Osvobození od kolků a poplatků

podle § 30 vl. nař. z 21. prosince 1935 č. 250 Sb. o úlevách při splácení pohledávek za zemědělci.
Vládní nařízení z 21. prosince 1935 č. 250 Sb. z. a n., jakožto speciální norma platná výlučně pro dlužníky zemědělce, zavedlo u určitých dluhů zemědělských řadu úlev co do splácení jich a též i různá osvobození od kolků a poplatků.
Předmětem tohoto pojednání je výklad pouze oněch ustanovení tohoto vládního nařízení, která pojednávají o osvobození od kolků a poplatků, na která je zvláště upozorniti, neboť se s nimi praktický právník při sepisování listin podle cit. vládního nařízení v praxi často setká.
Jaké jsou to listiny?
Zde dlužno rozeznávati, jedná-li se :
I. o dlouhodobé pohledávky hypotekární za zemědělci,
II. o jiné pohledávky za zemědělci.
ad I. Pokud se týká dlouhodobých pohledávek hypotekárních, t. j. těch, jež mají býti spláceny pravidelnými splátkami v době delší než 10 let počínaje 1. ledna 1936, bude se u nich jednati nejvýše jen o písemné osvědčení podle § 9 vl. nařízení, která budou vydávati dlužníkům zemědělcům peněžní ústavy povětšině bez součinnosti právních zástupců a pokud by se u nich jednalo o spis vkladních listin za účelem knihovního vyznačení změny splácení pohledávky splátkami odchylnými od původního ujednání, nebudou tyto listiny činiti v praxi potíží, ježto se jedná jen o cifernou úpravu anuit podle vládního nařízení.
ad II. Jinak tomu budě u „jiných“ pohledávek za zemědělci. Těmito jinými pohledávkami dlužno rozuměti všechny statní pohledávky než dlouhodobé hypotekární, budou to tudíž všechny pohledávky krátkodobé, t. j. ty, (jež mají býti spláceny splátkami v době kratší než 10 let neb u nichž nejsou ujednány žádné splátky, bez ohledů na to, zda tyto pohledávky jsou knihovními či ne.
Spadají sem tedy pohledávky za zemědělci:
1. knihovní z dluhopisů, u nichž:
a) splátky jsou ujednány na dobu kratší než 10 let, neb
b) splátky nejsou vůbec ujednány;
2. neknihovní, t. j.:
a) z osobních dluhopisů (na ručitele),
b) ze směnek.
Již z tohoto výpočtu je patrno, že tyto pohledávky budou v praxi nejvíce přicházeti, neboť se jedná o všechny zápůjčky Raiffeisenek a o zápůjčky většiny záložen.
ad 1. U knihovních zápůjček krátkodobých bude se jednati jen o sepis vkladní listiny za účelem vyznačení změny splácení pohledávky splátkami podle vládního nařízení nebo o zavedení splátek podle vládního nařízení a o vydání písemného osvědčení o tom dlužníku peněžním ústavem.
ad 2. U nezaknihovaných zápůjček krátkodobých (z osobních dluhopisů a ze směnek) dlužno opět rozeznávati:
a) jde-li o pohledávky přes 20000 Kč, a
b) jde-li o pohledávky do 20000 Kč.
ad a) Jde o zápůjčky nezaknihované (z osobních dluhopisů a ze směnek), krátkodobé, přes 20000 Kč. O těchto vl. nař. v § 18, odst. 2 výslovně stanoví, za dodrženi dalších podmínek (pohledávka musí přesahovat včetně úroků a úroků z prodlení do 1. října 1936 obnos 20000 Kč a věřitelem musí býti peněžní ústav), že dlužníku přísluší nárok na úlevu podle vládního nařízení jen tehdy, když věřiteli nejpozději do 15 dnů po tom, со k tomu byl vyzván, vydá listinu, podle níž by se dalo do veřejných knih o nemovitostech, tvořících jeho zemědělský podnik, vložiti k zajištění právo zástavní.
Touto listinou bude listina zástavní, jíž dlužník dá peněžnímu ústavu pro jeho pohledávku přesahující 20000 Kč, splatnou ovšem podle ustanovení vládního nařízení, do zástavy své nemovitosti. Sepisovati v tomto případě vkladný dluhopis bylo by zbytečno, ježto pohledávka již dříve vznikla (z osobního dluhopisu nebo ze směnky) a jedná se jen o její knihovní zajištění.
