Kdy lze vydati odevzdací listinu?

Stylisace odevzdací listiny.
I.
V poslední dohě opětovně vyskytly se pochybnosti o tom, zda-li a kdy smí soud vydati odevzdací listinu, projednávají-li dědicové pozůstalost sami podle §§ 28, 29 z nesp. patentu. Aby tato otázka mohla býti rozřešena, jest zapotřebí srovnat?; všechna ustanovení zákonná případy tyto postihující. — Jsou to ustanovení:
1. § 26. cís. nařízení ze dne 15. září 1915 č. 278 ř. z. o dědických poplatcích, jenž ustanovuje toto: Odstavec první. Jestliže výkazy pozůstalostní předepsané k přípravě vyměření poplatků k soudu byly podány a jejich shoda se spisy pozůstalostními a s výsledky projednané pozůstalosti jest pozůstalostními soudem zjištěna, nebo jestliže soudní spisy nutné údaje ke sestavení těchto výkazů obsahují, může býti pozůstalost, jejíž hodnota beze srážky dluhů a břemen nepřesahuje 50000 Kč a jejíž čistá hodnota neobnáší mimo to více než 5000 Kč, odevzdána i před vyměřením, zajištěním a zaplacením dědických poplatků, poplatků převodních (mortis causa) z nemovitosti pozůstalostních a jiných dávek, jež z pozůstalosti jest zaplatiti.
Odstavec druhý:
Přesahuje-li hodnota pozůstalosti beze srážky dluhů a břemen sumu 50000 Kč nebo obnáší-li čistá hodnota pozůstalosti více než 5000 Kč — může býti pozůstalost při zachování ostatních předpokladů předchozího odstavce před vyměřením a zaplacením poplatků dědických, převodních (z nemovitostí) a ostatních dávek dědických odevzdána, jestliže zaplacení těchto poplatků a jiných dávek jest dostatečně zajištěno. Tohoto zajištění není zapotřebí, jsou-li poplatky a ostatní dávky kryty hodnotou pozůstalostních nemovitostí nebo pozůstalostních deposit (§ 28). — O odevzdání jest vyrozuměti soudem úřad finanční.
2. § 8 zákona č. 337/1921 Sb. z. a n. zní:
Při pozůstalostech n eprojednávaných soudem (veřejným notářem jako soudním komisařem) nabývá „první dědická dohoda pravoplatnosti teprve po zaplacení nebo zajištění daní a poplatků nemovitostních a dědicové jsou povinni včas oznámiti příslušnému finančnímu úřadu (aspoň 14 dní předem), kdy a kde jednání o pozůstalostním jmění bude se konati, a finanční úřad má právo zúčastniti se tohoto jednání. 3. § 7 vlád. nařízení ze dne 23. III. 1922, č. 111 Sb. z. a n. zní:
§ 8 zákona se týká těch případů, ve kterých si dědicové projednají pozůstalost sami (případy §§ 28, 29, odst. 2., resp. patentu ze dne 9. VIII., 1854 ř. z. ve znění čl., IX. zákona ze dne 1. IV. 1921 č. 161 Sb. z. an.).
V těchto případech nesmí soud vzhledem k 1. větě § 8 zákona vydati odevzdací listinu («podle uvedeného nesporného patentu), dokud dědicové potvrzením finančního úřadu k vyměření daně (poplatku) příslušného neprokáží, že jest daň (poplatek) zaplacena nebo zajištěna, nebo že jest pozůstalost daně (poplatku) prostá. Tohoto průkazu se nepožaduje, jde-li o pozůstalost od daně osvobozenou podle poznámky 1. k sazbě tohoto nařízení (když hrubá hodnota pozůstalostního jmění pouze movitého nepřesahuje 400 Kč).
Finančním úřadem příslušným k tomu, aby u něho dědicové podle věty druhé § 8 zákona ohlásili aspoň 14 dní předem, kdy a kde se jednání o jmění pozůstalostním bude konati, jest tu finanční úřad prvé stolice, v jehož obvodu jest místo, kde se má jednání konati. K této ohlášce jsou dědicové povinni jen tehdy, převyšuje-li hrubá hodnota pozůstalosti 1000 0 Kč. Finanční úřad má právo zúčastniti se tohoto jednání a hájiti při něm zájmů státních. Nevyhovějí-li dědicové řádným způsobem ohlašovací povinnosti § 8 zákona stanovené, propadají pořádkové pokutě podle § 43, odst. 4 cís. nařízení ze dne 15. IX. 1915 č. 278 ř. z., nejde-li o přestupek důchodkový.
