Nemocenské pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách je stále ještě návrhem, který neuzrál ani tak dalece, aby mohl býti předložen Národnímu shromáždění. A přece patří k našim nejdéle připravovaným osnovám. Již v letech 1923—1928 vypracovala ministerská komise odborníků a skupinových zájemců pod předsednictvím exministra Dr. Hotowtze návrh zákona pro toto nové odvětví sociálního pojištěni. Vědecké řízení její práce, jakož i objektivní rozvrstvení jejích členů, skýtaly záruku obezřelého a solidního postupu a tím i možnost brzkého projednání elaborátu. Avšak návrh se roku 1928 do sněmoven nedostal, poněvadž se jím počalo zabývati ministerstvo sociální péče za účelem revise a korektur. Zatím postupem času zmizela původní svornost mezi průbojnými složkami interesentů a dnes přicházejí všechny odborové organisace s novými návrhy na úpravu nemocenského pojištění soukromých zaměstnanců. Jsou to převážnou měrou připomínky odporující staré kornisijní předloze a současně mezi sebou protichůdné. Částečně má změněné nazírání politických a odborářských skupin svou příčina ve změněných poměrech. A poněvadž největší brzdou blízského uzákonění je problém budoucí organisace, koření tyto rozpory na jedné straně ve velikém rozmachu t. zv. úřednických nemocenských pojišťoven u nás za poslední léta a současně na druhé straně v té okolnosti, že vzrůstají i nem. pojišťovny gremiální, které mají proti úřednickým nevýhodu v tom, že nejsou spiaty ani administrativně ani odborářsky (politicky), nikoliv však v menším počtu členstva. Odtud hrozí gremiálním pojištěncům dvojí nebezpečí: buď, že nebudou pojati do centrální organisace nem. pojištění soukromozaměstnaneckého, k níž asi na štěstí dojde, aneb, že budou politicky při brzké fusi majorisováni. Zdá se bohužel že znovu o osnově zákona rokující členové min. komise si neuvědomují dost jasně, že je třeba nem. pojištění soukromých zaměstnanců takového organisačního řešení, které by přinášelo decentralisovanou centralisaci všech dosavadních soukromozaměstnaneckých nem. pojišťoven, aniž by při tom hůře organisovaná menšina byla ve své politické individualitě ohrožena. Postuláty účelné administrativy, vrcholné léčebné péče, a racionalisace vůbec, to vyžadují v míře nejvyšší. Současně je nutno, aby nová organisace nebyla rozseknutím veškerého sociálního pojištění soukromozaměstnaneckého na dvě nekolaborující odvětví, pensijní a nemocenské, ale, aby jí byl přirozený vztah mezi Všeobecným pensij- ním ústavem a nemocenskou centrálou, jejíhož jména dosud ani neznáme, co nejvíce utužen. Že musí býti při tom do zákona pojata zásada-inkompatibility funkcí, uzná jistě každý slušný a inteligentní člověk. — Bylo by opravdu na neprospěch 300000 pojištěnců, kdyby jejich dobrá věc měla býti odsunována dále pro nemožnost dohodnouti se za tak jasné situace, neb platné normy (zák. dělnický č. 221/24 ve znění nov. č. 184/28 a několik §§ stařičkého zák. č. 33/1888 zachovaných zák. č. 117/26) — jsou při stále vzrůstajícím pokroku věd soc. pojištění sloužících i při větších požadavcích pojištěnců ode dne ke dni víc a víc nedostačujícími. Potužil.