Připojuji nástin takové zástavní listiny, při čemž podotýkám, že tato je ovšem co do svého obsahu stylisována shodně s ustanoveními vládního nařízení: Osvobozeno od kolků a poplatků podle § 30 vládního nařízení z 31. prosince 1935 č. 250 Sb. z. a n.
Zástavní listina,
vydaná podle § 18 cit. nař. dlužníkem zemědělcem k zajištění pohledávky peněžního ústavu zástavním právem.
My podepsaní jsme dlužni Spoř. a zálož. spolku v ze směnky (osobního dluhopisu) z ....... . částku činící k 1. říjnu 1936 ....... včetně útrat a úroků z prodlení do 31. prosince 1935 (u okresů nepostižených neúrodou do 9. května 1933), kterážto pohledávka byla podle původního ujednání splatná do . . , tedy v době kratší než 10 let.
Zavazujeme se rukou společnou a nedílnou za sebe i své právní nástupce v držbě touto listinou zřízené hypotéky tuto zápůjčku Spoř. a zálož. spolku v 4%—6%, vždy však podle předpisů platných pro úrokovou míru, úrokovati a kapitál počínaje 1. říjnem 1936 v půlročních po sobě jdoucích splátkách po Kč vždy 1. října a 1. dubna toho kterého roku а k tomu též příslušný zákonem stanovený úrok spláceti. Kdybychom nesplatili v náležitý čas splátky na kapitál nebo úroky, zavazujeme se rukou společnou a nedílnou, že zaplatíme ze sumy té ode dne splatnosti až do zaplacení 7% úroky z prodlení.
Béřeme na vědomí, že úlevy podle cit. vládního nařízení neprospívají samy o sobě našim spoludlužníkům a rukojmím, pokud by tito sami nebyli zemědělci ve smyslu vládního nařízení.
K zajištění této pohledávky Spoř. a zálož. spolku v dáváme jemu, byvše jím k tomu podle § 18 vlád. nařízení vyzváni, ve lhůtě vládním nařízením stanovené, touto listinou do zástavy naše nemovitosti vložka č. ... v ... a svolujeme:
a) aby bylo na tyto nemovitosti vloženo zástavní právo pro zápůjčku Kč, slovy: ... , splatnou v 18 (u okresů nepostižených neúrodou v 16) půlletních splátkách po ... Kč vždy 1. října a 1. dubna toho kterého roku, počínaje 1. října 1936, 4%—6% úroky a 7% úroky z prodlení a veškeré další povinnosti, pokud jim nepřísluší stejné knihovní pořadí s kapitálem až do výše .... . , Kč, to vše ve prospěch Spoř. a zálož. spolku v ...,
b) aby se tamže poznamenal ve prospěch této zápůjčky závazek k výmazu podle § 469 a) ob. obč. zák. při těchto následujících pohledávkách: ...
V ... dne .... 1936,
Jedná-li se o pohledávku jiného věřitele než peněžního ústavu, přesahující 20 000 Kč, není vydání vkladní listiny (zástavní listiny) obligatorní podmínkou nároku na úlevu, ovšem za zachování podmínky § 18, odst. 1 (oznámení věřiteli do 1. října 1936),
ad b) jde O zápůjčky nezaknihované (z osobních dluhopisů, ze směnek) do 20000 Kč: zde je účastníkům ponecháno na vůli, zda dlužník vkladnou listinu vydá či nic, nárok na úlevu zůstává však zachován za dodržení podmínky § 18, odst. 1.
Tím jsem podal výpočet hlavních listin, které se budou podle vládního nařízení nejčastěji vyskytovati (o listinách vydaných mezi věřitelem a ručiteli nebo spoludlužníky pro jejich řídké praktické upotřebení nepojednávám) a přecházím ke konečné otázce osvobození těchto listin od kolků a poplatků, kterážto otázka je pro dlužníka nejdůležitější. Vládní nařízení má o tom ustanovení v § 30, jenž zní:
„(1) Právní jednání, listiny, jakož i knihovní podání a zápisy, kterými se podle tohoto nařízení upravují právní poměry mezi věřitelem a dlužníkem nebo mezi věřitelem a ručiteli a spoludlužníky dlužníka vzhledem k tomu, že věřitel u hlavního dlužníka nedosáhne úplného uspokojení své pohledávky, jsou osvobozeny od kolků a poplatků.
