— Čís. 9775 —
Čís. 9775.
Nárok na náhradu za osev a za obdělání pachtovaných pozemků, jejž žalobce opřel o ustanovení pachtovní smlouvy, jest uplatňovati na soudě příslušném podle §§ 49 čís. 5, 83 j. n.
(Rozh. ze dne 28. března 1930, R I 173/30).
Žalobu o zaplacení 10000 Kč zadala žalobkyně na okresním soudě. Procesní soud prvé stolice, zamítnuv námitku věcné a místní nepříslušnosti, uznal podle žaloby. Odvolací soud, vyhověv námitce věcné a místní nepříslušnosti, odmítl žalobu. Nejvyšší soud změnil napadené usnesení v ten rozum, že zamítl námitku věcné a místní nepříslušnosti a vrátil věc odvolacímu soudu, by o ní znovu rozhodl, nehledě k důvodu, pro nějž žalobu odmítl.
Důvody:
V projednávaném sporu tvrdí žalobkyně, že jako pachtéřka pozemků, jež žalovaný na základě přídělové koupě od původního jejich vlastníka Josefa H-a v roce 1928 do vlastnictví převzal, obsela a obdělala dotyčné pozemky před jejich odevzdáním žalovanému, a domáhá se na žalovaném za to náhrady. Svůj nárok na náhradu opírá žalobkyně podle žaloby a podle přednesu ve sporu o ustanoveni pachtovní smlouvy původně s Josefem H-em uzavřené a o tvrzení, že žalovaný v kupní smlouvě ze dne 14. února 1928, s Josefem H-em uzavřené, v pachtovní poměr k ní vstoupil, pokud se týče závazky ze smlouvy té proti ní převzal. Podle údajů žaloby a. podle přednesu žalobkyně, jež jsou v otázce příslušnosti rozhodné (§ 41 j. n. sb. n. s. čís. 1094, 3383) jde o nárok, pokud se týče o spor z pachtovní smlouvy, po případě z pachtovního poměru a jest podle § 49 čís. 5 a § 83 j. n. věcná i místní příslušnost dovolaného okresního soudu tudíž založena. Zkoumati správnost údajů žaloby, totiž, zdali právem žalobkyně svůj nárok opírá o pachtovní poměr, bylo by předbínáním rozhodnutí ve věci samé a zabývati se otázkou tou, jak učinil odvolací soud v napadeném usnesení netřeba.
Citace:
Čís. 9775. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 476-476.