Č. 12 436.

Pojišťovací právo: * Byl-li zaměstnanec přihlášen k pojištění správně až do dne, kdy skončil jeho pracovní poměr, v přihlášce však byl uveden nesprávný den vstupu do zaměstnám, jde jen o přihlášku nenáležitou, jež podle novely č. 184/1928 Sb. neodůvodňuje povinnost k náhradě podpůrného nákladu.
(Nález z 5. června 1936 č. 10 811/36.)
Věc: Okresní hem. pojišťovna v Kežmarku proti rozh. zem. úřadu v Bratislavě z 15. prosince 1933 o náhradě podpůrného nákladu.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost. Důvody: Výměrem z 22. června 1933 uložila stěžující si pojišťovna Janu Z. v Kežmarku podle § 20 zákona č. 221/1924 Sb. ve znění zákona č. 184/1928 Sb. náhradu částky, kterou vynaložila na léčení a podporování jeho zaměstnance Jaroslava V. V důvodech bylo uvedeno, že zmíněný zaměstnanec vstoupil k zaměstnavateli do práce 28. září 1932, byl však s tímto dnem vstupu přihlášen teprve dne 3. prosince 1932 po té, když již nastal pojistný případ.
Nař. rozhodnutím vyhověl žal. úřad v postupu instančním zaměstnavatelovu odvolání a zrušil výměr pojišťovny z těchto důvodů: Podle originální přihlášky došlé na pojišťovnu 21. října 1932 byl Jaroslav V. přihlášen u pojišťovny před onemocněním, které nastalo nesporně až 3. prosince 1932. Je pravda, že v této první přihlášce označil zaměstnavatel nesprávně den nástupu do práce 18. říjen 1932, ačkoliv sám doznává, že V. začal pracovati již 28. září 1932. Toto nenáležité přihlášení nezavazuje zaměstnavatele k náhradě podle § 20 odst. 2 novelisovaného zákona č. 221/1924 Sb. Novela č. 184/1928 Sb. omezila náhradní povinnost v případech přihlášek, učiněných nenáležitým způsobem, jen na přihlášky, obsahující nižší mzdu.
Stížnost, podaná do tohoto rozhodnutí, je bezdůvodná:
Jediným důvodem, z něhož nař. rozhodnutí neuznalo náhradní povinnosti zaměstnavatelovy, byla žal. úřadu úvaha, že zaměstnanec V. byl k pojištění přihlášen před svým onemocněním, skutečnost pak, že se tak stalo nenáležitým způsobem, to jest s nesprávným označením dne vstupu do zaměstnání, nedává pojišťovně podle § 20 odst. 2 zákona o sociálním pojištění ve znění zákona č. 184/1928 Sb. nároku na náhradu podpůrného nákladu na rozdíl od právního stavu před touto novelou.
Názoru žal. úřadu bylo přisvědčiti. Neboť byl-li pojištěnec přihlášen u pojišťovny k pojištění správně až do dne, kdy skončil jeho pracovní poměr, na základě přihlášky došlé ještě před onemocněním zaměstnancovým a vykazujícím jen tu nesprávnost, že v ní byl udán pozdější den vstupu do zaměstnání, nelze právem tvrditi, že nebyl u pojišťovny přihlášen dříve, než nastal pojistný případ. Přihláška jeho stala se ovšem nenáležitě. Leč skutečnost ta nedává pojišťovně nároku na náhradu podpůrného nákladu podle novely č. 184/1928 Sb., jež v § 20 odst. 2 omezila náhradní nárok pojišťovny jen na případ, kdy zaměstnavatel pojištěnce nepřihlásil buď vůbec, nebo jej přihlásil po uplynutí lhůty a to teprve, když nastal pojistný případ, při přihlášce nenáležité pak uložila zaměstnavateli náhradu podpůrného nákladu jen tenkráte, přihlásil-li nižší mzdu nebo neoznámil-li jejího zvýšení, na rozdíl od původního znění zákona č. 221/1924 Sb., jež stíhalo zaměstnavatele náhradní povinností ve všech případech nenáležité přihlášky.

Citace:

Č. 12574. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 922-923.