Čís. 9546

Pokud byla obec aspoň spolupodnikatelkou dlaždičských prací.
Hospodářský správce není representantem, nýbrž jen zřízencem obce, za něhož ručí obec jen podle § 1315 obč. zák. Odhodlala-li se obec v rámci své spolupodnikatelské činnosti konati pomocné práce, byla povinna postarati se včasně o materiál potřebný k výkonu těchto prací.
(Rozh. ze dne 18. ledna 1930, Rv I 278/29.)
Žalobce najel motorovým kolem do neosvětlené prohlubně na ulici, kde byly prováděny dlaždičské práce. Žalobní nárok proti obci o náhradu škody uznal procesní soud prvé stolice důvodem po právu, odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Nejvyšší soud nevyhověl dovolání. Důvody:
Ježto dovolatelka podle zjištění soudů nižších stolic byla povinna opatřiti materiál a dělníky, kteří sice měli pomáhati dlaždičskému mistru, ale nebyli mu podřízeni, nýbrž byli podřízeni hospodářskému dozorci dovolatelky Josefu G-ovi, byli dovolatelkou pojištěni u nemocenské pokladny, dostávali mzdu od dovolatelky a měli vykonati zvláště pozemní práce, jest schváliti právní názor nižších soudů, opírající se také o zjištění, podle kterého P-ovi byly zadány jen práce čistě dlaždičské, aspoň potud, že, i když dovolatelka nebyla podnikatelkou dlaždičských prací, byla aspoň spolupodnikatelkou, vykonávajíc pomocné práce ve vlastní režii. Řečené pomocné práce vyžadovaly zajisté odborné zkušenosti a jest i uznati, že správné vykonání dlaždičských prací jako celku vyžadovalo jednotné odborné vedení, což oboje nasvědčuje právnímu závěru, že dovolatelka byla alespoň spolupodnikatelkou dlaždičských prací. Ani jinak nebyla sporná věc posouzena v napadeném rozsudku nesprávně. Odvolací soud míní, že žalovaná jako právnická osoba ručí za zavinění svých orgánů, v souzeném případě za zavinění svého hospodářského dozorce, a usuzuje z toho, že není zapotřebí obírati se otázkou zavinění žalované obce s hlediska § 1315 obč. zák. To není správné a nemůže býti odvolacím soudem schváleno. Právnická osoba ručí bezpodmínečně jen za své representanty, za ty, kdož jsou podle jejího útvaru, podle zákona nebo podle stanov povolání k jejímu řízení nebo zastupování. Hospodářský dozorce Josef G. není representantem, nýbrž jest jen zřízencem žalované obce, a za za zřízence ručí právnická osoba jen v mezích § 1315 občanského zák., totiž, jsou-li nezdatni nebo nebezpečni a způsobí v této vlastnosti někomu. škodu. Leč soud prvé stolice právem usuzuje ze skutkových zjištění, že dovolatelka žalobcův úraz přímo zavinila tím, že, odhodlavši se sama vykonati pomocné práce alespoň jako spolupodnikatelka dlaždičských prací, byla povinna v rámci své spolupodnikatelské činnosti včasně se postarati o materiál k výkonu těchto prací potřebný, což se nestalo. Soud prvé stolice mluví sice o »orgánech« žalované obce, ale zřejmě má podle rozsudkových důvodů na mysli representanty obce, ukládaje řečenou povinnost přímo obci, tedy, ježto obec jako právnická osoba sama se proviniti nemůže, jejím zákonitým representantům. Bylo zjištěno, že v osudné době na místě nehody potřebných materialií nebylo, že nebylo ani písku, ani prken, že nebylo lampy, kterou by nebezpečné místo bylo osvětleno podle policejního předpisu, a že z této příčiny náležité opatření nebezpečného místa tak, by nikdo nemohl utrpěti úraz, bylo nemožné a neproveditelné. Odpovědnost za tuto hrubou nedbalost stihá ovšem podnikatele dlaždičských prací, ale, ježto dovolatelka byla spolupodnikatelkou těchto prací a podmínky na poškození nelze určiti, může se žalující strana podle § 1302 obč. zák. domáhati na žalované obci náhrady celé škody. Právem tedy uznáno bylo v napadeném rozsudku, že žalobní nárok opřený o ustanovení § 1295 obč. zák. jest proti dovolatelce důvodem po právu.

Citace:

č. 9546. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 102-103.