České právo. Časopis Spolku notářů československých, 1 (1919). Praha: Spolek notářů československých, bez průběžného číslování stran
Authors:

Oprava knihy pozemkové může se státi jen s úplným souhlasem zúčastněných osob, je-li nezvratně zjištěna chyba v knihovním zápisu.


Na základě návrhu obce B. nařídil soudí knihovní po slyšení účastníků, aby ze vložky knihovní čís. x odepsána byla pozem. parcela čk 853/14 jako omylem tam zapsaná a nalézající se správně ve vložce č. y, neboť z listin ve sbírce založených a ze spisů registratury vysvítá, že jmenovaný dílec zůstal ve vlastnictví obce a nemohl bez právního titulu přejíti v držbu a vlastnictví majitelů vložky x a je-li tam zapsán, stalo se tak patrně omylem, když pro tento knihovní zápis schází jak nabývací titul tak i soudcovské usnesení, z jakéhož důvodu nemůže také o knihovním vydržení býti řeči.
Rekursní soud (zemský soud v Praze) zrušil usnesení to a nařídil soudu stolice prvé, aby účastníky znovu vyslechl, zjistil, zdáli s požadovanou opravou souhlasí čili nic a dle toho pak znovu rozhodl.
Odůvodnění: Výslechem účastníků podle §u 104. kn. z. má býti bezpečně vyšetřeno, zdali účastníci s navrhovanou opravou, pokud tato díti se má na vrub jejich práv, souhlasí čilí nic, tedy ne jde-li o nároky sporné, neboť knihovnímu soudu dle §u 104. kn z. nepřísluší, aby o sporných právech rozhodoval. Stěžovatelé se v této příčině jasně nevyjádřili, naopak navrhujíce šetření zeměměřické na místě samém, dali na jevo, že teprve tímto způsobem mohlo by býti připraveno dohodnutí zájemníků, tedy naznačili, že navrženou opravu považují za věc spornou.
Bez jasného a určitého vyjádření účastníků rozhodnutí je nemožno, neboť jedině souhlas účastníků dává soudu právo, aby opravu vykonal, nebo strany na pořad práva odkázal, když vyšetří, že jde o sporná práva.
Poněvadž řízení tomuto požadavku přesně nevyhovuje, tedy nedostatečným se jeví, bylo usnesení v odpor brané zrušiti a nový výslech a po něm nové rozhodnutí zaříditi.
Pokud jde o vývody stížnosti a v ní nabízené důkazy, bude na soudu řídícím se ustanovením §u 2. č. 5. nesp. pat., aby posoudil, než strany dle okolnosti odkáže na pořad práva, zdáli ve smyslu §u 2. č. 7 nesp. pat. tomto cestou dospěje žádoucího cíle, kterého má dle §u 104. kn. z. dostihnouti.
Dovolacímu rekursu nejvyšší soud nevyhověl a rozhodnutí své ze dne 4. února 1919 R I 44/19 takto odůvodnil.
Zástupce majitelů vložky č. x, v níž sporný pozemek jest zapsán, uvedl, že pozemek čk 853/14 povšiml z pozemku čk. 853/1 a že proto není vyloučeno, že tento pozemek a pozemek téhož označení 853/14 připsaný obci ve vložce č. y, který povstal z pozemku čk. 853/3, jsou dva různé pozemky toliko omylem stejně označené.
Šetřením posud konaným nebylo zjištěno, že možnost tato jest vyloučena a že týž pozemek čk. 853/14 jest zapsán v obou knihovních vložkách. Z usnesení zemského soudu ze dne 15. ledna 1914 jde sice na jevo, že pozemek č. kat. 853/14 povstal z pozemka č. kat. 853/3 a v usnesení okresního soudu ze dne 3. října 1908 není při rozdělení parcely č. kat. 853/1 uveden dílec č. kat. 853/14, nebylo však dosud zjištěno, zdali tato parcela čk. 853/14 na knihovní mapě okresního soudu a na mapě desk zemských stejně jest zakreslena a zdali v reálním rejstříku okresního soudu jednou nebo dvakrát jest zapsána. Dlužno tedy šetření především v tomto směru doplniti a nahlédnutím v dotyčné plánky a soudní mapy zjistit i, zda parcela tato povstala z pozemku č. k. 853/3. Bude-li takto námitka odpůrců opravu knihovní navrhující obce vyvrácena, sluší zástupce jejich vyslechnouti o tom, zdali s návrhem na opravu souhlasí neb jaké další námitky snad činí, a dlužno po případném dalším šetření o návrhu znovu rozhodnouti.
V těchto směrech jest posavadní řízení, jímž se má zjistiti, zdali je tu skutečná chyba v knihovním zápisu, neúplné, pročež byl bezdůvodný rekurs zamítnut.
Citace:
Oprava knihy pozemkové může se státi jen s úplným souhlasem. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1919, svazek/ročník 1, číslo/sešit 11, s. 129-130.