Jedná se o řešení otázky, zda-li § 8 zákona č. 337/1921 provedený § 7 vlád. nařízením 111/1922 Sb. z. a n., modifikoval normu v § 26 cís. nař. 278/1915 ř. zák. vytčenou čili nic. — Nesporno jest, že § 26 citovaného císařského nařízení obsahuje přesnou normu o případech, kdy lze vydati odevzdací listinu před zaplacením a zajištěním státních dávek z projednané pozůstalosti, že tedy obsahuje rationem juris. Jsou-li stanoveny výjimky z tohoto ustanovení, nutno je přesně stanoviti a nelze tohoto ustanovení výjimek vykládati extensivně. Výjimku tvoří případy, jestliže si dědicové projednají pozůstalost sami (dovedou-li toho ku př.: osoby práva znalé z prakse) nebo svým právním zástupcem — advokátem — o kteréžto případy se hlavně jedná. V těchto případech nesmí soud vydati odevzdací listinu, dokud dědicové nepředloží soudu potvrzení příslušného finančního úřadu, že jest dávka státní z pozůstalosti zaplacena, zajištěna nebo jest pozůstalost poplatku prosta. — Vzhledem k první větě § 8 zákona č. 337/21. A tato první věta obsahuje případy „první dědické dohody“ — definici pro praktického právníka dosti nejasnou, avšak rozhodně znamená případ výjimečný z normy § 26 cís. nař. 278/1915., — Tedy quod erat demonstrandum: že nelze vydati odevzdací listiny v případech, projedná-li pozůstalost advokát, dědicové ujednali „dědickou dohodu“ a není připojeno potvrzení finančního úřadu shora uvedené — že však lze vydati odevzdací listinu advokátu bez připojeného potvrzení v případech, kdy projednána pozůstalost přesně podle závěti beze změny nějakou dohodou dědickou — anebo přesně podle posloupnosti zákonné (4 tříd dědicových)., — Jest ovšem věcí judikatury nejvyššího soudu, přijme-li tento právní názor za podklad svého rozhodování.
II.
Příklady stylisace odevzdací listiny:
Uvedeme případy, kde jest několik dědiců konkurujících (§ 174 = 2 nesp. patentu):
1. zemře manželka, zůstane manžel, jeden syn zletilý a jeden nezletilý; pozůstalost projednána podle posloupnosti zákonné přesně beze změny:
Odevzdací listina.
Soud odevzdává pozůstalost Marie N., domkářky v P., dne 20. III. 1936 bez posledního pořízení zemřelé podle posloupnosti zákonné těmto dědicům, kteří se přihlásili k dědictví výminečně ze zákona, a to: 1. pozůstalému manželu Josefu N. jednou čtvrtinou (1/4),
2. zletilému synu Karlu N. třemi osminami (3/8),
3. nezletilému synu Jindřichu N. třemi osminami (3/8).
Podle výsledku projednané pozůstalosti bude po splnění podmínky § 27 cís. nař. 278/1915 ř. z. provésti v knize pozemkové tyto zápisy:
ve vložce čís. 28 kat. území P. na domek čp. 28 do P. se stav parcelou čk. 23/5 a zahradou čk. 27/6 — Marii N. náleževší: vkládá se právo vlastnické: a) Josefu N. jednou čtvrtinou (1/4),
b) Karlu N. třemi osminami (3/8),
c) nezl. Jindřichu N. třemi osminami (3/8).
Návěští o rekursu připojit.
Okresní soud v ... . dne ...
2. Týž případ jako shora, avšak při projednavacím roku u notáře jako soud. komisaře ujedná manžel se synem zletilým a nezletilým synem zastoupeným kolisním opatrovníkem (§ 271 obč. zák.) od soudu předem již ustanoveným, dědickou dohodu: Odevzdací listina.
