Čís. 9666.

To, čeho se dostalo knihovním věřitelům; z rozdělované podstaty, bylo zaplaceno ze jmění dlužníkova a jest dlužník oprávněn domáhati se poměrné náhrady na solidárních spoludlužnících.
Třebas knihovní věřitel opomenul při rozvrhovém roku uplatniti náhradní nárok ve smyslu § 222, čtvrtý odstavec, ex. ř., nepozbyl práva, domáhati se pro pohledávku, pokud s ní vyšel na prázdno při rozvrhu — Čís. 9666 —
270
nejvyššího podání, uspokojení exekucí na postižní pohledávku dlužníkovu proti jeho spoludlužníkům.
(Rozh. ze dne 21. února 1930, Rv I 901/29).
Pohledáyka spořitelny v L. vázla na celé nemovitosti, jež náležela jednou třetinou Gustavu D-ovi a po jedné třetině Emilii a Bedřichu D-ovým. Třetina, náležející Gustavu D-ovi, byla prodána v exekuční dražbě a spořitelně v L. byl přikázán z nejvyššího podání celý nedoplatek úroků z její pohledávky 2460 Kč. Pohledávka Gustava D-a proti Emilii a Bedřichu D-ovým na zaplacení 1640 Kč (dvou třetin úrokové pohledávky 2460 Kč) byla přikázána firmě Sch. k vybrání. Žalobou, o niž tu jde, domáhala se vymáhající věřitelka na Emilii a Bedřichu D-ových zaplacení 1640 Kč rukou společnou a nerozdílnou. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl. Odvolací soud uznal podle žaloby. Důvody: Z toho, že žalobce zaplatil spořitelně v L. o 1640 Kč více, než kdyby byla spořitelna úroky účtovala poměrně proti všem třem dlužníkům, jakož i z toho, že následující knihovní věřitelé nevznesli nárok na náhradu podle § 222, čtvrtý odstavec, ex. ř., plyne, že Gustav D. ze svého jmění zaplatil pro stranu žalovanou 1640 Kč 14 h a že v důsledku toho žalovaná strana podle § 896 obč. zák. jest povinna, Gustavu D-ovi peníz ten nahraditi. Tomuto nároku Gustava D-a neodporuje předpis § 222, čtvrtý odstavec ex. ř., neboť ustanovení to vztahuje se jen na náhradní nároky následujících věřitelů hypotekárních a nikoliv na případné náhradní nároky povinného.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Nelze souhlasiti s názorem dovolatelů, že Gustav D. nezaplatil úrokovou částku 2460 Kč ze svého jmění, poněvadž byla knihovní věřitelce, spořitelně v L. zapravena z rozdělované podstaty, která se vyskytla z nucené dražby jeho třetiny domu. Nejvyšší podání nastupuje na místo prodané věci jako rozdělovaná podstata, z níž, pokud stačí, osoby, které jsou se svými nároky poukázány na nejvyšší podání, dojdou zaplacení, kdežto přebytek připadne dlužníkovi. Již z toho plyne, že to, čeho se tímto způsobem dostane knihovním věřitelům z rozdělované podstaty, jest zaplaceno ze jmění dlužníkova. Byla-li tudíž z rozdělované podstaty v exekuci na třetinu domu Gustavu D-ovi právem vlastnickým náležející zapravena celá úroková pohledávka knihovní věřitelky, spořitelny v L. 2460 Kč, byla zapravena ze jmění Gustava D-a. Jak zjištěno, dluhoval však Gustav D. tuto částku solidárně se žalovanými a byla celková pohledávka spořitelny v L., tedy i úroková, na celém domě č. p. 20 tedy i na obou třetinách, patřících žalovaným, zajištěna právem zástavním. Ana byla zaplacena řečená úroková pohledávka spořitelně v L., jak dolíčeno, zcela ze jmění Gustava D-a, přísluší mu, jak odvolací soud správně usoudil, podle § 896 obč. zák. právo, požadovati od žalovaných dvě třetiny zaplacené částky, t. j. 1640 Kč, a to od každého — Čís. 9667 —
271
jednou polovicí. Tato po právu jsoucí pohledávka Gustava D-a proti oběma žalovaným byla, jak nesporno, usnesením okresního soudu ze dne 19. září 1928 žalobkyní k vydobytí její vykonatelné pohledávky 2500 Kč 44 h proti Gustavu D-ovi zabavena, a jí k vybrání přikázána, a proto jest žalobkyně podle § 308 ex. ř. zmocněna, by jménem Gustava D-a žádala na žalovaných zaplacení 1640 Kč 14 h. Jest lhostejno, že Gustav D. nemohl v dražebním řízení dosíci uspokojení svého postižného nároku, příslušejícího mu proti žalovaným, neboť tím nebylo dotčeno právo, vyhrazené mu v § 896 obč. zák. Rovněž jest bez významu, že žalobkyně opomenula při rozvrhovém roku uplatniti ve smyslu čtvrtého odstavce § 222 ex. ř. náhradu za to, že vyšla při rozvrhu naprázdno částkou o 1640 Kč 14 h vyšší tím, že předcházející věřitelce spořitelně v L. byly z rozdělované podstaty přikázány celé úroky 2450 Kč 40 h místo částky 820 Kč 26 h, která vypadala na prodanou třetinu nemovitosti Gustavu D-ovi patřící. Neboť, pozbyvši možnosti, dosíci náhrady touto cestou, nepozbyla žalobkyně práva, domáhati se pro celou svou pohledávku, pokud s ní při rozvrhu nejvyššího podání naprázdno vyšla, uspokojení exekucí na ostatní jmění Gustava D., tudíž i exekucí na jeho postižní pohledávku proti žalovaným.

Citace:

Čís. 9666.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 297-299.