Příspěvek k ustanovení § 19. zákona o řízení upomínacím.
Františka H., domkářka ve Rř., podala u c. k. okresního soudu Brno-město na Terezii R. v Brně bydlící žalobu upomínací na zaplacení nedoplatku nájemného za letní byt, jejž měla Terezie R. od žalobkyně ve Kř. pronajmutý. — Soud I. stolice žalobu kladně vyřídil a vydal platební rozkaz na Terezii R. Na stížnost Terezie R. zrušil soud rekursní platební rozkaz a zamítnul žalobu pro nepříslušnost dovolaného soudu I. stolice.
Důvody:
Dle §u 19. zákona o řízení upomínacím může věřitel, který jest oprávněn spojití se žalobou žádost o vydání platebního rozkazu, tohoto práva použiti jen v takovém případě, když jednomu a témuž soudu přísluší rozhodnouti o žalobě i vydati platební rozkaz. Když jest tedy se žalobou zároveň žádost o vydání platebního rozkazu podána, má soudce dle §u 41. a 43. j. n. svou příslušnost zkoumati, poněvadž při zamítnutí žádosti — se žalobou spojené — ihned rok k jednání o žalobě naříditi a při vydání platebního rozkazu poučení popojiti má, že v případě odporu proti platebnímu rozkazu další řízení o žalobě zavedeno bude, v čemž uznání jeho příslušnosti obsaženo jest. Proto má soudce ve smyslu §u 19. citovaného zákona jen tenkráte zakročiti, když byl svou příslušnost v obou směrech uznal; v opačném případě má však žalobu zamítnouti a také vydání platebního rozkazu odepříti.
Ve stávajícím případě jedná se o žalobu na zaplacení nedoplatku nájemného za předmět (byt), ležící v obvodu okresního soudu Brno-okolí.
Dle §u 83. jur. normy náležejí rozepře z nájmu nebo pachtu v §u 49. čís. 5. dotčené bez výjimky před soud, v jehož obvodě jest předmět najatý nebo pachtovaný. — 333 —
Dožádaný soud nebyl tedy k vyřízení žaloby upomínací příslušný; proto bylo rekursu vyhověti a uznati, jak jest na začátku uvedeno.
Revise podána nebyla.
(Rozh. z 22. listopadu 1912, č. j. R II 465/12.) A. K.