Čís. 9506.


Při rekursních (dovolacích rekursech) není rekursní (dovolací) soud vázán návrhem stran v rekursu. To platí i při rekursech proti rozvrhovému usnesení. Třebas bylo navrženo zrušení napadeného usnesení, není závady, by po případě nebylo přikročeno k jeho změně.
(Rozh. ze dne 3. ledna 1930, R II 441/29.)
Rekursní soud nevyhověl rekursu do usnesení prvého soudu, jímž bylo rozpočteno nejvyšší podání za exekučně prodanou nemovitost, jediné z toho důvodu, že rekurs, ač napadá rozvrhové usnesení jen pro nesprávné řešení otázky právní, navrhuje jeho zrušení a nařízení nového rozpočetního roku. Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil rekursnímu soudu, by, pomina důvod, z něhož rekursu nevyhověl, znovu rozhodl o rekursu.
Důvody:
Jak bylo již opětovně v rozhodnutích tohoto nejvyššího soudu vysloveno, není rekursní (dovolací) soud vázán na návrh stran v rekursu (v dovolacím rekursu), neboť §§ 514 a násl. cřs. nemají obdobného ustanovení jako §§ 462, 497 a 504 cřs. To platí i při rekursech a dovolacích rekursech proti rozvrhovému usnesení (§ 78 ex. ř., srovnej též § 233 ex. ř.). Dovolací rekurent v rekursu proti rozvrhovému usnesení navrhl zrušení usnesení a nařízení nového rozvrhu. Pokládal-li rekursní soud tento návrh za nevyhovující, ale změnu za místnou, nebylo závady, by nepřikročil ke změně napadeného usnesení. O jakou změnu by šlo, jest z vývodů rekursu zřejmo. Zamítnutí rekursu z důvodu, že návrh v rekursu na zrušení rozvrhového usnesení a na nařízení nového rozvrhu není na místě a že změna nebyla navržena, neobstojí a bylo se na dovolací rekurs usnésti, jak se stalo.
Citace:
č. 9506. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 32-33.