Ochrana dělnická.

Vyhláška ministra sociální péče ze dne 19. února 1924, č. 36, o dočasné úpravě pracovní doby v živnosti knihtiskařské.
Jelikož veřejný zájem vyžaduje včasného vyhotovení kandidátních listin a jiných tiskopisů pro nastávající volby do Národního shromáždění
185 v Podkarpatské Rusi (volební kraj 13. pro volbu do poslanecké sněmovny a 13. pro volbu do senátu) a jelikož by nebylo lze tyto práce v normální době pracovní zastati, prohlašuji ve srozumění s ministrem vnitra, že podle § 6, odst. 4., zákona ze dne 19. prosince 1918, č. 91 Sb. z. a n., o 8hodinné době pracovní, může se v knihtiskárnách při hotovení úředních volebních tiskopisů pracovati přes čas bez ohledu na omezení tamtéž uvedené a že jest dovoleno podle § 3 uh. zák. čl. ze dne 9. dubna 1891, č. XIII, o nedělním klidu při pracích živnostenských, konati tyto práce i v neděli.
Z týchž důvodů povoluji podle ustanovení § 9, odst. 3., zák. č. 91/1918 Sb. z. a n. zaměstnávati ženy starší 18 let při těchto pracích v živnosti knihtiskařské také v noci.
Tato výjimečná úprava, která platí na dobu od 29. února do 10. března 1924, vztahuje se také na nutné práce knihařské a expediční, spojené s uvedenými knihtiskařskými pracemi.
(Vyhlášena v částce 19. Sb. z. a n. dne 23. února 1924.)

Vládní nařízení ze dne 29. února 1924, č. 47, o zachování služebních a pracovních poměrů po dobu cvičení ve zbrani (cvičení služebních) v roce 1924.
Vláda republiky Československé nařizuje podle zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. а n., kterým se vláda zmocňuje činiti opatření k úpravě mimořádných poměrů způsobených válkou:
§ 1. — (1) Služební a pracovní poměry, jakkoli upravené, kde zaměstnanec byl podle § 22 branného zákona republiky Československé ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb. z. a n., § 9, odst. 1., zákona ze dne 7. prosince 1922, č. 370 Sb. z. a n., jímž se stanoví výhody v plnění branné povinnosti, prováděcích nařízení vydaných k těmto zákonům a směrnic ministerstva národní obrany, povolán v roce 1924 na cvičení ve zbrani (cvičení služební), smí v období počínajícím desátým dnem před nastoupením cvičení a končícím sedmým dnem po jeho skončení zrušiti výpovědí jen zaměstnanec, nikoli zaměstnavatel.
(2) Toto ustanovení se však nevztahuje na služební (pracovní) poměry, jež u zaměstnanců, obstarávajících výkony vyššího druhu, netrvaly alespoň 6 měsíců, u dělníků alespoň 8 týdnů, a nevztahuje se vůbec na sezonní zaměstnance.
(3) Výpověď daná proti předchozím ustanovením jest právně bezúčinnou.
(4) Právo obou stran žádati z důležitých příčin, stanovených příslušnými právními předpisy, aby služební (pracovní) poměr byl předčasně zrušen, zachovává se v platnosti.
§ 2. — Za dobu, po kterou zaměstnanec pro vojenskou službu nemůže svých služebních povinností vykonávati, nepřísluší jemu plat, není-li právními předpisy nebo smlouvou stanoveno jinak.
§ 3. — Pro služební a pracovní poměry po ukončení lhůty stanovené v § 1 dále trvající platí předem smluvené nebo zákonné výpovědné lhůty.
§ 4. — Zaměstnanci, který se do služby vrátí, přísluší dřívější plat, který měl v době nastoupení vojenského cvičení, i s případnými drahotními příplatky; budou-li v době trvání cvičení požitky pro příslušnou skupinu zaměstnanců nově upraveny, platí tato úprava i pro zaměstnance povolané k službě vojenské.
§ 5. — Zaměstnanec jest povinen po ukončení cvičení ve zbrani (cvičení služebního) nastoupiti opět práci. Za dobu, po kterou práci nekonal, ač cvičení ve zbrani (cvičení služební) skončilo, nepřísluší mu plat. Nenastoupí-li
186 do sedmi dnů po skončení cvičení ve zbrani (cvičení služebního), má se za to, že vystupuje, leč by včasné nastoupení bylo znemožněno z důležité příčiny bez jeho zavinění.
§ 6. — Platnost služebních a pracovních poměrů podle tohoto nařízení nezpůsobuje po dobu cvičení ve zbrani (cvičení služebního) dalšího trvání pojistné povinnosti nemocenské, úrazové a pensijní. Povinnost tato nastává však návratem zaměstnance k výkonu služby (práce).
§ 7. — (1) Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
(2) Provedením jeho pověřuje se ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.
(3) Nařízení toto pozbývá platnosti dnem 31. prosince 1924.
(Vyhlášeno v částce 27. Sb. z. a n. dne 4. března 1924.)
187

Citace:

Ochrana dělnická.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1924, svazek/ročník 5, s. 201-203.