Čís. 9533.

Pojišťovací smlouva.
Bylo-li pojištěno několik skupin věcí tak, že pro každou skupinu bylo stanoveno zvláště i pojistné, nemá nesprávný údaj pojištěncův ohledně jedné skupiny vliv na platnost pojišťovací smlouvy ohledně ostatních skupin. Nesprávný údaj ohledně některých věcí určité skupiny má vliv na platnost pojišťovací smlouvy ohledně celé skupiny.
(Rozh. ze dne 17. ledna 1930, Rv I 582/29.)
Žalobce pojistil u žalované pojišťovny nemovitost i svršky proti požáru. Pravoplatným trestním rozsudkem bylo zjištěno, že žalobce sdělil zástupcům pojišťovny vyšetřujícím škodu proti pravdě, že shořely svršky v ceně 6515 Kč. Žalobu o výplatu pojistného za vyhořelou nemovitost a za shořelé svršky procesní soud prvé stolice zamítl. Důvody: Článek 18 všeobecných pojišťovacích podmínek stanoví povinnost pojistníkovu dovoliti pojišťovateli všechna šetření, jichž jest třeba k zjištění pojistné příhody, nebo rozsahu plnění pojišťovatele, dáti mu jakékoliv k tomu účelu potřebné vysvětlení, předložiti mu obchodní knihy atd. a předložiti seznam věcí, které při dostavení se pojistné příhody byly v místnosti pojištění, byly zničeny, nebo se ztratily a které buď poškozené, nebo nepoškozené byly zachráněny, a to odděleně podle jednotlivých položek pojistky, zároveň s udáním jejich ceny v době, kdy nastala příhoda pojistná s tím, že veškerá písemná i ústní udání, která pojistník pojišťovateli za vyšetřování škody učiní, musí učiniti správně a úplně. Článek 19. poj. podm. stanoví, že, poruší-li pojistník některou z těchto povinností, ztratí právo na pojišťovatelovo plnění a že tento právní následek nenastává, nelze-li přičísti pojistníkovi úmysl, neb hrubou nedbalost, nebo nemělo-li vlivu, ani na zjištění příhody pojistné ani na zjištění nebo objem pojišťovatelova plnění. Činem žalobce zjištěným trestním nálezem, byla zřejmě porušena povinnost stanovená na konci čl. 18 podmínek, právem se tedy dovolává žalovaná úmluvy o ztrátě práv podle čl. 19, neboť jest míti za to, že nejde o případ omezení práva dovolávati se úmluvy o ztrátě, to z toho důvodu, že vyloučeno jest, vzhledem k trestnímu nálezu, by se žalobci nepřičetl úmysl, takže ani v úvahu nepřichází, zda jde o případ hrubé nedbalosti, ani o to, zda nemělo porušení vliv na zjištění, poněvadž úmysl vylučuje výtku hrubé nedbalosti, pouhé hrubé nedbalosti, aniž lze, nehledíc k subjektivní stránce za to míti, že šlo o objektivní bezvýznamnost údajů. Tento důsledek úmluvy o ztrátě jest připjat na skutečnost nesprávných údajů. Účelem tohoto ustanovení jest zjednati poctivý základ vyšetření škody a stanovení pojišťovatelovy povinnosti. Příkré důsledky má vyloučiti ustanovení druhé věty čl. 19., která je ve shodě s § 28 zákona ze dne 23. prosince 1917, č. 501 ř. z. Nelze proto zužovati dále možnost důsledků úmluvy o ztrátě práva v pojištění, jak dovozuje žalující strana, v ten smysl, že nepravdivé udání má smluvně v zápětí jen ztrátu nároku na náhradu škody, ohledně oněch předmětů, na které se vztahují nepravdivá udání pojistníkova, — nýbrž naopak jest uznali, že nepravdivá udání, — není-li tu oněch tří v druhé větě čl. 19 zahrnutých případů, mají v zápětí ztrátu práv z pojištění vůbec. To vyplývá i z toho, že důsledek bezvýznamnosti nepravdivých udání jest vytčen též ve vztahu ke zjištění objemu pojišťovatelova plnění. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů a vrátil věc prvému soudu, by o ní dále jednal a ji znovu rozhodl.
Důvody:
Dovolání opřené o dovolací důvod § 503 čís. 4 c. ř. s. právem vytýká napadenému rozsudku, že nesprávně vyložil pojišťovací smlouvu a že v důsledku toho mylně posoudil věc po stránce právní. Jest zjištěno, že žalobce zástupcům žalované pojišťovny při zjišťování škody proti pravdě udal, že mu shořely i věci v důvodech rozsudku prvého soudu blíže uvedené v ceně 6515 Kč a že tato nepravdivá udání byla žalobcem učiněna obmyslně. Nižší soudy z toho dovodily, že tím žalobce podle čl. 19 všeob. poj. podm. ztratil právo na pojišťovatelovo plnění vůbec. Než tento výklad pojišťovací smlouvy nelze uvésti v soulad se zákonem. Nelze arciť souhlasiti s dovoláním, že žalobce pozbyl nároku na pojišťovatelovo plnění jen ohledně oněch předmětů, ohledně nichž porušil některou z povinností článku 18. t. j. ohledně předmětů výše zmíněných v ceně 6515 Kč. Nelze však přehlédnouti, že podle pojistky bylo pojištěno několik skupin věcí a že pro každou skupinu bylo zvlášť stanoveno pojistné. V takovém případě jde o více pojišťovacích smluv, uzavřených touž pojistkou, a nemá proto nesprávný údaj ohledně jedné skupiny vliv na platnost pojišťovací smlouvy ohledně ostatních skupin. Nepozbyl tudíž žalobce tím, že ohledně jedné skupiny učinil udání úmyslně křivá, nároku na pojišťovatelovo plnění ohledně ostatních skupin, nesprávnými údaji nedotčených, jak mylně míní odvolací soud. Bylo proto dovolání vyhověno. Jelikož se však nižší soudy v důsledku nesprávného nazírání na věc po stránce právní neobíraly ostatními námitkami žalované strany a neučinily potřebná zjištění, nemohl dovolací soud rozhodnouti ihned ve věci a nezbylo, než rozsudek odvolacího soudu a, jelikož vada sahá do prvé stolice, i rozsudek prvého soudu, pokud odvoláním byl napaden, zrušiti a rozhodnouti jak se stalo.

Citace:

č. 9533. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 78-80.