Soud odevzdává pozůstalost Marie N., domkářky v P. dne 20./ΙII. 1936 bez posledního pořízení zemřelé, podle posloupnosti zákonné těmto dědicům, kteří se přihlásili k dědictví ze zákona výminečně, a to:
1. pozůstalému manželu Josefu N. jednou čtvrtinou (1/4),
2. zletilému synu Karlu N. třemi osminami (3/8),
3. nezletilému synu Jindřichu N. třemi osminami (3/8)
s poukazem na dědickou dohodu ze dne.... čj. DV .. ., podle níž převezme veškeré jmění pozůstalostní pozůstalý manžel Josef N. proti tomu, že se zavazuje zaplatiti veškeré státní dávky (daň dědickou, poplatek převodní a paušální), veškeré dluhy pozůstalostní a vyplatí synu Karlu N. a nezletilému synu Jindřichu N. každému dědický podíl po 10000 Kč do ikonce roku 1938. Podle výsledků projednané pozůstalosti bude po splnění podmínky podle § 27 cís. mař. 278/1915 ř. z. provésti v knize pozemkové tyto zápisy:
ve vložce čís. 28 kat. území P. na domek čp. 28 v P. se stav. parcelou čp. 23/5 a zahradou čk. 27/6 — Marii N. náleživší, I. vkládá se právo vlastnické — Josefu N. —
II. .Současně vkládá se právo zástavní za pohledávku dědického podílu nezletilého Jindřicha N. v sumě 10.0000 Kč se 4% úroky, 5% úroky z prodlení a jistotou za vedlejší závazky do výše 1000 Kč.
Návěští o rekursu připojit.
Okresní soud v odd. I. dne .....
Poznámka: V tomto případě byl do odevzdání listiny vepsán stručný obsah dědické dohody, ačkoliv snad není naprosto nutný a stačí odkázati na dědickou dohodu ze dne ... čj. DV ... a přesně vypsati knihovní změny odevzdáním nastalé do intabulační klausule. 3. Zemře manžel, zůstane manželka, dítek není, manžel má dva bratry, mezi manželi byla před sňatkem zřízena smlouva svatební a dědická, a spolu vzájemná závěť (testament) — podle níž dědí manželka vše s povinností vyplatiti oběma bratrům mužovým po 10000 Kč do roka po jeho úmrtí. Odevzdací listina.
Soud odevzdá pozůstalost po Josefu N., jenž dne zemřel, zanechav poslední pořízení, podle smlouvy dědické spolu vzájemné závěti ze dne čj. 2356 not., pozůstalé manželce Marii N. — jež se přihlásila výminečně (s dobrodiním inventáře) k dědictví, se závazkem, že vyplatí dvěma bratrům zemřelého manžela X. Y. každému odkaz po 10000 Kč do roka po smrti manželově, t. j. do bez úroků a bez knihovního zajištění.
Podle výsledků atd. jako v případech prvním. Vkládá se právo vlastnické na polovici manželově manželce Marii N.
4. Zemře manželka bez závěti, zůstane starší manžel, zletilý syn a druhý zletilý syn, jenž jest však poněkud duševně méněcenný (ač soudem svéprávnosti zbaven nebyl, avšak starosta obce žádá, aby byl nějak zajištěn); při projednání pozůstalosti venku na komisi dojde k dědické dohodě, manžel vnáší svoji polovici statku do pozůstalosti, takže nyní patří celý statek do pozůstalosti a bude zpoplatněn. Jestliže druhý syn jest jinak schopný tělesně a není výslovně duševně chorý nebo slabomyslný, nezřídí se mu kolisní opatrovník, jinak ano, a v tomto případě po skončení projednání zřídí se spis opatrovnický u soudu za účelem zbavení jeho svéprávnosti, úplně či částečně (což jest nutné). Dědickou dohodou převezme první (starší syn) celou pozůstalost — zřídí manžela pozůstalému (svému to otci), služebnost bytu v domku výměnčím — a služebnost požívání určitých pozemků, druhému synu (svému bratru) služebnost bytu spolu s otcem v domku výměnčím — a na celý statek služebnost výživy podle § 672 obč. zák. Na začátku jednání přihlásí se všichni tři dědici ze zákona výminečně, pak postoupí manžel svoji polovici statku do pozůstalosti, provede se soupis (inventář) celého statku s příslušenstvím a ujedná dědická dohoda (podle možnosti se zachováním formy její podle sbírky vzorů Dr. Hartmanna).
Odevzdací listina.
