— Čís. 9944 —Čís. 9944.Předpis § 1409 obč. zák. jest donucovacím právem v tom směru, že ustanovuje nejmenší míru závazků, jež nabyvatel se jměním nebo podnikem přejímá, není však závady, by nabyvatel dohodou s postupitelem nepřevzal dluhy váznoucí na jmění nebo podniku ve větším rozsahu než přikazuje § 1409 obč. zák. Závazek zaplatili všechny obchodní dluhy zahrnuje v sobě povinnost zaplatili také dluhy, na které se při odevzdání živnosti zapomnělo. Nejpozději zažalováním pohledávky dal věřitel na jevo, že souhlasí s převzetím dluhu.(Rozh. zé dne 24. května 1930, Rv II 605/29.)Žalovaní převzali hostinskou živnost od Rudolfa M-a, jenž dlužil žalobci za dodané víno. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, odvolací soud uznal podle žaloby.Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.Důvody:Ustanovení § 1409 obč. zák., podle něhož nižší soudy posoudily žalobní nárok, jest pravidlem donucovacím (jus cogens). Ustanovuje nejmenší míru závazků, jež nabyvatel se jměním nebo s podnikem přejímá, ujednáním mezi postupitelem a nabyvatelem nemůže tato míra býti snížena. Naproti tomu není právní závady, by dohodou s postupitelem nabyvatel nepřevzal dluhy váznoucí na jmění nebo podniku ve větším rozsahu, než přikazuje § 1409 obč. zák., zvláště by nepřevzal dluhy všechny. Taková dohoda jest obyčejným převzetím dluhu, a jest ji po/ suzovati podle § 1405 obč. zák. Svolí-li věřitel k převzetí, nastupuje nabyvatel na místo dosavadního dlužníka. (Srovnej důvodovou zprávu ku III. dílčí novele, věstník min. sprav. 1916 str. 125). Již v žalobě bylo tvrzeno, že žalovaní manželé převzali hostinskou živnost se všemi právy' a povinnostmi, žalovaní doznali při líčení dne 23. května 1929, že se jako nabyvatelé zavázali zaplatiti dluhy vzniklé provozováním živnosti, a také postupitel Robert M. udal jako svědek, že obchod postoupil se všemi aktivy a pasivy. Z toho plyne, že se žalovaní nabyvatelé živnosti zavázali zaplatiti také dluh u žalobce, neboť jest, vzniknuv dodáním vína pro živnost, dluhem váznoucím na živnosti, a závazek, zaplatiti všechny obchodní dluhy, zahrnuje v sobě povinnost zaplatiti také dluhy, na které se při odevzdání živnosti zapomnělo. Chtěli-li se žalovaní uvarovati tohoto pro ně nepříznivého důsledku, neměli převzíti živnost úhrnkem se všemi aktivy a pasivy, nýbrž podle soupisu jednotlivých převzatých aktiv a pasiv. Nejpozději zažalováním pohledávky dal žalobce na jevo, že s převzetím dluhu souhlasí, čímž se žalovaní manželé stali jeho dlužníky. Odsuzující rozsudek odvolacího soudu bylo potvrditi, aniž bylo třeba zabývati se otázkou, zda žalovaní při převzetí hostinské živnosti musili věděti o žalobcově pohledávce.