— Čís. 9939 —
763
Čís. 9939.
Pojišťovací smlouva.
Pojišťovací poměr zaniká teprve vyřazením pojištěné movité věci ze zcizitelovy úchovy, třebaže již nastala změna vlastnictví, a již tímto vyřazením, třebaže změna ve vlastnictví dosud nenastala.
Pojišťovací poměr mohl býti vzhledem k ustanovení pojišťovacích podmínek přenesen na nový, do pojistitelovy úchovy přešlý předmět (silostroj).
(Rozh. ze dne 23. května 1930, Rv II 620/29.)
Žalovaný byl pojištěn u žalující pojišťovny proti povinnému ručení z provozu automobilu. Prémii splatnou dne 12. října 1928 žalovaný nezaplatil. Proti žalobě o zaplacení dlužné premie namítl žalovaný, že auto prodal. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, odvolací soud uznal podle žaloby. Důvody: Jak z přednesu stran a z pojistky jest zjištěno, pojištěn jest žalovaný u žalující pojišťovny na základě náviihu ze dne 7. října 1926 proti následkům zákonného povinného ručení za všeobecných a zvláštních podmínek v pojišťovací listině přesně uvedených. Jde tedy o zvláštní druh pojištění, o pojištění žalovaného osobně proti škodám, které snad mohou vzniknouti v jeho vlastnosti jako majitele silostroje v důsledku zákonného povinného ručení. Nejde tu o pojištění proti škodám na věci samé. Proto nepřichází vůbec v úvahu ustanovení §§ 63—67 pojišťovacího zákona ze dne 23. prosince 1917, čís. 501 ř. zák. Nezanikla proto zcizením silostroje pojišťovací smlouva. Mohla zaniknouti jen, kdyby pojištěnec — Čís. 9939 —
754
vůbec žádný silostroj již neměl, kdyby tedy pominula jeho vlastnost jako majitel silostroje. Tomu však není tak, jelikož", jak zjištěno, opatřil si žalovaný dne 26. května 1928 nový silostroj, převzal jej do své úchovy a zároveň odevzdal dosavadní svůj silostroj ze své úchovy obchodníku P-ovi k dalšímu prodeji. Přichází proto v souzeném případě v úvahu § 3 dodatečných ustanovení k všeobecným podmínkám pro pojištění z povinného ručení majitelů silostrojů. Podle tohoto ustanovení, které jest podstatnou součástí pojišťovací smlouvy, jest pojištěný, na-bude-li místo silostroje uvedeného v pojistce v šesti měsících, kdy přestal býti jeho vlastníkem, jiného vozu, povinen hned, jakmile nový silostroj si opatří, doporučeným dopisem, společnosti změnu oznámiti, stroj přesně označiti a případnou snad vyšší prémii zaplatiti. Teprve, nenabude-li pojištěný v řečené lhůtě šesti měsíců jiného silostroje, pomíjí pojištění, aniž se vrátí premie za dotyčný pojišťovací rok. Není tedy pochybnosti o tom, že v souzeném případě zůstal převzetím nového silostroje za současného odevzdání dřívějšího auta pojišťovací poměr plně v platnosti. Vzhledem k tomuto právnímu hledisku jest žalobní nárok i co do jsoucnosti i do výše plně oprávněn, jelikož žalovaný nedostál své ohlašovací povinnosti ohledně novélho silostroje.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Podle ustanovení § 67 bod 1 zákona ze dne 23. prosince 1917, čís. 501 ř. zák. o pojišťovací smlouvě, platného od 1. ledna 1918 (§ 167 čís. 24), kteréžto ustanovení jest ustanovením velícím, zaniká pojišťovací poměr při zcizení pojištěné movité věci vyřazením (»mit dem Ausscheiden«) věci zé zcizitelovy úchovy, tedy teprve vyřazením, třebaže již nastala změna ve vlastnictví (§ 66 odst. (1) cit. zák.), a již tímto vyřazením, třebaže změna ve vlastnictví dosud nenastala. Jest tedy pro rozhodnutí rozepře závažná okolnost vyřazení, nikoli změna ve vlastnictví. Nepřípadně mluví dovolatel o »pojištění aut«, — pojistník nepojistil v souzeném případě vozy, nýbrž sebe proti následkům povinného ručení, které by ho mohly stihnouti jako majitele silostroje. To dovolatel učinil a byl, uzavíraje pojištění na deset roků, majitelem a používal vozu v pojistce uvedeného. Pojištění vztahovalo se tedy na jeho osobu ve vlastnosti majitele právě tohoto vozu a na následky. případů a zdrojů nebezpečenství právě jen tímto vozem způsobených. Jen potud lze' mluviti o pojištění určitého v pojistce uvedeného silostroje, Podle ustanovení § 67 bod 1 zákona ze dne 23. prosince 1917, čís. 501 ř. zák. o pojišťovací smlouvě by pojištění zaniklo ipso jure vyřazením auta z dovolatelovy úchovy, kdyby nebylo dodatečného ustanovení § 3 ke všeobecným pojišťovacím podmínkám pro tento druh pojištění, podle něhož, nabude-li pojištěný (= pojistník) místo silostroje v pojistce uvedeného v šesti měsících, kdy přestal býti jeho vlastníkem, jiného vozu, jest povinen ihned, jakmile si nový silostroj opatřil, doporučeným dopisem změnu společnosti ohlásiti, stroj přesně označiti a případnou snad vyšší prémii zaplatiti. Nároky ze škod způsobených nově získaným vozem nejsou před splněním této ohlašovací a platební povinnosti pojištěním kryty. Nenabude-li pojištěný ve výše označené lhůtě šesti měsíců jiného silostroje, pomíjí pojištění, a premie se za dotyčný rok pojišťovací nevrací. Z toto plyne, že pojišťovací poměr podle zvláštního ujednání stran sice zanikl ohledně silostroje v pojistce uvedeného, vyřazeného ze zcizitelovy úchovy, ale že se za předpokladů právě citovaného dodatečného ustanovení § 3 ke všeobecným pojišťovacím podmínkám přenáší na nový, do pojistníkovy úchovy přešlý silostroj. Dovolatel tvrdil v řízení na soudě prvé stolice, že se tak nestalo proto, 'že ve příčině nového auta nesplnil ani ohlašovací, ani platební povinnost. Doslov citovaného dodatečného ustanovení § 3 neposkytuje pro toto tvrzení nijaké opory. Podle něho trvá pojišťovací smlouva dále a pomíjí jen, nenabyl-li pojistník ve lhůtě šesti měsíců jiného silostroje. Pojištění podle tohoto dodatečného ustanovení sice trvá, ale neúčinkuje, nekryje pojistný případ. Poněvadž pojištění trvá, musí pojistník plniti závazky z pojišťovací smlouvy, tedy i platiti pojišťovací premie v čase jejich splatnosti. Za tohoto právního, odvolacím soudem v podstaty správně vystiženého stavu, jest žalobní nárok po právu.