Soud odevzdává pozůstalost Marie N., malorolnice v P. dne.... v P. bez posledního pořízení zemřelé, podle posloupnosti zákonné těmto dědicům, kteří se přihlásili výminečně ze zákona, a to:
1. pozůstalému manželu Josefu N. jednou čtvrtinou (1/4),
2. zletilému synu Karlu N. třemi osminami (3/8),
3. zletilému synu Jindřichu N.. třemi osminami (3/8)
s poukazem na dědickou dohodu ze dne čj. DV 253/36/6 (připojiti stručný obsah této dohody). Podle výsledku projednané pozůstalosti bude po splnění podmínky podle § 27 cís. nař. 278/1915 ř. z. provésti v knize pozemkové tyto zápisy :
I. Ve vložce čís kat. území P. na celou usedlost čp v P. se souborem pozemků zapsaných ve vložkách čís kat. území R. (polovicí zemřelé Marie N.. náleževší a polovici manželem Josefem N. do pozůstalosti postoupné) ;
1. vkládá se právo vlastnické — Karlu N.;
2. vkládá se služebnost výživy podle § 672 obč. zák. Jindřichu N. podle bodu 2. dědické dohody ...
II. Ve vložce čís. ... kat., území R. na výměnčí domek čp v P. a
) vkládá se služebnost bytu — Josefu N. — současně,
b) vkládá se služebnost bytu (společného) — Jindřichu N. podle bodu 3. dědické dohody
III. Ve vložkách čís kat. území R. na pozemky čk vkládá se Služebnost doživotního bezplatného požívání — Josefu N. — podle bodu 4. dědické dohody......
Návěští o rekursu připojit.
Okresní soud v
Odd. V. dne ....
5. Jedná se o pozůstalost větší, k níž se přihlásili četní zákonní dědicové podle kmenů (stirpes) ze zákona a výminečně; při soupisu inventáře objevila se předluženost, věřitelé nenavrhli konkursu, dědicové neprovedli vyrovnací řízení pro nedostatek souhlasu všech, neprovedena konvokace věřitelů (vzorec 27 sbírky Dr. Hartmanna), provedena realisace pozůstalosti jejich zástupcem, nemovitost se prodala, dluhy hypoteční zaplaceny, útraty podstaty a naléhavé dluhy (pohřeb, lékař, daně zaplaceny), a zbytek nutno rozděliti poměrně mezi věřitele ΙII. třídy konkursní. — Podle judikatury ručí dědic, jenž opomenul zavésti řízení konvokační, celým, svým jměním za pozůstalostní kvótu konkursní, proto nenastane chyba, když se projedná pozůstalost ve smyslu §§ 802, 815 obč. zák. a §§ 49 až 56 konk. řádu.
Odevzdací listina.
Soud odevzdá pozůstalost Josefa N. v P. dne.... bez posledního pořízení zemřelého, podle posloupnosti zákonné těmto dědicům, kteří se přihlásili k dědictví výminečně ze zákona, a to: (následují jména dědiců zákonných a kvóty dědické ve zlomcích podle § 174 = 2 nesp. pat.), proti tomu do vlastnictví, že zaplatí dluhy pozůstalostní v témž poměru, avšak jen pokud pozůstalostní podstata stačí, podle §§ 802, 815, obč. zák. a §§ 49 až 56 konk. řádu per analogiam: podle pořadí tříd konk. a poměrné úhrady v nich., dále výlohy projednání pozůstalosti a poplatky dědické, každý podle svého nápadu (podílu:).
Návěští o rekursu připojit.
Okresní soud v .....
odd... . dne . ..
Poznámka: Pokud se týče různých jiných otázek v průběhu řízení pozůstalostního, dovoluji si poukázati na svůj článek v „Soudcovských listech“, leden 1935 — role procesní podle §§ 1125 a násl. nesp. pat. — vřadění částí jmění § 97 nesp. pat., poplatkové předpisy, přímé vyměření v kolcích na spisu, a četné jiné cenné poznámky čerpané z dlouholeté zkušenosti (str. 13, 14) — a na svůj článek v „českém právu“ prosinec 1935, pak duben 1936 (pojistky). — Pro nedostatek místa nemohl jsem uvésti případ projednané pozůstalosti dvorů dědičných a koupě dědictví podle § 3278 obč. zák.

Citace:

Kdy lze vydati odevzdací listinu?. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1936, svazek/ročník 18, číslo/sešit 6, s. 60-62.