(2) Ustanovení předcházejícího odstavce se nevztahuje na směnky a na soudní řízení, vyjímajíc řízení knihovní.“
Jedná se zde tedy o osvobození nejen od kolků na listinu (listinných, stupnicových), ale i od vkladného a od kolku na knihovní žádost.
Z listin shora uvedených budou pak osvobozeny od kolků a poplatků:
a) vkladné listiny, které vydává věřitel (peněžní ústav neb soukromník) dlužníku zemědělci za účelem knihovního vyznačení změny splácení pohledávky hypotekární, dlouhodobé i krátkodobé, jakékoli výše,
b) vkladné (zástavní) listiny u pohledávek peněžních ústavů za zemědělci, a to u pohledávek krátkodobých neknihovních přes 20000 Kč (za podmínek § 18, odst. 2).
U všech těchto ad a) a b) jmenovaných listin vztahuje se osvobození, jak shora řečeno, na kolek listinný (stupnicový), kolek na knihovní žádost a na vkladné.
c) listiny, jimiž dlužník zemědělec u věřitele (peněžního ústavu i soukromníka) uplatňuje nárok na úlevy podle vládního nařízení a osvědčení, která tento věřitel dlužníku zemědělci vydává o splácení jeho pohledávky podle vládního nařízení.
Spornou zůstává otázka, zda jsou od kolků a poplatků osvobozeny zástavní listiny, které vydávají dlužníci zemědělci:
a) u pohledávek přes 20000 Kč jiným věřitelům než peněžním ústavům,
b) u pohledávek do 20 000 Kč jakémukoli věřiteli (peněžnímu ústavu i soukromníku).
Z doslovného znění vládního nařízení nedalo by se osvobození těchto listin vyvoditi. Vládní nařízení totiž jejich sepis výslovně jako Obligatorní podmínku úlevy nepředpisuje, na druhé straně nutno však vzíti v úvahu, že i ony jsou listina- mi, jimiž se „podle tohoto vládního nařízení upravují právní poměry mezi věřitelem a dlužníkem“, kterýžto argument by mluvil pro jejich osvobození. Tento názor hájí též V. Nejedlý („Věstník svazu okresních záložen hospodářských“, čís. 4, str. 81—83), který připouští jejich osvobození.
Doporučuje se zástavní listinu do 8 dní od vystavení ohlásiti na berním úřadě a předložiti současně doklady, prokazující nárok na osvobození od kolků, jimiž budou:
1. potvrzení obecního úřadu, že dlužník je zemědělcem ve smyslu § 1. vládního nařízení,
2. potvrzení věřitele (výpis z obchod, knih peněžního ústavu), že pohledávka vznikla před 9. květnem 1933 (v okresích postižených neúrodou před 31. prosincem 1935) a že jde o dluh krátkodobý,
3. opis přípisu, kterým dlužník uplatnil u věřitele nárok na úlevy při splácení pohledávky (tohoto bude třeba jen u dluhu převyšujícího 10000 Kč, § 18, odst. 1 vlád. nař.),
4. opis dopisu peněžního ústavu, kterým dlužníka vyzval podle § 18, odst. 2 vládního nařízení, aby vydal do 15 dní od vyzvání vkladní listinu k zajištění pohledávky (tohoto bude třeba jen u pohledávky peněžního ústavu přesahuji Kč 20000.—.)
Rovněž bude záhodno v knihovní žádosti citovati pol. rej. popl., pod kterou byla zástavní listina u berního úřadu ohlášena.
Závěrem zdůrazňuji, že se musí vždy jednati o pohledávky podle tohoto vládního nařízení, t. j. o pohledávky proti zemědělci (§§ 1, 2), splatné před 1. lednem 1936 (§§ 3, 18), vzniklé proti dlužníku zemědělci v okresích nepostižených neúrodou před 9. květnem 1933 a v okresích postižených neúrodou před 31. prosincem 1935 (§ 17 f a contr.) a musí býti nárok na úlevy ve smyslu vládního nařízení dlužníkem zemědělcem řádně podle vládního nařízení uplatněn.

Citace:

Notářská komora v Praze upozorňuje. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1936, svazek/ročník 18, číslo/sešit 8, s. 91-91.