Bílý, Nesý a Vacek (v Praze, nákladem české grafické akciové společnosti »Unie«, 1908).

Citace:

Práva zastupitelská nemohou býti předmětem věcných vkladů při společnostech s ručením obmezeným.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1913, svazek/ročník 22, číslo/sešit 1, s. 45-46.